Lamino je praktické a levné
Laminem nazýváme dřevotřískové desky polepené fóliemi, jejichž odolnost zvyšuje melaminová pryskyřice. Nízká cena, odolnost vůči otěru i výběr dekorů předurčují lamino pro výrobu nábytku.
Lamino má oproti dřevu některé nevýhody, například nižší odolnost proti vlhku a vyšší hmotnost. Je však poměrně levné a díky polepu desek papírovými fóliemi fixovanými pryskyřicí nabízí hladký povrch, který zejména otěru a krátkodobé vlhkosti odolává velmi dobře. To pro některé typy nábytku zcela postačí. Lamino ostatně vzniklo v poválečných letech, aby vyšlo vstříc poptávce po výrobě velkého množství levného nábytku. V řadě ohledů se tento materiál skvěle osvědčil a postupně zdokonaloval, a proto stále nachází využití, i když je mnohdy symbolem spíše dočasného, provizorního a méně odolného materiálu.
U lamina je jednoduše nutné počítat s jeho limity, tedy nepoužívat ho do extrémně vlhkého prostředí a nepředpokládat, že nábytek z něj vydrží v exteriéru nebo u vlhkých stěn. Je rovněž nutné vzít v úvahu, že zvláště při využití silnějších desek má nábytek z lamina poměrně vysokou hmotnost, a počítat s tím například při výběru nábytkového kování, závěsů pro dveře skříní a zásuvky atd.
V sortimentu laminátových desek však existují na výběr i dražší a odolnější výrobky, u nichž lze počítat s vyšší odolností vůči zátěži ve vlhkém prostředí. Vždy je nutné docílit dokonalého krytí dřevité hmoty desky polepem povrchu i hran, tak aby se vlhkost ze vzduchu ani z otěru nedostávala dovnitř.
Řežte opatrně
Desky z lamina (někdy označovaného jako LTD – laminátová třísková deska) se snadno řežou a používají se k tomu zejména stolní, ale i ruční kotoučové pily. K řezání lamina se doporučují pilové kotouče s takzvaným trapézovým zubem, které musí mít co největší hustotu ozubení (pila o průměru 300 mm má 96 zubů). Vysoký počet zubů je důležitý pro čistý řez bez otřepů. Truhláři často používají tzv. předřezový kotouč, určený právě k dosažení čistého řezu i na spodní straně desek z lamina či jiných materiálů.
Všechny laminodesky, které se v současné době oficiálně prodávají, musí mít certifikát zdravotní nezávadnosti, označovaný jako emisní třída E1.
Tloušťky a hrany
Jak už víme, tvoří lamino dřevité desky polepené papírovými fóliemi, jejichž potisk umožňuje dát těmto deskám rozmanitý vzhled a dekor od zcela hladké či strukturované bílé až po imitace různých druhů dřevin. Desky se vyrábějí v několika obvyklých tloušťkách (10, 12, 16, 18, 25 mm) a ta nejběžnější, tedy 18 mm, by měla být základem pro výrobu nábytku. Tenčí desky (např. 16 mm) používejte spíše na doplňkové plochy, zadní stěny skříní, dna zásuvek atd.
Desky stejných i různých tlouštěk lze k sobě lepit, spojením dvou desek (např. 2 × 18 mm nebo třeba 18 + 12 mm) tak můžete vytvořit stolovou či kuchyňskou pracovní desku. Hrany lamina se olepují a v případě lepených desek se olepí hrana o šířce vzniklé slepením dvou desek, což bude vypadat lépe, než kdyby se ponechaly původní hrany na dvou slepených deskách.
Nestačí-li běžná laminovaná deska, existuje i odolnější, tzv. vysokotlaký laminát (HDL), vyrobený z celulózových pásů tvrzených pryskyřicí. Dekorují se rovněž melaninem tvrzenými papíry, jsou za tepla lisované pod vysokým tlakem a jsou vhodné např. do kuchyní či koupelen.
Jaké hrany zvolit?
Běžně se používají „papírové“ melaminové hrany, kvalitnější a odolnější jsou plastové, tzv. ABS hrany. Nejčastěji se laminodesky už ve výrobě strojově olepují hranami o tloušťce 0,5 a 2 mm, přičemž silnější hrana je odolnější, ale více patrná na pohled. Při domácí výrobě nábytku je však možné použít obyčejné melaminové hrany (běžně k dostání jako metráž např. v hobbymarketech) a přilepit je ručně.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock