Koupelna na chalupě
Často vzniká z původně hospodářských prostor, jako bývaly chlívky, komory nebo stodoly, anebo přestavbou černé kuchyně. Objevují se tu dřevěné stropy, kamenné zdi a klenby.
Pro koupelny vybudované ve starých domech platí zásady, na něž bychom neměli zapomínat. I tady se totiž voda může dostat na podlahu a stěny a zvýšená vlhkost může být příčinou růstu plísní. Na podlahu proto dáváme dlažbu a na stěny keramické obkládačky nebo je chráníme vodoodpudivou prodyšnou vrstvou. Kamenné zdi či cihelné klenby ošetříme hydrofobním nátěrem.
Důležitou zásadou je, koupelnu neuzavírat! Nejhorší jsou od stropu k podlaze okachlíčkované místnosti bez okna. Takové prostory se těžko větrají. Při rekonstrukcích proto myslíme hlavně na to, aby se vlhkost z koupelny dala odvést.
Dobrá rada
Vysoká vzdušná vlhkost obvykle umístění dřevěného nábytku nebrání, musíme však mít možnost ji rychle z místnosti odvést.
Jakoby odřené hrany obkládaček ze série Manufaktura ladí s venkovským prostředím. Bílý nábytek a vhodné doplňky místnosti dají provensálský styl (RAKO)
I malé okénko pomůže odvětrat koupelnu s prvky dřeva. Větrání tu sníží teplotu a vlhkost vzduchu, které jsou pro růst plísní rozhodující
Do venkovské koupelny se hodí doplňky se vzhledem dřeva (Westwing)
Stěny ve starých staveních často trpí nadměrnou vlhkostí, proto je nemusíme obkládat. Vystačíme si s hydrofobními nátěry nebo na ně naneseme marocký štuk či gletovaný beton
Neomítnutý kámen je potřeba ošetřit penetrací, která zabrání prašnosti
Připravila: Martina Lžičařová
Foto: Vladimír Hájek, Pavel Veselý, Petr Wurma a archiv firem
Koupelna na chalupě
