Lipanovice

Rubrika: Kam na výlet, Region, Regiony a vesnice, rss-feed

bývalá zemědělská usedlost vystavěná v tradičním půdorysu a uspořádání

Statek čp. 8 z r. 1852 je situován ve středu horní části návsi. Jde o uzavřenou bývalou zemědělskou usedlost vystavěnou v tradičním půdorysném uspořádání. Foto: Martina Lžičařová

Prudká stráň uprostřed obce s návesním rybníčkem, kapličkou a historickými statky s malebnými štíty ve stylu selského baroka – to jsou Lipanovice.

Lipanovice se rozkládají v jihočeském kraji nedaleko Českých Budějovic na úbočí Šumavského podhůří. V katastrálním území obce leží Dobčice. A právě Lipanovice, Dobčice a nejznámější Holašovice, které se odtud nacházejí necelé 3 km, jsou představiteli selského baroka, které se uchytilo v lidovém stavitelství od poloviny 18. století do začátku 20. století. V Lipanovicích vznikly zděné domy ve druhé třetině 19. století.

Křídlový bohatě zdobený štít krášlí čp. 30 z roku 1853. Foto: Martina Lžičařová

Přestavba dřevěných vesnic

Většina vesnic Blanského lesa, kam Lipanovice spadají, patří k vrcholně středověkým kolonizačním sídlům, která mají rozlehlé obdélníkové návsi. Dnešní vzhled jim vtiskla vlna přestaveb z dřevěného do zděného provedení. Císařovna Marie Terezie vyhlásila už v polovině 18. století ohňový patent, protože dřevěné stavby byly z hlediska požárů nebezpečné. Její syn, císař Josef II., vydal další dekrety nařizující, aby veškerá nová výstavba sestávala z nespalných materiálů. Ale zděné domy se prosazovaly velmi pomalu. Až 19. století přineslo rozmach zemědělství, s ním přibylo i peněz majitelům nemovitostí a následně tak mohly být uskutečněny přestavby usedlostí.

Náves do kopce

Lipanovice leží na jednom hřebeni Blanského lesa, proto vedou, jak to na úpatí hor bývá, do prudkého svahu. Jádrem vsi je rozložitá náves lemovaná trojstrannými zděnými usedlostmi, která se časem zahustila i v jejím vnitřním prostoru drobnější chalupnickou zástavbou.

V písemných pramenech se objevuje v r. 1292 zmínka, když král Václav II. věnoval ves klášteru ve Vyšším Brodě. Vesnice se poměrně brzy poněmčila (již v 1. polovině 15. století), po třicetileté válce měla 14 usedlostí, dnes je evidováno 75 adres.

V Lipanovicích se dochovalo několik hodnotných domů pocházejících z nejvýznamnějšího období selského baroka, tzn. z poloviny 19. století, nejvíce v horním dílu úbočí. Snad nejdůležitějším je dům čp. 30, na který navazuje výměnek čp. 31. Oba jsou památkově chráněné, stejně jako stavení čp. 8 a 9 v horním čele návsi. Velmi často se na domech opakují podobné motivy, např. římsa se šikmými vlnkami. Štuková výzdoba je velmi nahodilá – od věnečků, kytiček, stromů života, spirál, polosluncí až po monogramy, voluty, pilastry a bosáže. Kulisový křídlový štít je také charakteristický pro selské baroko. Tady se s nimi dochovala stavení čp. 8, 9, 30, 34. U čp. 8 a 30 jsou široké štíty s volutami neboli závitnicemi, tzn. štukovou výzdobou ve tvaru spirály, a letopočty ve vrchní části oblouků. Jsou děleny jakýmisi stylizovanými pilastry.

Lipanovice se vyznačují stejně jako nedaleké Dobčice a Holašovice římsami se šikmými vlnkami. Tady je žlutý objekt čp. 30 a růžový výměnek čp. 31. Foto: Martina Lžičařová

Dům na opačné straně návsi (severovýchod) je příkladem velkého patrového stavení zdobeného římsou, letopočtem 1862 a šambránami kolem oken. Uchoval si podobu vierkantu, což byl mohutný patrový dům uzavřený do čtyřbokého dvorce. Vierkanty se vyskytovaly v nejjižnější části Čech na hranicích s Rakouskem.

Dům č. 16 je příkladem patrového stavení zbudovaného ve stylu tzv. vierkantu. Foto: Martina Lžičařová

Okolní zástavba je jednoduchá, takže příznivě ovlivňuje náves. V jejím prostoru je i rybníček a stojí tu pod korunami lip i kaple svatých Jana a Pavla. Byla upravena z menší kapličky v r. 1902. Průčelí prodlužuje připojená zvonice. I přes dílčí novodobé zásahy Lipanovice představují významný soubor lidové architektury. Od roku 1990 jsou Lipanovice vesnickou památkovou zónou.

Kapli sv. Jana a Pavla se zvoničkou chrání koruny lip. Foto: Martina Lžičařová

Když se řekne…

Kaple

Je to malá křesťanská modlitebna. Může to být samostatně stojící budova, ale může to být i oddělená část v sakrální nebo světské stavbě. Kaple, která je samostatnou stavbou, je často vzhledem a funkcí podobná kostelu. Kaple vznikaly často spontánně ve volné krajině a z darů věřících, a proto je jich hlavně v katolických krajích mnoho typů.

Mohylová pohřebiště

V bezprostřední blízkosti obce Lipanovice, nejvíce na jižním okraji, se nacházejí mohylová pohřebiště. Řadíme je do zemědělského pravěku a představují pohřební zvyklosti pravěkého obyvatelstva. Mohyly jsou jakýmisi protáhlými návršími, často jsou prorostlé stromy. Jedná se pravděpodobně o větší pohřebiště zničené orbou.

Text a foto: Martina Lžičařová