U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Krása z cibulí a cibulek
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Eva Skalská, FOTO ARCHIV a ZI
Léto skončilo a podzim se ještě nerozkoukal, ale my již myslíme na jaro. Vždyť co potěší vnímavé oko chataře či chalupáře po dlouhé zimě víc než pohled na zářivé barvy květů! Pokud se dobře připravíme, velmi časně nám udělají radost cibulnaté a hlíznaté květiny. Musíme však zvolit nejen vhodné druhy a odrůdy, ale vybrat i správné cibule a hlízy a včas na podzim je vysadit. Neméně důležité je vybrat pro ně odpovídající stanoviště: nikdy nesmí být trvale mokré!
Na pečlivě ošetřovaných a sluncem navštěvovaných květinových záhonech s půdou bohatou na živiny se výborně daří zahradní a velkokvěté botanické tulipány, narcisy, hyacinty, lilie i řebčík královský, lidově zvaný císařská koruna. Jejich květy jsou neobyčejně krásné a ihned upoutají naši pozornost. Ve svažité zahrádce na kraji vsi či na samotě však budeme pro takový záhon těžko hledat místo. I podobné polohy však mohou cibulnaté a hlíznaté květiny rozjasnit.
Do skalky i trávníku
Pro menší zahrádky a stinné suché skalky jsou jako stvořené botanické planě rostoucí tulipány (Tulipa tarda, T. pulchella, T. humilis) a narcisy, dále kosatečky síťkované (Iris reticulata) s květy různých odstínů modré a purpurové, kosatečky Iris danfordiae s kanárkově žlutými květy, modřence a další. Všechny tyto druhy působí mnohem přirozeněji než jejich velcí příbuzní. Dominují-li na zahradě dřeviny a jsou tu polostinné kouty, rozjasní je bezesporu svými žlutými květy talovíny, dále ladoňky a ladoničky, sněženky, šafrány aj. Také trávník může být barevně pestřejší, když do něj vysadíme skupiny cibulnatých a hlíznatých květin. Veselými květy hýří především šafrány, jejichž malé hlízy se mohou v půdě ponechat roky, aby zplaněly. Pozor však na myši a hryzce, pro které jsou hlízy lahůdkou. V trávníku se dobře vyjímají také botanické a planě rostoucí tulipány, botanické narcisy a sněženky. Cibule a hlízy se vysazují vždy ve skupinkách po 5 až 10 kusech. Drn opatrně odryjeme a uděláme jamku hlubokou podle druhu cibule či hlízky. Rozložíme je na dno do nízké, zhruba dvoucentimetrové vrstvy písku. Pak jamky zasypeme zemí a znovu přikryjeme drnem. Jak je to ovšem se sečením trávníku? Kdo sní o zeleni s barevnými skvrnami cibulnatých a hlíznatých květin, musí se jim při sečení vyhýbat, nebo sečení přizpůsobit jejich zatažení. Posečeme-li totiž trávník příliš brzy, kdy ještě listy nesežloutly, bude v příštím roce kvetení mnohem chudší. Nejdříve zatahují šafrány a sněženky, po nich botanické a planě rostoucí tulipány – jejich listy jsou většinou při prvním sečení již dostatečně zataženy a živiny se přestěhovaly do cibulí. Pozdě – téměř dva měsíce po kvetení – však zatahují narcisy.
Hrnky, misky, truhlíky
Cibulnaté a hlíznaté květiny se mohou pěstovat také v menších nádobách, aby jejich květy přinesly co nejdříve na jaře veselou náladu na balkony, terasy i zahrádky. Nádoby s kvetoucími rostlinami umísťujeme v zahradě velmi uvážlivě. Misky s voňavými hyacintami umístíme například na zídku, kde budeme bez ohýbání nasávat jejich výraznou vůni. Velký květináč z pálené hlíny s pruhovanými tulipány, krémově žlutými narcisy a žlutými šafrány umístíme u stolu na terase. Velmi působivé je také postavit nádoby s jarními květinami ke vstupu do našeho obydlí, aby každého příchozího pěkně přivítaly. Jak se květináče, misky či truhlíky květinami osazují? Na dno nádoby opatřené bezpodmínečně odtokovými otvory pro vodu se nejprve položí střep z rozbitého hliněného květináče jako drenáž. Potom se nasype vrstva zahradního substrátu, jejíž výška se řídí hloubkou sázení cibulí či hlízek. Na substrát přijde ještě nízká vrstva písku (1 – 2 cm), do které se cibule a hlízy lehce vtlačí a zasypou zahradním substrátem až po okraj nádoby. Před zimou se pak nádoby zapustí do země a přikryjí silnou vrstvou listí. Tu v předjaří, hned, jak se objeví první výhonky, odstraníme. Na terase a balkoně se nádoby před zimou ochrání v ohrádce z polystyrenových desek. Mezery mezi nimi se vyplní listím, které se nasype navrch na nádoby. Nesmíme zapomenout občas je mírně zavlažit.Narcisy si můžeme do květináčů přesadit i zjara; jakmile začnou rašit, vyzvedneme je na zahradě i s balem, zasadíme do květináče a umístíme doma v teple.
Osvědčené směsi
Do nádob se vysazují buď pestré směsi cibulí a hlíz, které postupně nakvétají, nebo jen jeden druh, popř. odrůda. Pro tento způsob pěstování jsou vhodné odrůdy tulipánů od nižšího vzrůstu např. Angelique (květy růžové), Charmeuse (červené, žlutě pruhované), Frienged Beauty (plné červené se žlutým okrajem), Princess Irene (oranžově žluté s červenými plameny). U narcisů se doporučují odrůdy: Februar Gold, Hawera, Tete a Tete, Rip van Winkie (všechny se žlutými květy). Pro pěstování v nádobách jsou jako stvořené hyacinty všech barev. A nesmíme zapomenout ani na modřence (Muscari armeniacum), kosateček síťkovaný a ladoňku (Scilla mischtschenkoana). Truhlíky můžeme na jaře ještě doplnit petrklíči, sedmikráskami, pomněnkami nebo maceškami. Úspěch popsaného přirychlování cibulnatých a hlíznatých květin v nádobách závisí především na jakosti sadbového materiálu a na včasné výsadbě na podzim – nejpozději koncem října. Také je důležité již zmíněné občasné zavlažení nádob, ke kterým nemá přístup déšť. Podle počasí, někdy již začátkem března, se nádoby odkryjí.
Rychlení cibulí ve vodě
Pokud hyacinty přirychlíme ve vodě, mohou nám vylepšit už zimní náladu. Metoda má již více než 300 let dlouhou tradici a dnes byla znovu objevena. Vymysleli ji – kde jinde než v Holandsku. Je možné si koupit bezbarvé či barevné speciální skleničky, které nabízejí hlavně zásilkové firmy, nebo použít třeba zavařovací skleničky s úchytkami u hrdla. Cibule největších velikostí se “vysazují” od poloviny října dokonce listopadu. Nalijeme do nich vodu, která se však cibule nesmí dotýkat (hladina by měla být asi 5 mm pod spodkem cibule). Voda se průběžně doplňuje. Cibule se uchovávají 8 až 10 týdnů v chladu při 8 až 12 °C a v temnu. Pro jistotu ještě můžeme na cibuli posadit černý klobouček – kornoutek. Jakmile se vytvoří větší počet bílých kořínků a květní puk se vytáhne asi 5 cm nad cibuli, přeneseme skleničky nejprve na 10 dnů do poloteplého pokoje a potom do teplého. Klobouček sejmeme, když se květní puk vysune výrazněji nahoru a nadzvedne jej.
Rychlení v nádobách
Podobným způsobem se cibule hyacintů rychlí také v zahradním substrátu. Cibule se zasadí do hrnku tak, aby jedna třetina vykukovala ven. Zavlaží se a přenese na 10 až 12 týdnů do chladné (8 – 10 °C) a temné místnosti. Během zakořeňování se hrnky mírně zavlažují. Teprve když jsou výhonky 5 cm dlouhé, přenesou se hrnky do teplé místnosti. Podmínkou úspěchu rychlení jak ve vodě tak i v půdě je použití cibulí nabízených speciálně k rychlení. Jsou to tak zvané preparované cibule – tj. cibule mající období chladu, nutné pro bohaté kvetení, již za sebou.V pokoji se mohou rychlit také narcisy. Vhodné jsou odrůdy Paperwhite (Narcissus tazetta asp. papyracea), jejichž bílé květy nám mohou rozjasnit a provonět vánoční tabuli. V listopadu nasypeme do mělké misky 3 cm štěrku nebo keramzitu a na ni posadíme hustě vedle sebe malé cibule. Misku naplníme vodou tak, aby se nedotýkala cibulí a přeneseme ji do studené vzdušné místnosti. Jakmile se objeví špičky výhonků, postavíme ji do teplého pokoje. Za dva až tři týdny se již otevřou květy. Celková doba vývoje až ke kvetení trvá podle teploty v místnosti 4 až 5 týdnů. Tento způsob rychlení narcisů je snadný a konečný efekt je zajištěný. Stačí jen koupit si cibule uvedených narcisů ve specializovaném obchodě. Tak proč to nezkusit!
FOTO 1 – Zahrádka v květináčích – přehlídku krásy tulipánů a modřenců doplňuje žlutý kosateček “bucharica”
FOTO 2 – Chceme-li, aby rozkvetl i trávník, odstraníme drn a vykopeme jamku,
na jejíž dno do písku vysadíme cibule (neměly by se dotýkat); pak opět přikryjeme půdou a drnem
FOTO 3 – Cibulky hyacintů rychlené ve speciálních sklenkách; vpředu čepička, kterou na ně lze zpočátku nasadit
FOTO 4 – Narcisy a tulipány přirychlené v substrátu ozdobí předjaří
FOTO 5 – Řepčík královský, nazývaný také “císařská koruna”
