U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Listy jako meč
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Ivan Dvořák
I když květiny bývají zpravidla posly míru, dostávají občas jména po nástrojích určených k boji, zabíjení. To je i případ mečíků. České jméno je překladem latinského gladus – meč, ze kterého vzniklo latinské jméno Gladiolus.
Na světě existuje asi 250 druhů mečíků. Pocházejí z Afriky, Malé Asie i z Evropy. Druhy, které pocházejí z Evropy, jsou odolné mrazu. Původní nešlechtěný Gladiolus communis, mečík obecný, a G. palustris, mečík bahenní, bychom mohli pěstovat trvale v zahradě. Nejsou však vzhledem k pokroku ve šlechtění tak atraktivní, proto jsou k vidění jen v botanických zahradách nebo úzce specializovaných sbírkách.
V zahradách a plošných výsadbách se dnes pěstují zejména na mráz citlivé rostliny pocházející z mnohonásobného křížení teplomilných druhů. Cesty šlechtění se ubíraly a ubírají do mnoha směrů. Módní byly velkokvěté vysoké gladioly, jindy zkadeřené, pestré, sametové či nízké „zakrslé“. Šlechtí se na odolnost chorobám, dešti, velký počet květů v soukvětí, na voňavost květů…
I u gladiol platí určitá doba, po kterou je vhodné sázet je na určité místo. Máme-li možnost, nedávejme je po sobě po méně než šesti letech a čtyři roky po jiné cibulovině.
Gladioly se sázejí koncem dubna – začátkem května. Hloubka výsadby je dána velikostí hlízy. Měla by být alespoň 8 cm, jinak se rostliny v létě vyvracejí. Před výsadbou hlízy moříme proti houbovým chorobám přípravky Dithane, Previcour, Fundazol či podobnými. Pokud sázíme za sucha, ihned je zavlažíme. Zaléváme také během rašení a pak v době, než se objeví květy (jen v suchých letech!). Nejdříve kvetou rostliny z velkých hlíz. Pokud chceme, aby záhon vypadal dlouho pěkně, sázíme střídavě velké a menší hlízy, kvetení celé plochy se tak prodlouží.
Gladioly jsou květiny určené k řezu. Jakmile se otevře a vybarví třetina květů, měly by se řezat do vázy. Jinak se rostliny vysilují a hlízy slábnou. Pokud je neřežeme, po odkvětu nenecháme dozrát semeníky, ale vystřihneme květenství těsně nad horními listy.
Hlízy sklízíme v polovině září, po prvních mrazech. Pozdější sklizeň, tedy v době, kdy žloutnou listy, zhoršuje zdravotní stav hlíz. Dobýváme je citlivě, listy seřízneme asi 10 cm nad nimi. Hlízy pak zbavíme hlíny (omyjeme) a dáme sušit. Drobné kuličky na velké hlíze (brut) buď vyhodíme, nebo uskladníme na výsev. Po usušení zbytek nadzemní části citlivě vylomíme a hlízy uložíme v jedné vrstvě na bedničky. Vyhovují jim teploty okolo 10 °C. V zimě obyčejně o mnoho hlíz přicházíme. Ztráty poněkud snížíme ošetřením fungicidy při jejich praní po sklizni.
Největší hlízy můžeme také přirychlit. Vysadíme je již koncem března do větších kelímků (0,3 l a více) a uložíme při teplotách 15 – 20 °C. Když se objeví první list, umístíme je na světlo, teploty však nezvyšujeme. Před výsadbou sazenice otužujeme. Kolik dnů mají náskok proti přímo sázeným, o tolik dnů dříve vykvetou.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: ING. ZDENĚK PRCHLÍK
