U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Kouzlo vinařských staveb
Kategorie: Volný čas | Autor: Marie Rubešová
Památkáři, architekti i mnozí další, jimž leží na srdci uchování cenných lokalit i budov na venkově, se letos sešli na tradičním semináři v Šatově, sídle jednoho z našich nejaktivnějších a nejpokrokovějších výrobců vína Znovínu Znojmo.
Hovořilo se zejména o vlivu pěstování a zpracování révy vinné na podobu osobitých vinařských staveb. Jak je zachovat i pro budoucí generace? Nejlepší cestou je jejich oživení, aby mohly dál sloužit. Ať už svému původnímu poslání anebo pro rekreaci a turistiku.
Proč vznikaly sklepy?
Počátky výstavby selských sklepů spadají většinou do 18. století. Původně odváděli sedláci z vinorodých oblastí vrchnosti hrozny. S rozvojem techniky na jejich zpracování se však zřejmě jevilo jednodušší požadovat čisté víno. A právě kvůli tomu se začínají budovat sklepy a lisovny. Nejčastěji v pravidelných řadách na okrajích obcí, další pak rozptýlené v různých částech venkovské zástavby, kde byly pro vyhloubení sklepa vhodné podmínky.
V roce 1721 povolil opat kláštera v Louce u Znojma stavět vinařské areály i na úpatí vinohradnických tratí. Příslušníci kléru měli totiž vedle panovníků, kteří nechali zakládat vinice už ve 12. až 13. století, největší spotřebu vína.
Typy vinařských staveb
K nejjednodušším vinařským stavbám patřily sklepy hloubené v zemi, shora kryté jen malým přístřeškem z krokví posazených na zemi. Vyskytují se však dnes jen ojediněle. Většinou je nahradily sklepy se zděným předsklepím, jež bývá překryté vrstvou nasypané zeminy. Říká se jim plže. Na jejich konci bývaly i tzv. lochy, tajné skrýše, v nichž se v době válek ukládaly potřeby pro přežití rodiny. Ze Šatovska se sprašová hlína, vytěžená při hloubení sklepů, vozívala do Vídně, kde se používala jako surovina pro omítky.
Jakmile bylo zapotřebí odevzdávat vrchnosti víno, byly ke sklepům přistavovány lisovny. Buď částečně zahloubené (Mikulovsko), nebo nadzemní, spojené se sklepem klenutou chodbou (Znojemsko, Mutěnice i další lokality). Lisovny sloužily nejen ke zpracování hroznů, ale také k uskladnění nářadí – a stále více jako místa setkávání. V některých oblastech (např. Havřice) se umísťovaly i do pater. K perlám mezi vinohradnickými stavbami patří lisovny se sýpkou nebo i bytem v patře.
Na kom záleží?
Co bude dál s moravskými sklepy? Nepřijdou pod rukou zedníka, který při opravě vyrovná „podle pravítka“ celou zeď, o své měkké tvary? O tom rozhodnou jejich vlastníci. Pokud jde o stavby v památkových zónách, mají samozřejmě významné slovo pracovníci památkové péče. Co však zdůraznila PhDr. Věra Kovářů z Národního památkového ústavu v Brně, hodně záleží také na osvícenosti starostů vinařských obcí (a nejen vinařských). Potkali jsme takové v Šatově v osobě starostky ing. Františky Jahodové, v Hnanicích to byl Jiří Musil, v Novém Šaldorfu Bohumil Suchý a mnozí další.
Bez potřebných finančních prostředků by ovšem jakákoli snaha vyšla naprázdno. V tomto směru má obec Šatov, jejíž centrum a vinařské tratě byly v roce 1995 vyhlášeny venkovskou památkovou zónou, velké štěstí. Znovín přispívá k udržení tradičního charakteru cenných staveb i původních dřevin, a působí osvětově i v okolí. Do Znovínského vinařského turistického programu přibývají každoročně nové akce i zastávky, budované v souladu s rázem krajiny. Proto udiví, že by měla být podle úsudku ochránců přírody zrušena vinice nad obcí Havraníky a zbourán dřevěný altán, který je jedním ze zastavení při tradičním Putování za vínem. Má zde být obnoveno mokřadisko.
Budoucnost vinařských staveb
Na semináři padla i otázka budoucnosti vinařských staveb – ať už v souvislosti s cyklistickými vinařskými stezkami nebo Cestami dědictví. Pro jejich návštěvníky bude bezpochyby zajímavý pohled na tradiční stavby, ovšem budou vyžadovat i kvalitní zázemí.
Ing. arch. Hana Urbášková z fakulty architektury VUT Brno představila dvě zcela nové vinařské stavby. První z nich, rozlehlé vinařské centrum z hliníku postavili naši sousedé v Rakousku. Nadzemní hypermoderní skelet je spojen tunelem s podzemím. Na nás přece jen lépe zapůsobil námět z italského Altenu. Jde o betonový bunkr, zakopaný z větší části v zemi, nahoře doplněný stavbou ze dřeva a skla. Představa, že by vyrostl kdesi nad Dyjí, však také není příjemná. Těšme se tedy na návrhy nových vinařských staveb, které zpracovávají studenti zmíněné fakulty. Nemá jít o repliky starých sklepů, ale o stavby netradiční, využívající nových technologií a materiálů.
Možná právě v některé z nich budeme za pár let ochutnávat znovínský Sauvignon 2004, který slavil (spolu s dalšími tuzemskými víny) úspěch na světovém Vinforu 2005, konaném letos právě ve Znojmě. Svedl s novozélandským Sauvignonem urputný boj o zlato v nejprestižnější kategorii suchých bílých vín. Znáte vítěze? Pak si nenechte ujít ani naši tradiční soutěž.
O autorovi| S využitím materiálů ze semináře Marie Rubešová
Popisy k obrázkům
Pohled do sklepní uličky v obci Hnanice
Tradiční „plže“ mají své kouzlo
Autor fotografií: FOTO AUTORKA
