U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Krajem fialového poustevníka
Kategorie: Návštěva | Autor: Dr. Vladimír Kaňka
Kdo se párkrát zatoulal do hlubokých lesů Křivoklátska, pochopí lásku Oty Pavla k místům, kde potkal ryby a krásné srnce a kde porozuměl malíři a bloudovi „fialovému poustevníkovi“.
Lesy kdysi královské honitby s neobvykle různorodou skladbou dřevin a množstvím zvěře obklopují zajímavé obce Skryje a Týřovice se zachovalými skvosty lidové architektury. Soudobý způsob života sice i zde mnohé změnil, i tady se mezi starousedlíky vmísili chalupáři a část luk se proměnila v chatové osady, přesto ale něco těžko definovatelného z toho „starého“ trvá.
Z historie Skryjí
O Skryjích se zmiňují nejstarší zápisy v souvislosti s majetkem benediktinského kláštera v Kladrubech, k němuž patřily již v roce 1239. Od počátku 17. století byla obec majetkem hradu Křivoklát. Asi nejhorší dobou pro Skryje, Čilou, Týřovice a další okolní obce byla léta třicetileté války. Lidé se museli po dlouhou dobu skrývat před početnými sbory obou válčících stran a živořit v lesích. Zde je třeba hledat nejpravděpodobnější původ názvu obce Skryje.
V těchto časech se mezi hladovými sedláky silně rozmohlo pytlačení. Množství zvěře poddané lákalo, z pytláctví se stávala až posedlost, neodrazovaly ani nejvyšší tresty – mnoho pytláků bylo pro výstrahu zastřeleno. Rodily se myslivecké legendy o soubojích, zázračných střelách a ochranných amuletech pytláků, zachycovaných mimo jiné i na obrázcích na skle.
Nejzachovalejší je zástavba návsi
Dnešní střed Skryjí tvoří okolí kostelíka sv. Michala se školou a hospodou. Původní chalupy tu jsou až na jednu výjimku naproti hospodě přestavěné. Pokud však chcete nalézat lidovou architekturu, musíte sejít severozápadním směrem po cestě přes rokli. Před vámi se překvapivě objeví zhruba kruhová náves s převažujícími dřevěnými stavbami vesměs z druhé poloviny 18. a z 19. století. Menší roubené statky i chalupy mají vstřícně nebo jednoduše svisle bedněné štíty a převislou střechou krytá zápraží. Dům čp. 4 má zachovalé roubené komory, ve štítě domu čp. 7 spatříte sdružená větrací okénka. Etnologicky hodnotné jsou i malé stodoly, špýchary a chlévy. V části obce u mostu přes Berounku, nazývané V luhu, můžete vidět přestavěné domky, které ještě před pár desítkami let mívaly podobný vzhled jako stavby na návsi. U některých se aspoň zachovaly dřevěné prvky, především štíty a pavláčky.
Zmiňované stavby typově reprezentují lidovou architekturu Křivoklátska a povodí Berounky, ve které tvoří Skryje cennou a bez nadsázky nejzachovalejší enklávu.
Panorama Týřovic nad Berounkou
Ze silnice od Skryjí se nabízí úchvatný pohled jak na Týřovice, tak i na protilehlé vršky, které strmě spadají k Berounce a kaňonu Úpořského potoka. Dominantou tohoto panorama je zřícenina hradu Týřova, od něhož pochází i název obce.
Ve středu Týřovic převládla řadová zástavba se štíty chalup i vjezdy do dvorů orientovanými k silnici. Nejcennější roubenou stavbou je dům čp. 22 se vstřícně skládanou lomenicí a s dřevěnou bránou a brankou s vodorovným překladem. Pozoruhodné jsou i některé hospodářské stavby z 19. století, jako rámová kolna za stavením čp. 4 a roubená stodola, která stojí v její blízkosti.
Starší zděná stavení reprezentuje dům čp. 25 pravděpodobně z druhé poloviny 19. století. Nenahraditelnou ztrátu pro obec znamenalo přestěhování unikátního stavení čp. 1 do skanzenu v Kouřimi. Tento roubený dům z roku 1807 měl doškovou střechu a vstřícně bedněnou lomenici. Patřila k němu ještě stodola, chlév a ovčín.
Stejně jako za časů Oty Pavla i dnes Berounka šumí v peřejích od Skryjí k bývalé Proškově převoznické chalupě (přívoz o víkendech jezdí dál), kolem Nezabudického mlýna ke Křivoklátu. Doufejme, že řeka zůstane čistá, stejně jako lesy a zachovají se i chalupy v obcích nad řekou – součást paměti národa.
***
ZAČÁTEK OBJEVŮ
Skryje proslavil Francouz Joachim Barrande. Byl najatý rakouskou vládou na vyměřování železniční trati z Prahy do Plzně. A právě zde v roce 1833 po objevu prvohorních trilobitů zahodil zeměměřičské náčiní a natrvalo je vyměnil za geologické kladívko. Na návsi jsou dvě výstavy zkamenělin, rozsáhlejší je ve škole, před níž stojí Barrandova busta. Výstava je přístupná o letních prázdninách.
Popisy k obrázkům
Chaloupka ve stínu jasanu ožívá o víkendech
U domečku strejdy Proška prožíval Ota Pavel svá klukovská dobrodružství
Od pohledu na údolí Berounky těžko odtrhnete zrak
Zdařile zrekonstruovaná chalupa v rohu návsi ve Skryjích
Autor fotografií: FOTO AUTOR
