Kraj podstávkových domů
Dnes otevíráme nový seriál, věnovaný regionům lidové architektury. Pokud jde o její místní formy, je Česká republika územím mimořádně pestrým. Představíme vám vždy jeden ucelený region a jeho charakteristické znaky.
Chalupa čp. 139 z Rynoltic je příkladem prostého přízemního stavení s podstávkou, trámovým věncem a eternitovým štítem
Na pestrosti forem lidové architektury, která je evropským unikátem, mělo vliv množství faktorů. Od národnostní skladby našich zemí přes rozdílné geologické, klimatické a terénní podmínky, způsob hospodaření až po izolovanost působení jednotlivých zednických či tesařských mistrů. Dodnes obdivujeme bohatství forem lidové architektury, které přináší nejednu inspiraci i pro dnešní stavitelství.
V pásmu Lužických hor
Vulkanické pásmo Lužických hor leží na pomezí Čech, Polska a Německa (historické území Horní Lužice). Pro zdejší kraj jsou typické dlouhé údolní lánové vesnice často s mnoha desítkami usedlostí. Dodnes mezi nimi nalezneme velké množství tradičních staveb, převážně roubených i hrázděných, které řadíme mezi tzv. podstávkové domy. Jde hlavně o patrové domy, ty přízemní nebo s nízkými polopatry jsou vzácnější.
Příklad přízemního stavení s trámovým „věncem“ podpíraným podstávkou a s břidlicovým štítem (Jítrava čp. 57)
V Německu se dnešní česko-německo -polské trojmezí dokonce označuje za „zemi podstávkových domů“ (Umgebindeland). Přestože podstávkové domy objevíme i jinde v severních Čechách a také na východě Čech, můžeme oblast Lužických hor právem považovat za jedno z ohnisek jejich rozšíření.
Jak již název napovídá, dominantním prvkem domů jsou podstávky (též obvaz, německy Umgebinde). Jde o sloupovou konstrukci, v Lužických horách nejčastěji do oblouků seříznutou, která podpírá patro domu (v případě přízemního stavení pak nízký trámový věnec pod střechou). Váha patra tak spočívá prostřednictvím sloupů přímo na podezdívce a nezatěžuje roubenou světnici. Ta má většinou podobu jakési samostatné „krabice“, která je vložena mezi sloupy podstávky a nijak s ní konstrukčně nesouvisí.
Dům čp. 58 z Valů u Krompachu je příkladem přízemního stavení s dekorativním truhlářským obkladem stěn
Starší podoba domů se uplatňovala obnaženou roubenou či hrázděnou konstrukcí stěn, od 19. století se ale stěny začaly ve velké míře obkládat, buď precizně truhlářsky zpracovanými dřevěnými obklady (často imitujícími zděné fasády), nebo břidlicí či eternitem. Domy kryjí vysoké sedlové střechy, na rozdíl od jiných krajů nasazené symetricky bez přesahu nad zápražím, často s podélnými vikýři (v němčině nazývanými štika, Hecht).
Podstávky stále populární
Podstávkové domy jsou opět velmi populární. Pořádají se mezinárodní akce, včetně rok od roku populárnějšího „Dne otevřených podstávkových domů“. Ohromné množství nádherných staveb můžeme obdivovat díky péči chalupářů, kteří toto vpravdě evropské kulturní dědictví zachránili. Zbývá ještě doplnit, kam se za podstávkovými domy do Lužických hor vypravit. Mezi nejhezčí vsi patří Mařenice, Horní a Dolní Světlá, Polesí, Krompach a Valy, městečko Jiřetín pod Jedlovou, nebo vsi Zdislava, Jítrava a Rynoltice na pomezí Ještědského hřbetu.
Typický patrový podstávkový dům z Jítravy (čp. 105). Světnice v přízemí je „obkročena“ podstávkou, patro má vodorovný bedněný obklad stěn, štít je obkládaný eternitovými šablonami
Dnes se v kraji objevují i novostavby, inspirované tradiční architekturou. Podstávková konstrukce je svým ryze konstrukčním řešením stále inspirativní. Pozor ovšem, dům by neměl sklouznout k dekorativnosti – sluší mu lapidární prostota přízemního či patrového stavení s vysokou, na koncích malinko „zlomenou“ strmou sedlovou střechou a dřevem obkládanými stěnami.
text a foto: ING. ARCH. JAN PEŠTA
Kraj podstávkových domů
Kraj podstávkových domů
