Kvalita vody
Potůček jako zdroj povrchové vody je v zahradě k nezaplacení. Foto: Shutterstock
V zahradě nejčastěji používáme vodu ze studny, vodovodního řadu a dešťovku, šťastlivci pak i z vodních toků. U všech zdrojů bychom se měli zajímat o parametry, které určují, jak vodu používat.
U pitné vody je kvalita samozřejmostí, ale problém pro rostliny či zahradní techniku může představovat příliš tvrdá voda, příliš měkká zase urychluje korozi kovů, zdravotní rizika pak s sebou nese voda znečištěná nebo přicházející do styku s jedovatými materiály.
Pitná voda
Používat bychom ji měli při omývání zeleniny a ovoce po sklizni, zalévat s ní bylinky, nemáme-li k dispozici čistou dešťovku. Zatímco u vody z vodovodního řadu si její parametry zjistíme na stránkách příslušného dodavatele, u studniční, případně studánkové si musíme nechat udělat rozbor v akreditované laboratoři, abychom měli jistotu, že máme k dispozici vodu pitnou, nejen užitkovou. Zejména jde o obsah dusičnanů a dusitanů, které se do vody dostávají únikem statkových hnojiv a odpadních vod z netěsnících žump, koliformní bakterie způsobující žaludeční a střevní potíže či přímo průjmová onemocnění.
U studniční vody bychom měli nechat provést rozbor alespoň jednou ročně. Foto: Shutterstock
______________________________________________________________________
Další články Speciálu Voda v zahradě:
Využíváte dešťovku?
Dekorativní vodní nádržky
Živá voda na zahradě
Plánujeme jezírko: kde a jaké
Zavlažování zahrady má svá pravidla
________________________________________________________________________
Tvrdost vody a pH
K zalévání rostlin se nejlépe hodí měkká voda, nejlépe dešťová, tvrdá jim nesvědčí z důvodu vysokého obsahu minerálních látek. Kromě již zmiňovaného laboratorního rozboru, můžeme tvrdost vody zjistit pomocí jednoduchých kapičkových nebo páskových testerů, které se používají v souvislosti s úpravou bazénové nebo jezírkové vody.
Testery slouží rovněž ke zjištění hodnoty pH, tedy stupně kyselosti nebo zásaditosti vody. Limit pro pitnou vodu je 6,5 až 9,5, optimální je neutrální pH, které se pohybuje v rozmezí 6 až 8, ale pouze extrémně vysoké hodnoty mohou mít přímý vliv na zdraví. Hodnota je ovšem důležitá při zalévání, protože rostliny preferují různá prostředí od kyselého po zásadité.
Porovnání vody z nevyčištěné studně před a po filtraci. Foto: Shutterstock
Vodní rostliny a živočichové potřebují k životu hořčík a vápník, které se ve vysokém množství vyskytují v tvrdé vodě, měkká voda jim tudíž neprospívá. Abychom vyvážili negativní vliv tvrdé vody na jezírkovou techniku, upravíme vodu pomocí speciálních přípravků na středně tvrdou.
Kontejner IBC je praktický, ale při koupi z druhé ruky existuje nebezpečí kontaminace. Foto: Shutterstock
Dešťová voda
Kvalitu dešťovky určuje její zdroj a skladování. Nejvíce jí získáme zachytáváním ze střech, Abychom ji mohli používat k zalévání, napouštění bazénů, napájení zvířat, praní apod., nesmí být kontaminovaná materiálem, z něhož je vyrobena střešní krytina, nebo jeho povrchovou úpravou. Nejvhodnější jsou střechy z pálených či betonových tašek, případně šindelů. Za rizikové se považují látky obsažené v asfaltových a cementových krytinách (eternit, beronit) či kovové opatřené pozinkem nebo nátěrem, který ho obsahuje. Voda by neměla přijít ani do styku s olověnými a měděnými komponenty střechy včetně okapů.
Aby nezahnívala, netvořily se v ní řasy, nestala se místem pro líhnutí komárů, je dobré zbavovat střechy hrubých mechanických nečistot, v nichž se mohou hromadit toxické látky či mikroorganismy, a okapový svod opatřit mřížkou zachycující nepořádek. Nádoby nebo nádrže je třeba mít uzavřené. Neměly by stát na slunci.
Výpustný ventil v dolní části nádoby pomáhá k co nejúplnějšímu vypuštění vody, aby se na dně neusazoval kal. Foto: Shutterstock
Pozor na kontaminaci
Pořídíte-li si použitý sud nebo plastový tank, může být i po důkladném vymytí stále toxický, pokud se v něm skladovaly chemikálie.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock
Kvalita vody
