Krašovice

Počátky osídlení této lokality sahají hluboko do pravěku, ale dvorce, které dnes obdivujeme, vyrostly v Krašovicích ve druhé polovině 19. století.

Bývalý hostinec, pěkně usazený v nejvyšší části návsi, má čp. 8

Stejně jako v mnohých obcích v okolí i v této vesničce nedaleko Písku si hospodáři původně stavěli obydlí ze dřeva. Ohňový patent Marie Terezie z roku 1751 a další dekrety, které vydal Josef II., nařizovaly mimo jiné, že nově stavěné domy musí být z nehořlavých materiálů. Zděné stavby se ale prosazovaly jen velmi pomalu. Cihly se staly materiálem číslo jedna teprve od poloviny 19. století.

V čížovském rychtářství

Kaplička sv. Jana Nepomuckého byla postavena v době, kdy hospodáři končili s přezdíváním roubených staveb na návsi

Traduje se, že roku 1323 patřily Krašovice spolu s několika okolními vesnicemi ke zvíkovskému panství a od roku 1337 podléhaly královské koruně. Král Zikmund pak zastavil jedenáct vsí čížovského rychtářství (mezi nimi i Krašovice) pánům na Hluboké. Za první věrohodnou písemnou zmínku o vsi Krašovice je považován zápis z robotního urbáře hlubockého panství z roku 1490.

Vesnice hodně utrpěla za třicetileté války. Po nuceném odchodu nekatolických rodin tady v polovině 17. století zůstalo z celkového počtu třinácti usedlostí sedm prázdných. Tehdy již Krašovice patřily ke statku Čížová ležícímu zhruba dva kilometry severně. Z vlastnictví Dejmů ze Střiže a posléze Josefy Černínové z Chudenic přešel majetek v roce 1753 na Augusta Antona z Lobkowicz.

Návesní rybník od jihovýchodu – s usedlostí čp. 20 téměř na břehu a vpravo s pěknými stodolami s bedněnými štíty

Za něj měli nájemci velmi tvrdé robotní povinnosti: v době vegetace 66 dnů ti s potahem a stejně tolik pěší a v zimě potažní 44 dny a pěší 66 dnů. Proti této vysoké míře roboty, která téměř neumožňovala hospodaření doma, šlo několik sedláků do rebelie. Byla však potlačena. S velkou radostí proto všichni uvítali rok 1848, který přinesl zrušení nevolnictví i roboty.

Náves jako z pohádky

Zástavba se v Krašovicích rozrůstala hlavně kolem nepravidelného obdélníku návsi. Její dnešní půvab však vykouzlili zedníci až ve druhé polovině 19. století. Do té doby byly domy roubené z klád vytěžených z lesů v okolí Čížové. Skutečnost, že tady docházelo spíše k lokálním požárům (velký požár poškodil vesnici až v roce 1907), oddalovala rozhodování přezdít konstrukce z nespalných materiálů. K téměř hromadné přestavbě se majitelé odhodlali teprve v 50. až 60. letech 19. století, kdy vrcholí na Písecku proměna lidových staveb ve stylu tzv. selského baroka.

Malebně působí usedlost čp. 11 s pískovým zbarvením omítky obytného domu a brány a červenobílou barevností sýpky

Domy mají křídlové štíty tvarované většinou do podoby širokých zvonců. Namísto štuků, jimiž je zkrášlena blatská architektura, zde vidíme spíše barevně zvýrazněné lizény, pilastry či sloupky. Špýchary jsou – na rozdíl od jihozápadně ležících oblastí – zdobeny méně než obytné domy. Dvory jsou uzavřeny vysokými ohradními zdmi s bránami s půlkruhově nebo segmentově zaklenutým nadpražím.

Ve vsi je evidováno 51 domů a trvale tu žije 58 osob. Nejvíce obyvatel bylo v Krašovicích v roce 1921, kdy tu ve 40 domech žilo 270 osob. Novější zástavba se rozrůstala podél příjezdových komunikací.

Vesnická památková zóna

Detail jedné z kapličkových nik ve zdi vedle brány u čp. 8

Díky jednotnému půvabu zděných usedlostí bez jakéhokoli rušivého momentu byla krašovická náves prohlášena v roce 1995 vesnickou památkovou zónou. V seznamu kulturních památek v okrese Písek jsou vedeny usedlosti čp. 8, čp. 9 a čp. 11 na západní straně návsi, čp. 14, čp. 15, čp. 16 a čp. 17 na protější východní straně. Do seznamu patří i později přezděný statek čp. 30 v krátké jižní frontě a stodola u čp. 5 situovaného vpravo při příjezdu od Písku.

Velmi dobře dochovaná je usedlost čp. 8, kde bývala kdysi hospoda. Křídlové štíty obytného domu i sýpky mají synchronní jednoduché zdobení. Oba objekty jsou propojeny zdí s tradiční vjezdovou bránou s půleliptickým nadpražím. Po obou stranách jsou niky s patronkami stavení. U sousední usedlosti čp. 9 s podobně tvarovaným štítem jsou zeď s klenutou bránou a prostorná předzahrádka předsunuty do návsi.

Pěkně rekonstruovaný je statek čp. 11 se štítem zdobeným pilastry a čtyřlístkem. K barevně i zdobením odlišné sýpce je přisazena mohutná zeď s vjezdovou bránou navazující na vstup do velké předzahrádky. Sousední čp. 12 má průčelí s jednoduchým zdobením barevně odlišenými lizénovými rámy.

Stodola s původním bedněným štítem patří k usedlosti čp. 17

Nejvýrazněji zdobené průčelí má čp. 17 na protější straně návsi. Nad balustrádou naznačenou v omítce se zvedá křídlový štít členěný pilastry, nad nimiž je ve vrcholku štukem i barevně odlišený motiv slunce. Křídla štítu jsou nad balustrádou zakončena nevelkými volutami. Segmentová brána tohoto statku přiléhá ke štítu sousední budovy situované do návsi podélně. Podobný, avšak méně zdobený štít mají i sousední usedlosti čp. 15 a čp. 16 – ta je posunuta v uličce mimo náves.

Na rozdíl od těchto usedlostí v centrální části návsi jsou domy většinou situovány podélně ke komunikacím a jsou až na výjimky mladšího data. Romantickou atmosféru dodává vesničce návesní rybník a kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1883.

TEXT A FOTO: MARIE RUBEŠOVÁ

Krašovice

Krašovice