U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Krotitelka drátků
Kategorie: řemesla stále živá | Autor: Martina Lžičařová
Kdysi dráteníci chodili světem od stavení ke stavení a heftovali hliněné hrnce. Dokázali ale z drátu vyrobit i další užitečné věci. Dnes se dá řadit drátování spíš k výtvarným technikám, neboť pod rukama novodobých dráteníků už dávno nevznikají pasti na myši, ale předměty určené většinou k dekoraci.
Práce s drátem patří ke starým řemeslům. Kořeny vedou na Slovensko, kde se dodnes toto umění udržuje a dědí z generace na generaci. Jednou za tři roky se u našich východních sousedů v Žilině pořádá velká mezinárodní výstava, kam posílají mistři dráteníci svoje výrobky. Při prohlídce katalogu, který je výsledkem každé výstavy, zůstává rozum stát, co všechno krotitelé drátu umí.
Z učitelky učněm
Paní Laděnu Hejzlarovou, učitelku v mateřské školce, dovedla k drátování kamarádka Jana. Podle jejích rad zkusila odrátovat smyčkovým stehem kamínek, a protože ji práce s měkkým materiálem učarovala, rozhodla se přihlásit do kurzů pana Musila, který vede drátenickou školu v Třebáni. Hned v první hodině se učňovský dráteník, kterému se správně říká džarek, učí odrátovat tenkým (měděným nebo včelařským) drátkem vajíčko nebo oblázek. Při tom se naučí základním “stehům”. Jaké výbavy je k ovládnutí drátu třeba? Kromě šikovnosti a trpělivosti se hodí nejrůznější typy kleštiček, každé s jinak tvarovanými čelistmi: zahnutými, plochými, kulatými, štípacími. Utahování a úprava oček se dělá čalounickou jehlou. S každou další lekcí, kterých je celkem deset, se džarek naučí odrátovat další předměty novými typy vazeb, a tak se postupně seznamuje se smyčkou sloupkovou, síťovou a dalšími a hledá postup podle daných vzorníků. Naučí se, jak zpracovat drát rozklepáním, jak se silnější drát ohýbá na navíječce, jak se roztahuje a splétá. Dráteníkům se nabízí nekonečné množství kombinací jak v použití materiálu, tak vzorů.
Drátěné rybičky
“Na hodinách pana Musila jsem si vyzkoušela ledacos: zpracování kamenného šperku, odrátování skla a keramiky, vytvářeli jsme misky a zdobili talíře, také jsme zkoušeli ploché předměty, jako jsou věšáky. Mě nejvíc těší navlékat na drát jemné korálky – rokajl,” svěřuje se paní Laděna. “Můžu z nich dělat miniatury, které uplatním jako dárky pro své blízké a také je nabízím na vánoční burze v naší školce. Každá z kolegyň má nějakou svou specialitu a o naše výtvory je velký zájem – nakupují děti i rodiče. Kromě toho, že uděláme spoustě lidí radost a samy se výborně zabavíme, za utržené peníze nakoupíme dětem do tříd nové hračky.” Svoji oblíbenou techniku paní Hejzlarová uplatňuje nejčastěji při odrátování oblázků, které si sbírá do zásoby na dovolené u moře. Skromně přiznává, že její rybičky jsou originálním nápadem. Tak jako ona je nikdo jiný nedělá. Často mají korálkové šupiny, ploutve stočené do spirál a ocasní chvosty roztančené do všech stran. Jen sebou mrsknout a zmizet v azurových hlubinách… “Dělám je pro radost druhým a kromě vánoční burzy se s nimi jinde nepotkáte. Ukládám je do krabiček a rozdávám je přítelkyním a dětem.”
1 Laděna Hejzlarová vytváří rybičky pro radost sobě i druhým
2 A tady máme nejoblíbenější rybičku paní Laděny. Je v ní něco něžného i divokého zároveň, že?
3 Miska je džarkovská práce přesně podle předlohy od pana Musila
4 Šperkům stačí jednoduché vedení drátu. Kameny se dají nakoupit u stánků s minerály nebo na burzách
5 Miniatury jsou oblíbeným prodejním artiklem na vánoční burze v mateřince
FOTO JAROSLAV HEJZLAR
