U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
KRASAVICE Z VÝCHODU
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Eva Skalská
Tou krasavicí je hortenzie velkolistá, zvaná také zahradní. Jejím domovem je jižní Čína a Japonsko, kde je pěstována od nepaměti. V těchto končinách ji také roku 1767 poznal a popsal francouzský botanik P. Commerson. Velmi se mu líbila, proto ji nazval – k poctě dámy svého srdce Hortense Barré – hortenzií.
V Evropě se první živé rostliny vynořily až v roce 1788, a to ve slavné botanické zahradě v Kew nedaleko Londýna. Odtud se pěstování hortenzií rychle šířilo do zahrad ve Francii, Itálii, Německu a dalších zemí. Ani Čechy nezůstaly pozadu – hortenzie se u nás pěstují již od roku 1804.
Hýří květy po celé léto
Hortenzie velkolistá (H. macrophylla) patří k nejoblíbenějším okrasným dřevinám kvetoucím po celé léto v zahradách. Je to impozantní keř, který dorůstá výšky 1 až 3 m, ve své domovině až 4 metry. Květenství je velmi nápadné, kulovité, 15 až 20 cm široké, složené z velkého počtu květů. Jejich zvětšené kališní lístky hýří různými odstíny bílé, růžové, červené i namodralé barvy. Pravé květenství to však není, neboť netvoří semena. Jen u původních forem jsou uprostřed květenství ještě pravé květy. Květenství se vyvíjejí na koncích větví, vyrostlých v předchozím roce, a to v červnu a červenci, tedy v době, kdy většina ostatních listnatých dřevin již odkvetla. Na keři zůstávají až do jara, zatímco listy s prvními mrazíky opadnou. Každoroční bohatost květů velmi vyčerpá keř, a proto jej musíme pravidelně zásobovat živinami, aby se letošní květenství co nejlépe vyvinula a aby tvorba nových květních pupenů byla co největší. K jejich zakládání totiž dochází od konce léta do začátku podzimu. Nadměrné hnojení však rovněž nesvědčí kvetení, neboť může způsobit špatné vyzrávání letorostů, které v silné zimě zmrznou.
Svědčí jí polostín
Nároky hortenzie velkolisté na stanoviště jsou vyhraněné a podobají se nárokům rododendronů, o nichž jsme psali letos v č. 3. Především vyžadují polostinnou východní nebo západní polohu chráněnou před větry. Podmínkou úspěšného pěstování je i dostatek vzdušné vlhkosti. Na půdu je hortenzie náročná. Vyhovuje jí lehčí, propustná, přiměřeně vlhká, která musí být kyselá (pH 5,5 – 6) a dostatečně zásobená humusem. Zásadně nesnáší vápenitou půdu. Keře potřebují velké množství vody a žádají si ve vegetační době pravidelnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou (studniční a vodovodní bývá příliš tvrdá). V době kvetení je potřeba vody nejvyšší. Pro uchování půdní vlhkosti se doporučuje mulčovat v zimě i v létě listím, rašelinou nebo polorozloženým kompostem neobsahujícím vápno (výška mulčovací vrstvy zhruba 10 cm).
Hnojení rozjasní barvu
Ke hnojení používáme průmyslové hnojivo pro rododendrony anebo speciální směs pro hortenzie, která se již objevuje i v našich obchodech, popřípadě průmyslová hnojiva bez chloru a vápníku, například Cererit. Můžeme aplikovat také jednotlivá hnojiva: síran amonný, superfosfát a síran draselný. Doporučenou celkovou dávku 100 g/m2 rozdělíme na tři díly. První aplikujeme v březnu, druhou v květnu a třetí začátkem července. Mají-li být květy pěkně červené, přidáme na jaře ještě superfosfát (15 g/m2). Často se u hortenzií setkáváme se žloutnutím listů, což signalizuje, že v půdě není něco v pořádku. Žloutnutí vyvolává nedostatek dusíku nebo železa (což je důsledek přebytku vápníku) či manganu. Na vině může být i přemokřená půda. V lehčích případech barvu listů upravíme opakovanou zálivkou zelenou skalicí v dávce 5 g/litr vody, přihnojením superfosfátem a síranem amonným. V těžších případech vyjmeme rostliny z půdy, připravíme novou zeminu a rostliny znovu zasadíme o něco hlouběji než dříve.
Na záhon jen mrazuvzdorné
Jednou ze zásad úspěšného pěstování tohoto keře je také správný výběr sazenice a její výsadba. Při koupi je bezpodmínečně nutné se informovat, zda je sazenice určena k venkovní kultuře. Kvetoucí hortenzie v květináčích nabízené hlavně na jaře nejsou totiž vhodné do zahrad, neboť jejich mrazuvzdornost je neuspokojivá. Nejlepší doba pro vysazování hortenzie velkolisté je druhá polovina května, kdy již pominulo nebezpečí pozdních jarních mrazíků. Sazenice prodávané v kontejnerech se však mohou vysazovat až do začátku podzimu. Jamka má být dostatečně veliká – třikrát širší a dvakrát hlubší než je kořenový bal rostliny. Na dno jamky nasypeme štěrk, jenž bude působit jako drenáž. Pak ji vyplníme směsí hlinité zeminy a rašeliny v poměru 1: 1. Dnes již obchody nabízejí speciální substráty pro hortenzie, ale bez obav můžeme použít také směsi pro rododendrony. Sazenice se vysadí tak hluboko, aby vrchol kořenového balu byl mírně pod okolní půdou. Substrát se k rostlinám lehce přitlačí a dobře zalije. Nesmíme zapomenout na povrch ihned naspat vrstvu hrubé mulčovací hmoty a pravidelně zalévat. V našich klimatických podmínkách je hortenzie velkolistá dosti otužilá. Klesne-li však teplota po delší dobu pod – 15 °C, mohou rostliny namrznout, při nižších teplotách dokonce zmrznout. Proto je vhodné půdu pod keři před zimou pečlivě přikrýt suchým listím a mladší rostliny ještě obalit smrkovým chvojím. V každé zahradě najdeme jistě vhodné místo pro výsadbu tohoto krásného keře. Vysazujeme jej jednotlivě nebo v menších skupinách, například do předzahrádek. Sluší jí kombinace se zelenobílými bohyškami, zimostrázem a kakostem. Snáší i celodenní zastínění mezi stavbami. Velmi efektně působí volně rostoucí živý plot, vytvořený právě z této dřeviny. Květenství hortenzie velkolisté je možné také sušit. Je výborné pro velké aranžmá.
DALŠÍ PODOBY KRÁSKY Z VÝCHODU
Hortenzie velkolistá (H. macrophylla ‘Hanabi’) má na rozdíl od běžných variet této odrůdy plochá nevýrazná květenství, kde věnec nápadných sterilních květů obklopuje střed tvořený mnoha malými plodnými kvítky. Podle anglického lacecap (krajková čepička) se jim říká hortenzie krajkovité. Hortenzie stromečková (H. arborescens) kvete od konce června do konce září malými hustými jednoduchými kvítky. Svědčí jí slunečné i polostinné stanoviště chráněné proti větru, protože velká kulovitá květenství se mohou při poryvech větru lámat. Hortenzie latnatá (H. paniculata) kvete později, od konce srpna až do října. Bílá kuželovitá květenství se při dokvétání barví lehce růžově. Její odrůdy jsou zpravidla zimovzdorné. Hortenzie pnoucí (H. petiolaris) je vhodná k zakrytí starých zdí, schodišť, zděných plotů. Její plochá bílá vonná květenství mohou ozdobit i severní stěny. Přičepivé kořínky této dřeviny se na nich udrží i bez opěrných konstrukcí. Kvete v červnu a červenci. Hortenzie dubolistá (H. quercifolia) nabízí od srpna bílá plochá květenství. Nekvete tak krásně a bohatě jako její příbuzní, ale dovede to vynahradit svými nádherně zbarvenými listy.
ZÁSADY ŘEZU
Hortenzie velkolistá kvete na “starém” dřevě, tj. na větvích vyrostlých v předchozím roce.
Normálně nepotřebuje žádný zpětný řez. Na jaře odřízneme s malým stonkem zaschlá květenství, která přes zimu na keři působila docela atraktivně.
Odstraníme i uschlé větve, slabé a suché výhony a jejich uhynulé části nad nepoškozenými květními pupeny.
Větve zastřihujeme nad prvním párem zdravých květních pupenů.
Podle potřeby můžeme příliš husté keře prosvětlit a tím je i zmladit.
Namrzlé keře seřízneme bez obav až k zemi a přihnojíme. Dobře obrostou, ale pokvetou až v příštím roce.
HORTENZIE V KVĚTINÁČÍCH
Koupíte-li si na jaře přirychlenou hortenzii v květináči, umístíme ji v chladnější místnosti, aby déle kvetla. Nejlépe se jí daří u východního či západního okna, tedy na světlém místě, kam nesvítí přímo slunce. Po odkvětu odstraníme květenství a rostlinu přesadíme do květináče, většího v průměru o 5 cm. Použijeme zakoupený substrát pro rododendrony, nebo si připravíme zeminu sami. Ve stejném poměru smícháme lesní hrabanku, zahradní zeminu a kompost a přidáme trochu písku. Hortenzii rychle rostou kořeny, proto se musí každý rok přesazovat do většího květináče. Ve druhé polovině května je vždy možné dát hortenzii v květináči ven do polostínu. Do konce června je nutné každé dva týdny hnojit a stále dostatečně zalévat. Na podzim květináče včas přeneseme pod střechu na přezimování (vyhovuje teplota +5 °C). Přezimovat venku v našich podmínkách mohou tyto hortenzie jen ve vinorodých krajích – za podmínky jejich přikrytí suchým listím a chvojím. V příštím roce zakvetou přezimované hortenzie později – nejdříve koncem května nebo i déle, což je jejich přirozená doba květu. Aby měly pěknou korunu, musíme včas odstranit všechny výhonky, které vyrůstají na kmínku. Výhony v koruně necháme růst a zkrátíme je až příští rok, opět po odkvětu.
JAK DOCÍLIT MODRÉHO KVĚTENSTVÍ?
Zbarvení květů závisí na množství dostupného hliníku v půdě. To je v zásadě ovlivněno kyselostí půdy. Pouze v kyselé půdě s pH okolo 4,5 je hliník dostupný a může být přijímán kořeny. Modrému zbarvení napomůžeme zaléváním roztokem síranu hlinitého (skalice bílá) – 3 g na litr vo-dy, roztokem síranu amonnohlinitého – 5 g na litr vody či síranu draselnohlinitého – 4 g na litr vody. Se zálivkou (asi v pěti dávkách) začneme na jaře a skončíme těsně před kvetením. Je možno s ní začít u 2 – 3 letých rostlin. Již se však i u nás prodává speciální hnojivo pro zmodrání květů hortenzií.
Ve vztahu kyselosti a barvy platí:
pH 4,5 – intenzivně modrá
pH 5,1 – modrá
pH 5,5 – modrofialová
pH 6,5 – růžová
