Krajem plánských Chodů

Mezi málo známé a přitom velmi zajímavé regiony lidové architektury západních Čech patří oblast podhůří Českého lesa v okolí měst Tachov a Planá u Mariánských Lázní.

Malebná náves v Horní Jadruži s rybníkem a usedlostí čp. 12

Region Tachovska a Plánska se přibližně shoduje s tzv. Tachovskou brázdou – protáhlou sníženinou severojižního směru při úpatí souvisle zalesněného masívu Českého lesa. Na jihu zasahuje téměř k Bělé nad Radbuzou, na severu pak sahá až kMariánským Lázním.

Dochovala se tu řada vesnic smimořádně rozlehlými návesními prostory – většinou obdélníkovými, méně často oválnými nebo podkovovitými. Svědčí o schopnostech středověkých urbanistů – lokátorů. Vždyť návsi mnoha vesnic (Zadní Chodov, Částkov, Velký Rapotín, Hošťka, Žebráky, zaniklý Bažantov či Pořejov a další) svými dimenzemi daleko převyšují náměstí tehdy současně zakládaných velkých středověkých měst. Ve dvou vesnicích na Plánsku (Horní Jad-ruž čp. 13 a Zadní Chodov čp. 43) se dochovaly objekty výjimečného, dosud však přesně nezjištěného stáří – kamenné sýpky pocházejí snad již z předbělohorského období.

Na rozhraní stylů

Sýpka u čp. 13 v Horní Jadruži

Tachovsko leží již v oblasti, kde se setkává hrázděná a roubená architektura. Zatímco na obytné části, tj. světnici v přízemí, byly obvykle užity roubené konstrukce (včetně stěn z přesně hraněných trámů), pro méně významné partie stavby, patra domů a někdy i štíty, se užívalo konstrukcí hrázděných.

Podoba tesařského řešení hrázděných stěn je poměrně široká – od nenáročných konstrukcí až po složitě řešené štíty s bohatým šikmým šachováním a dalšími výzdobnými prvky, ovlivněnými lidovou architekturou ze sousedního Chebska. Příklady staveb s užitím hrázděných konstrukcí se dochovaly např. v Dolní a Horní Jadruži, Chodském Újezdě či v Ostrově u Tachova.

Tak jako v okolních regionech převažuje i na Tachovsku a Plánsku relativně mladá zděná zástavba většinou z poslední třetiny 19. a první třetiny 20. století. Stavby přízemní, polopatrové i patrové mají většinou podstatně střídměji řešená průčelí. Bohatě řešené eklektické fasády jsou spíše výjimkou, stejně jako domy se složitěji tvarovanými štíty (Maršovy Chody, čp. 28). Zajímavostí jsou dvojité klenuté brány – tedy dvě klenuté brány vedle sebe, vedoucí do dvora (Horní Jadruž, Maršovy Chody). Běžné jsou i jednoduché klenuté brány, doplňující návesní průčelí usedlostí. K nejlépe zachovaným vesnicím patří trojice zdejších památkových zón, ležících v blízkosti Plané – Horní Jadruž, Chodský Újezd a Zadní Chodov.

Horní Jadruž

Chodský Újezd, chalupa čp. 61 pod kostelem, má roubené přízemí a hrázděné patro

Nejmenší a současně nejlépe dochovaná a nejmalebnější je Horní Jadruž, jedna ze tří vsí na Tachovsku s tímto jménem. Zástavba je soustředěna okolo pravidelně parcelované dvouřadé obdélníkové návsi o délce zhruba 330 metrů a šířce 40 až 50 metrů. Dochoval se tu mimořádně významný celek lidové architektury, patřící k nejhodnotnějším v celém podhůří Českého lesa.

Zaslouženou pozornost poutá především unikátně dochovaná usedlost čp. 13 na severní straně návsi. Dům je patrový se zděným přízemím, světnice v patře je roubená. Přední část stavení kryje nesymetrická sedlová střecha s překládanou lomenicí. Patrová zadní část domu s chlévy je datovaná na kamenném vstupním portálku do roku 1867. Naproti domu stojí výše zmíněná patrová kamenná sýpka velmi archaického vzhledu. Přízemí je přístupné z ploché vstupní šíje, interiér osvětlují jen úzká štěrbinovitá okénka. V podkroví se dochoval lepenec dřevohliněné protipožární konstrukce. Pozornost zasluhují i další stavby – usedlost čp. 12 s dvojitou bránou, zděným patrovým domem a hospodářským stavebním s roubeným patrem a pavlačí, nebo usedlost čp. 11 s patrovým domem, bránou a hrázděným hospodářským stavením.

Chodský Újezd

Sousední Chodský Újezd je poprvé doložen ve 14. století. Zástavba je soustředěna po stranách rozlehlé, dodatečně ve vnitřním prostoru zastavěné dvouřadé návsi. Celková délka návesního prostoru dosahovala asi 470 m, největší šířka okolo 120 m.

Ve vsi se přes těžké novodobé ztráty zachovalo několik hodnotných staveb, především na severní straně návsi a v okolí kostela. Na první pohled nejvíce zaujme chalupa čp. 61 pod kostelem s roubenou světnicí a hrázděným štítem. Hodnotnou stavbou je dům čp. 4 s roubenou světnicí a hrázděným patrem. Ze starší podoby domu čp. 12 se dochoval hrázděný štít se šachováním, typickým spíše již pro oblast Chebska. Do dvora vede klenutá brána. Autentičtější podobu má nedaleký dům čp. 14 s roubenou světnicí a hrázděným štítem. Hrázděné patro má ještě novodobě upravený dům čp. 57. Zástavbu severní strany návsi doplňuje několik zděných domů, z nichž kromě fary vynikají stavení čp. 2 s mansardovou střechou a čp. 3. Zadní Chodov má ze všech zdejších vsí největší lichoběžníkovou náves: délkou zhruba 400 metrů a šířkou 70 až 120 m hravě překoná plzeňské náměstí (je asi 1,3krát větší). Dominantou návsi je kostel Nejsvětější Trojice z roku 1724, do dnešní podoby upravený v letech 1781 – 1783.

Ještě v první třetině 19. století ve vsi převažovala dřevěná zástavba, tedy patrně převážně roubené a hrázděné objekty. Kromě výše zmíněné starobylé kamenné sýpky u čp. 43 se ve vsi dochovaly především mladší zděné stavby – hustě řazené domy čp. 40, 41, 42, 45 (s mansardovou střechou) a 46. Další kamenná sýpka, ovšem mladšího původu, se zachovala u čp. 24. Několik zajímavých starších staveb uvidíte například v Ostrově, malebnou návsí se zděnými domy vynikají zase vesnice Maršovy Chody nebo Dolní Jadruž.

TEXT A FOTO: ING. ARCH. JAN PEŠTA

Krajem plánských Chodů