U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Které přežijí?
Kategorie: Zahrada | Autor: Marie Rubešová, FOTO ARCHIV IKAR
S pokojovými květinami to na chatě či chalupě není zrovna jednoduché. Od jara do podzimu, kdy se jezdí na víkendy častěji, to nemusí být problém. Zima však je prubířským kamenem jejich odolnosti. Jednodušší a ohleduplnější než zkoušet, která přežije chlad a nedostatek vláhy, je připomenout si ty, jimž taková zimní askeze vyhovuje.
AGÁVE (Agave victoriae-reginae) je na rozdíl od velké Agave americana malého vzrůstu. Má listy seřazené do husté stejnoměrné růžice. V zimě snáší na rozdíl od léta, kdy si libuje ve vedrech, teploty kolem 10 °C. Prakticky ji není nutné zalévat.
ALOE SOKOLÍ PERO (Aloe variegata) je statný bíle pruhovaný sukulent, který má rád světlo, ale snese i polostín. Zimní chlad ani minimum vláhy aloe nevadí (zaléváme, až když je půda do 5 cm suchá). Koncem zimy nebo časně zjara se nám za tento odpočinek odmění lososově růžovými květy.
CITRUS (Citrus mitis, c. microcarpa) lze rovněž – vzhledem k potřebě zimního odpočinku – nechat v teplotě 4 – 6 °C a při velmi omezené zálivce (jinak shazuje listy). Vyžaduje světlé stanoviště.
FEROKAKUS (Ferocactus latispinus) vypadá se svými trny trochu hrozivě, ale přežije horko, chlad i dlouhé období sucha.
CHŘEST POKOJOVÝ (Asparagus densiflorus “Sprengeri”) neztrácí svůj půvab ani v zimě, kdy mu stačí zálivka jednou za měsíc. Nesnáší slunce, a tak může ozdobit i polostinná místa.
JUKA PANAŠOVANÁ (Yucca elephantipes “Variegata”) je působivá robustní rostlina, která se hodí do rohu místnosti. Dorůstá výšky až 2,5 m a do šířky musíme počítat až se 2 m. Snese nízké teploty i omezení zálivky.
KOLOPEJKA PLSTNATÁ (Kalanchoe tomentosa) má bílé plstnaté listy i výhonky. Při zalévání, které jí stačí v zimě jednou za měsíc, nesnáší pokropení vodou. V zimě vyžaduje chladno.
KOŘENOKVĚTKA (Aspidistra elatior) bývala kdysi v každém domě jako “domácí štěstí”. Snese nedostatek světla, kolísající teploty, průvan i sucho. Nesnáší přelití, což jí v zimě na chalupě nehrozí.
PRYŠEC (Euphorbia obesa) – jak už název naznačuje, jde o baculatý sukulent. Roní mléčnou šťávu. V zimě snese chlad i nízkou teplotu a omezenou zálivku.
TENURA TROJŽILNÁ (Sanseveria trifasciata), zvaná také lidově “tchýnin jazyk”, shromažďuje v podzemních oddencích vodu pro období sucha. Přežije cokoli, jen ne přelití a neustálé přesazování. Roste dobře na světle i v polostínu.
TLUSTICE OVÁLNÁ (Crassula ovata) je malý keřík s červeně tónovanými listy. Vyžaduje slunce. V zimě snese nízkou teplotu a zálivku jen zřídka.
ZELENEC COPATÝ (Chlorophytum comosumm “Vittatum”) je jednou z nejoblíbenějších květin zejména pro závěsy. Má dlouhé pruhované listy a světlé tenké stvoly, na nichž se objevují malé bílé hvězdičkovité květy. Snese světlo i polostín, v zimě nízké teploty a sucho.
Náš výčet není vzhledem k rozsahu samozřejmě vyčerpávající, jistě vám zimní nedostatek péče přežijí i havortie, kamélie, kolopejka, tolmie nebo třeba žlumen. Také kaktusy lze nechat přes zimu na chalupě. Ovšem zcela zbavené zeminy, třeba v krabici ve skříni. Stejně tak můžeme uskladnit v chladu a beze světla hlízy begónií. A pelargonie či fuchsie, které jsou nejčastější ozdobou venkovských oken, mohou v chatě nebo chalupě také zůstat. Jejich milovníci vědí, že je s prvními mrazy přesuneme do světlé chladné místnosti a zaléváme jen sporadicky.
FOTO 1 – Agáve
FOTO 2 – Aloe sokolí pero
FOTO 3 – Citrus
FOTO 4 – Juka panašovaná
FOTO 5 – Ferokakus
FOTO 6 – Kořenokvětka
FOTO 7 – Zelenec copatý
FOTO 8 – Tenura trojžilná
