U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Letní slib vžrnosti
Kategorie: Kouzlo zahrady – léto | Autor: Ivan Dvořák
Na jaře je pro nás všechna krása na zahradě zadarmo. Nemusíme se ničím zasloužit o pestrou paletu květů, která se v našem okolí každoročně samospádem střídá. Právě tak ani nemůžeme ovlivnit množství nově narozených zvířátek, ptáčků, motýlů, protože příroda si vše řídí sama.
Přichází léto – doba, kdy musíme vše vracet. Budeme za svou píli odměňováni, ale málo, a to jen tehdy, když se budeme umět zastavit, narovnat a podívat se okolo sebe očima nezahrádkáře, nechalupníka.
Je konec toho krásného jarního pučení a nás čeká práce o samotě – při pletí se nedá mnoho řečnit, jinak „zajedeme“ i do toho, co má v zahradě zůstat – na druhou stranu se nabízí spousta času na vnitřní vyřešení potíží se světem. V duchu si povídáme sami se sebou, někdy s rostlinami, u kterých pracujeme. Ony jediné opravdu znají naše nitro. Ani u odborného lékaře neřekneme tolik, co při rozhovoru s nimi…
S létem si zvykáme na to, že za nás déšť občas zaleje a občas nezaleje. Jakmile ale zaprší, musíme zkypřit záhony, aby tolik neklíčily plevele z vrchní vrstvy půdy. Také zjišťujeme, že vítr sice fouká, aby odehnal dál po větru létající zahradní škůdce, ale protože je spravedlivý, přináší škůdce jiné, ty, kteří byli na zahradách proti větru.
Když se začnou červenat višně, jahody a třešně, hrozí, že je spase hejno špačků, proto se radujme, pokud se zabydlí na našem stromě v budce pár, který zahradu před ostatními zloději ohlídá. Vybere si za to mnohem menší daň než ti, které vyhnal.
Krtek provzdušňuje zem, ale dělá kopečky tam, kde nemá. Vyhnat se dá obyčejnými větrnými mlýnky, klapajícími ve větru. Je to totiž takový patron, že nesnáší ťukání, které se přenáší do půdy. Buď uteče do polí nebo k sousedovi.
Protože toho bude dost, co musíme zvládnout do doby, než se zahrada zazáří květy letniček, plody jahod, rybízu, letního ovoce, měli bychom sepsat jakousi smlouvu o věrnosti zahradě. Na jedné straně budou naše povinnosti a na druhé necháme volno. Tam budeme dopisovat, čím nás zahrada v ten daný moment za naší píli odměnila.
Povinnosti, které nelze vynechat:
1. Budu ctít a zachovávat přírodu okolo svého pozemku.
Nebudu ničit plané rostliny, přestože mohou zaplevelit mou zahradu, nebudu hubit motýly jen proto, že mohou naklást vajíčka na „moje“ rostlinné miláčky na záhonu.
2. Vysázené rostliny nenechám napospas slunci a suchu, budu je pravidelně zalévat.
Den před výsadbou pozemek zalijeme a po zasáknutí vody nakypříme. Sázíme do dírek po kolíku a také je do nich zaléváme. Povrch záhonu opět nakypříme. V sušší nakypřené vrstvě nezačnou klíčit plevele, nebudeme muset tak často plít. Zaléváme navečer a jen k vysazeným rostlinám, konví nebo hadicí bez kropítka na konci. Pokud máme málo vody, raději zaléváme časně ráno. Když budou rostlinky po noci zavadlé, je v zemi málo vlhkosti, musíme ji dodat. Jsou-li sazenice svěží, vodu jim nedáváme.
3. Budu plít tak často, jak to porosty budou potřebovat.
Na vytrvalé plevele si koupíme dloubák. Nebo jej stačí udělat z podélně rozříznuté trubky o 1,5 palce. Z jedné strany ji do kulata nabrousíme, na druhý konec nasadíme rukojeť. Stačí sundat gumový konec z řídítek staré tříkolky, kola, nebo trubku jen omotat vrstvou lepenky na koberce. Mezi jednotlivé vrstvy můžeme vložit tenký molitan, aby rukojeť tolik netlačila. Na jednoleté plevele je skvělý plecí rámeček. Ten na jeden tah odřízne rostlinky od kořínků a vrch záhonu zároveň nakypří.
4. Z odkvétajících rostlin budu odstraňovat zakládající se semeníky.
Květiny mají od přírody povinnost kvést a přinášet semena. Pokud vytvoří semena z prvních květů, nemusí se již dále snažit a netvoří poupata. Proto z růží, klematisů, aster, cínií, jiřin, kosmatců, godécií a dalších na záhonu a muškátů a petunií za oknem odstraňujeme tvořící se semeníčky.
5. Vše, co na zahradě odstřihnu a vypleju, dále doma zpracuju. Kompost zakládáme buď volně nebo do kompostéru. Kompostér je menší, hůře se v něm ničí zárodky chorob, semena plevelů. Proto do něj dáváme spíš jen trávu, odkvetlé části kulturních rostlin, malé nekvetoucí plevele a vytrvalé plevele bez kořenů, kterými se obyčejně množí.
Jednotlivé vrstvy můžeme prohodit zeminou, vícesložkovými i vápenatými hnojivy. Opravdový kompost, ve kterém se zničí zárodky chorob, škůdců, semena a kořeny vytrvalých plevelů, má objem nejméně 1 x 1 x 1 m. V takovém kompostu dosahuje uvnitř teplota 80 °C a vše špatné se ničí. Takový kompost se může očkovat přípravky, které urychlují jeho zrání, a může se po ukončení zrání přehazovat. NESMÍ se do něj při jeho zakládání dávat vápno, vápenec, dolomit, omítka, apod! Vápno procesu kvalitního zrání brání. Za sucha se i kompost zalévá. Je hotový, když nehřeje a jsou v něm nastěhované žížaly.
6. Postarám se o trávník, protože jen dobře upravený a zdravý trávník je místo vhodné pro kvalitní oddych.
Při zakládání trávníku musíme dbát na dodržení několika pravidel. Na plochy, kam se bude často chodit a kde se budou pořádat pikniky, sejeme trávníky „zátěžové“, z trav snášejících sešlapání, dobře regenerující. Jiné trávy se hodí do míst, kde se nechodí, nebo kde je stín.
Malé trávníčky upravujeme do roviny, větší tak, aby se někam svažovaly. Buď od prostředka ke krajům nebo k jedné straně. Pak z nich bude odtékat přebytečná voda, nebudou na nich více či méně mokrá místa. Dbáme na to, aby vrchní vrstva asi 10 cm byla propustná.
Nesejeme do jílu, spíše do hlinitopísčitého lože. Semena trav se sejí na povrch, poté jen přimáčknou (prkénka na nohy, válec) a zalijí. Zálivka musí být hojná, zejména v době, kdy tráva klíčí a začíná narůstat. Jeden suchý den může jemné rostlinky trávy zahubit. První sekání musí být opatrné, na vyšší drn.
Trávu přes léto pravidelně hnojíme a zaléváme. I po sekání se sběrným košem občas trávník prohrábneme. K podzimu omezíme hnojení i přísun vody, nesekáme tak často.
7. Nesmím zapomenout, že živý plot není jen proto, aby nás nebylo vidět, ale je i vizitkou umění rovného či pravidelného řezu.
Túje zpravidla patří na místa piet. Existují další stálezelené rostliny, které se do živých plotů víc hodí. Ploty z cypřišků, jalovců a smrků radikálnějším způsobem tvarujeme v době, kdy tolik nepálí slunce, tedy v dubnu a před Dušičkami. Tvrdé ořezání v létě může otevřít keře ostrému slunci, které spálí nové výhonky rašící v polostínu, uvnitř koruny. Větvičky přesahující ideální tvar přes léto korigujeme srpem. Jemné osekání špiček větviček je donutí k zahuštění „obvodového pláště“ živého plotu.
Při nové výsadbě zjistíme, jak jehličnan bude vypadat v budoucnu. Sázíme na takovou vzdálenost, aby rostliny souvislý plot vytvořily až za pár let a ne hned. Buď dáme do mezery tújku, kterou za dva roky vykopeme nebo uděláme smíšený plot a do mezery vysadíme rostlinu, které nám nebude líto, když ji budeme za dva roky kopat a vyhazovat. Nově vysazené listnáče seřízneme na 1/2 až 1/3 výšky, jehličnany zpravidla neřežeme.
U plotů z listnáčů je čas na tvrdý zmlazující řez obyčejně v únoru. V červnu a srpnu provádíme korekci letos narostlých výhonů. Keře tím houstnou.
8. Po vší práci si zasloužím odpočinout a alespoň večer si prohlédnu, jak zahrada vypadá z jiného úhlu než od motyčky, sekačky a hadice s vodou.
Abychom si odpočinuli, musíme sehnat výkonný plašič bodavého hmyzu nebo repelent. Ve vlhkém a teplém roce nezažene komáry ani cigareta, ani kouř z táboráku.
Večer je doba, kdy si s rodinou a s přáteli líčíme dobrodružství, která jsme v ten den prožili. Ale pozor! Jen zahrádkáře upoutá vyprávění o tom, jak „ten drzý kos chodí na jahody, i když mezi nimi visí proužky staniolu“ nebo „ty mšice, kdybych si jich nevšiml, by mi zničily všechny astry a nové přírůstky na rybízu“. Pro hosty z „jiného světa“ si raději zapamatujeme několik receptů na přípravu skvělých salátů, připravených ze zeleniny rostoucí v zahradě, nebo na neopakovatelné kuřecí plátky s ananasem na tom novém plynovém grilu.
Odměnou nám budiž pocit, že zatímco ostatní vidí jen to jídlo a pití, my víme, že jsme strávili den činnostmi, které přinášejí bolesti zádového a sedacího svalstva, ale obohacují ducha. Protože něco z toho krásného, co jsme v ten den zahlédli, uvidíme zítra znovu, ale bude to o kousek vyšší, barevnější, zralejší. A na to se těšíme nejvíc.
Krém a slamák
Jak se okolo nehtů začnou objevovat první záděry, je čas pořídit si rukavice nebo ochranný krém na ruce. Koupíme i slamák a sluneční brýle, abychom neměli okolo očí bílé vějířky od jejich mhouření před sluncem. Nezapomeneme ani na opalovací krém, jinak nám ty hodné, teplé paprsky při prvním svléknutí trička našlehají kůži doruda.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO JAROSLAV HEJZLAR, HELENA POLÁKOVÁ, KAMIL VARCOLLER, MARTINA LŽIČAŘOVÁ, WOLF GARTEN, GARDENA, CAMPINGAZ
