U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Krása růžového loubí
Kategorie: Zahrada | Autor: Markéta Bečvářová, KRESBY H. RAŠÍNOVÁ, FOTO ČEŘ
Někteří botanikové tvrdí, že přírodních druhů růží je 175, podle Francouze Gandogera prý dokonce 4 tisíce. Růže se totiž spontánně kříží i bez pomoci člověka. Kultivarů vzniklých za jeho pomoci může být podle skromných odhadů více než 20 tisíc.
My si dnes povíme pár slov o těch, které mohou ozdobit vaši chalupu nebo nejrůznější loubí a besídky na zahradách. Jde o popínavé růže, které si můžete na vyhlédnuté místo zasadit buď na jaře, anebo právě teď, na podzim.
Místo pro růže
Růže patří k nejkrásnějším kvetoucím dřevinám a pokud pro ně naleznete optimální umístění, bohatě se vám odmění. Pro pnoucí růže, které vytvářejí 1,5 až 6 metrů dlouhé šlahounovité výhony, však existují určitá omezení. Snažíme se jimi ozdobit místa, která jsou většinou předem určená konfigurací stavení nebo altánku, vstupní branky či komunikace v zahradě, kterou chceme překlenout, proto si připomeňme některé požadavky růží na stanoviště. Pozdější přesazování je totiž vzhledem k tomu, že hluboce koření, dost namáhavé.
* Růžím vyhovuje světlé stanoviště s minimálně 5 až 6 hodinami slunečního svitu denně; na extrémně teplých stanovištích, zejména u jihozápadně orientovaných zdí, je třeba zastínit podnož a dobře ji zalévat.
* Lze-li zvolit místo, kde vane vlahý vítr (ne průvan), bude díky tomu, že pohybuje s listy, chránit růži před chorobami.
* Velmi důležitá je propustnost půdy; nepropustná vrstva nebo skalnaté podloží brání odtoku vody i růstu kořenů.
* Růžím svědčí neutrální půdy s lehkými výkyvy na obě strany, naopak sázet v extrémně kyselých rašelinných nebo písčitých půdách není vhodné; tam, kde se daří azalkám, vřesu a borůvkám, růže raději nepěstujme.
* Vysazovací jamka musí být tak hluboká, aby místo očkování, což je silné zduření na kořenovém krčku, bylo 5 cm pod povrchem.
* Pokud nekoupíme rostlinu v kontejneru, před výsadbou ji na několik hodin namočíme do vody. Mírně zkrátíme kořeny (asi na 20 cm) i nadzemní výhony; při podzimní výsadbě méně, na jaře radikálněji.
* Sázíme-li pnoucí růži u zdi, vyhloubíme jamku zhruba 20 cm od ní, aby byly kořeny chráněny před vysycháním; doplníme směsí zeminy a kompostu a dobře zalijeme.
Vyvazování a řez
Popínavé růže nemají vlastní úponky ani jiné příchytné orgány (ostny v tomto směru nefungují), proto je nutné poskytnout jim k popínání pomůcky nebo opěry. Pokud chceme vonnými výhony ozdobit staré zdivo, je vhodné napnout příčně vodicí dráty nebo připevnit tenké laťky (viz. Chatař & chalupář č. 8). V nouzi můžeme použít i armovací sítě do betonu. Jinak lze postavit žebříčky nebo konstrukce ze dřeva, impregnovaného proti vlhkosti a plísním, nebo zakoupit již vyrobené opěry v hobby marketech. Jsou k dostání klasické oblouky z pozinkovaných kovů popř. z tvrzeného PVC k samostatnému umístění nebo i přichycení na stěny. Z oblouků různých velikostí lze sestavit i besídky, zdvojené oblouky nebo arkádové chodby.
Pokud jde o řez, platí několik zásad:
* Raději řežte méně než více; radikální řez je vždy na úkor bohatosti květů.
* Odstraňujte průběžně staré, nemocné, suché a křižující se výhony.
* U vícekrát kvetoucích odrůd odřízněte zjara staré odumřelé dřevo těsně nad zemí; nové silné výhony zachovejte, postranní letorosty zakraťte na 2 až 5 oček. Převislé výhony rozložte a vyvažte ke konstrukci.
* U jednou kvetoucích růží se naopak řez provádí hned po odkvětu, aby mladé výhony ještě mohly do podzimu vyzrát. Květonosné větévky zkraťte na 3 až 4 očka a staré dřevo odstraňte jako u vícekrát kvetoucích.
Hnojíme vyváženě
Pokud jde o hnojení, není důležité, v jaké podobě růže živiny dostávají. Potřebují vyváženou dodávku dusíku (stavba listů), fosforu (tvorba květů), draslíku (zrání dřeva), ale i vápník a křemík k posílení tkáně a železo a hořčík k vytváření listové zeleně. Proto nesmíme zapomínat, že organická hnojiva často obsahují příliš mnoho dusíku a obtížně se dávkují. Vhodnější jsou minerální nebo organo-minerální hnojiva na jaře. Dodáme-li tato hnojiva ještě po 15. srpnu, prodlužujeme vegetační období a omezujeme vyzrávání dřeva, které je důležité pro odolnost rostlin vůči mrazu. Lepší je v září zlehka zapracovat do půdy okolo růže síran hořečnatý a draselný (30 až 50 g na 1 m2), aby se dřevu přes zimu dobře dařilo. Také kolem kořenů pnoucích růží se vyplatí nakopčit půdu a přiložit chvojí. Výhonky napřed svážeme dohromady a na opěrách obalíme rovněž chvojím, slámou nebo pytlovinou. Koncem března lze zábaly odstranit, nakopčení však vyrovnáme, až když nehrozí pozdní mrazy.
Osvědčené odrůdy pnoucích růží
* ,Flamentanz’ – krvavě červená, 4 m (jednou kvetoucí)
* ,Golden Showers’ – citronově žlutá, 2,5 m
* ,Ilse Krohn Superior’ – bílá, 3 m
* ,New Down’ – narůžovělá, 3,5 m
* ,Parade’ – tmavě růžová, 4 m
* ,Rosarium Uetersen’ – tmavě lososově růžová, 3 m
* ,Sympathie’ – tmavě červená, 4 m
* ,White Cockade’ – krémově bílá, 2,5 m
Obr. 1 – Pokud sázíme popínavé růže ke zdi či jiné opoře, odsadíme jamku 20 cm a keřík přiložíme mírně šikmo k opoře
Obr. 2 – Při podzimním řezu odstraníme slabší výhony, které kříží cestu těm hlavním a keř mírně tvarujeme podle potřeby
Obr. 3 – Takto provzdušněný bude sbírat sílu na zimu, před níž sousední větve svážeme a obalíme chvojím, slámou či pytlovinou
