U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Kouzlo vodních scenérií
Kategorie: Březen | Autor: dm, lom
Okrasnou zahradu si budujeme jako oázu klidu a pohody. Relaxační účinek zelených partií zvyšuje přítomnost vody.
Voda má z hlediska architektury jedinečnou vlastnost – dokáže odrážet světlo. Při správném umístění je lesk vodní hladiny velmi působivý, ale v opačném případě může potlačit jemnější zahradní prvky a narušit celkový dojem. Při budování umělého jezírka tak trochu přírodě “fušujeme” do řemesla. O to více práce a umu je nutno věnovat výběru správného typu a umístění na pozemku. Vycházíme především z velikosti zahrady a přírodních podmínek. Do větších zahrad se hodí nepravidelný, romantický tvar umělé nádrže, který napodobuje přirozené rybníky a jezírka. Vzdálenost od domu může být větší a umístit ji můžeme v odlehlejším koutě, zahrady i přímo vedle chalupy. Mírně svažité břehy jsou z kamenné drti nebo vegetačních betonových tvarovek. A kdo má velkou zahradu a ještě k tomu s protékajícím potokem nebo vydatným přírodním pramenem, může si dokonce postavit přírodní jezírko nebo rybníček. Do malých zahrad jsou vhodná menší jezírka pravidelného geometrického tvaru. Nejlépe vynikají ve spojení s fasádou stavby, terasou, fontánkou nebo jinou dominantou. Pravidelný tvar vyžaduje i podobně tvarovaný břeh s ostrou hranou a kolmou stěnou. Symetrické nádrže se dělají z tvarovaného plastu, betonu, tvárnic nebo cihel obložených vodovzdorným obkladem. Okraje se obkládají kameny, vymývaným betonem a podobně. Působivá je i vodní plocha v rámu z kulatiny z dubového nebo akátového dřeva.
Osázení jezírka
Zahradní architekti doporučují pokrýt hladinu vegetací nejvýše z jedné třetiny až poloviny. Důležitý je výběr vodních rostlin. Při nákupu mají často nevalný vzhled, ale jsou to většinou oddělky a když jim na dno jezírka dáme kvalitní kompost s příměsí písku, rychle zakoření a začnou bujně růst. Ale pozor! Vodní rostliny zasazené do pěstebních nádob rostou mnohem pomaleji! Pro malá jezírka jsou proto nejvhodnější kombinace obou možností: druhy agresivnější budeme “brzdit” pěstováním v nádobě, druhy pomaleji rostoucí vysadíme volně.
Milovníci vody
Vodní, bažinné a další vlhké partie potřebují vhodné rostliny. Kromě leknínů je nejznámějším zástupcem zlatožlutě kvetoucí blatouch bahenní (Caltha palustris). Nápadné jsou také plody, jedovaté zářivě červené bobule. Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) je nevšední až 30 cm vysoká trvalka. Kvete v květnu až červnu bílými až narůžovělými květy v hroznech. Dekorativní je šípatka (Sagittaria sagittifolia), 30 až 60 cm vysoká, se šípovitými listy. V červnu až červenci má bílé květy. Ozdobné jsou i zelené kulovité plody. Prospívá ve vodě s hladinou 10 až 20 cm. Směl okoličnatý (Butomus umbellatus), 50 až 90 cm vysoká rostlina s kosatci podobnými listy, má květní stvol dlouhý až 150 cm s okolíkem z červenobílých, tmavě žíhaných kvítků. Snáší i mírný proud vody hluboké 10 až 50 cm. Kosatec sibiřský (Iris sibirica) dorůstá do 80 až 100 cm a kvete v červnu. Miluje bahno, ochotně se však spokojí i s normální, přiměřeně vlhkou zeminou. Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) kvete od června do září bílými či narůžovělými květy. Vyhovuje mu bažina nebo hloubka vody 10 až 25 cm. Do rybníčků s hloubkou do 20 cm, ale i do přiměřeně vlhké blízkosti patří orobinec nejmenší (Typha minima), vysoký do 30 až 80 cm. Má drobné doutníčky.
foto Iveta Kopicová a IKAR
