U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
KRÁSA ŽEBROVANÝCH VĚJÍŘŮ
Kategorie: Zahrada | Autor: rb
Většina našich kapradin pochází až z triasu a doby křídové. Šlo o mohutné stromy, jež byly životním prostorem i obživou dinosaurů. Malí potomci těchto bezkvětých výtrusových rostlin se dnes občas považují za rostliny hřbitovní. Krása žebrovaných vějířů a škála zeleně, kterou potěší oko, však vás jistě přesvědčí, že by neměly chybět v žádné zahradě.
Hovoříme samozřejmě o kapradinách otužilých, které pocházejí ze severního mírného pásma. Pokud bychom se pokusili přesadit na venkovní záhon keřík, krásně prosperující v našem obýváku, hned v první zimě poznáme svůj omyl; choulostivé tropické druhy patří jen do skleníků, zimních zahrad a bytů. Většinu otužilých kapradin lze u nás pěstovat bez problémů. Jakmile se ujaly, jsou velmi odolné a vyžadují minimální péči a údržbu. Hodí se do vlhkých partií k jezírkům, do stinných a polostinných míst u zdí a plotů, ale sluší jí to i ve skupinách keřů, pod stromy a v sousedství rostlin s hladkými lesklými listy (Hosta, Phormium a další). S výjimkou kapradin rodu Blechnum a Cryptogramma a pérnatce horského (Lasrea limbosperma), které vyžadují kyselou půdu, dávají přednost spíše stanovištím s alkalickou půdní reakcí. Sázejí se do dobře zryté zahradní zeminy s přídavkem kompostu nejlépe v době jejich odpočinku, tedy od konce listopadu do poloviny prosince. Půdu prokypříme do hloubky a přidáme ostrý písek, rašelinu, listovku i kompostovou zeminu. Použijeme-li rostliny z kontejnerů, můžeme je sázet prakticky kdykoliv. Kapradiny se množí především výtrusy, některé druhy (například Asplenitum bulbiferum nebo otužilé druhy rodu Polystichum) i pacibulkami, ale také dělením, což je způsob nejjednodušší. Většině kapradin s příchodem prvních mrazů zmrznou listy. Některé druhy rodu Dryopteris si je však zachovávají v dobrém stavu po celou zimu. Staré listy ponecháme na rostlině až do časného jara, protože chrání trs. Měli bychom je však odstranit dřív, než začnou rašit nové mladé stočené listy.
Který druh se vám hodí?
Pro stín a polostín:
* kapradiny dorůstající až 180 cm: papratka (Athyrium distantifolium), kapraď (Dryopteris atrata), pérovník pštrosový (Matteucia struthiopteris)
* středně vysoké dosahující 90 cm: netík (Adiantum pedatum), puchýřník (Cystopteris bulbifera), zavřitec (Onoclea sensibilis), kapradina (Polystichum acrostichoides), podezřeň (Osmunda regalis)
* nízké do 30 cm: netík (A. pedatum ‘Imbricatum’), žebrovice (Blechnum penna – marina), kapradina (Polystichum lonchitis), osladič obecný (Popypodium vulgare.)
Kapradiny pro skalky: sleziník červený (Asplenium trichomanes), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), jelení jazyk (Phyllitis scolopendrium), osladič (P. interjectum).
Kapradiny pro zídky: sleziník severní (Asplenium septendrionale), papratka (Athyrium filix-femina), kapraď samčí (Dryopteris filix-max), kapraď dubová (Gymnocarpium dryopteris), kapraď buková (Thelypteris phegopteris), osladič obecný (P. vulgare), kapraď kopinatá (Polystichum lonchitis), kapradinka (Woodsia alpina).
