Kotle na dřevo, uhlí a pelety
Existuje spousta dobrých rad pro výběr nejlepšího kotle na tuhá paliva, ale buďte obezřetní. Do staré chalupy je třeba vybírat přece jen podle jiných kritérií než do nízkoenergetické novostavby.
Zatímco nízkoenergetické a kvalitně zateplené domy nepotřebují zbytečně velký výkon otopné soustavy, u starších domů je naopak nutné počítat s dostatečným výkonem na jejich komfortní vytápění. Nadměrně výkonný kotel není žádoucí, protože se příliš často spíná a nepracuje v optimálním režimu. Kotel s příliš nízkým výkonem naopak nebude požadované intenzitě vytápění stačit a v domě bude zima. Výpočet, který vám umožní zvolit optimální výkon kotle, zahrnuje kromě velikosti vytápěných prostor i řadu dalších faktorů včetně velikosti tepelných ztrát. Můžete využít například různé kalkulačky na odborných internetových serverech (vytapeni.tzb-info.cz), vypočtení parametrů často nabízejí i prodejci kotlů.
Kotel vybírejte i podle druhu tuhého paliva, které se chystáte používat nejčastěji. Nejlevnější je stále kusové dřevo. Chcete-li však využít výhod kotlů s automatickým přikládáním, budete spalovat spíše dřevní pelety nebo uhlí. Ne všechny kotle ale umožňují tato paliva střídat. Ideální, i když při pořizování obvykle dražší, je varianta kotle, který spaluje nejen pelety či uhlí, ale umožňuje přenastavit spalování i na kusové dřevo. U řady kotlů to lze udělat pomocí jednoduché úpravy spalovací komory, do níž se vloží pouze rošt. Ověřte si při výběru u jednotlivých kotlů také možnost regulace výkonu v závislosti na druhu paliva a intervaly přikládání.
I kotle na tuhá paliva potřebují dostupné připojení na elektřinu, protože obvykle používají zplyňovací spalování. To vyžaduje ventilátor, který se stará o přísun čerstvého vzduchu do hořáku a zabezpečuje plnou kontrolu nad spalovacím procesem. Elektřinu vyžaduje i regulační elektronika a v případě automatických kotlů i pohon přikládacího systému. Příkon automatických kotlů pro domácí použití se pohybuje kolem 60 či 70 W, při plném zatížení kotle 180 W.
Materiály a životnost
Životnost kotle ovlivňuje především materiál a konstrukce tepelného výměníku. Ten by měl být vždy vyroben z kvalitního kotlového plechu. Kotle se dále dělí na výrobky s pláštěm z oceli a z litiny. Litinové kotle jsou vhodnější ke spalování méně kvalitního nevysušeného tvrdšího dřeva, ale nejsou ideální pro drobné dřevo a dřevní odpad. Mají účinnost kolem padesáti procent, tedy nejnižší ze všech kotlů na dřevo. Bývají poměrně levné a využijete je nejlépe, pokud spalujete větší množství kusového dřeva rozdílné kvality.
Ocelové kotle mají účinnost kolem 65 procent a lépe si poradí i s drobnějším dřevem včetně větví a dřevního odpadu. Mezi těmito typy kotlů najdete nejčastěji kotle se zásobníkem, do něhož se sype palivo ve formě dřevních briket nebo pelet a mechanismus kotle pak zajišťuje jeho postupné odebírání.
S úvahami o pořízení kotle z hlediska druhu tuhého paliva souvisí i volba mezi manuální a automatickou obsluhou. Méně peněz za kotel bez jakékoli automatiky znamená časté přikládání. Například automatické kotle na dřevo mají zásobník paliva s podavačem. Ten ovládá automatická regulace, která samočinně řídí výkon kotle v závislosti na teplotě snímané termostatem. Obsluha kotle je pak omezena na nastavení požadované teploty v místnosti nebo teploty vody v otopném systému a na občasné doplnění zásobníku paliva.
Způsob spalování
Podle způsobu spalování se kotle dělí na prohořívací, odhořívací a zplyňovací. Za trend se považují zplyňovací kotle. Tyto typy kotlů dosahují vyšší úrovně spalování řízeným přísunem spalovacího vzduchu ventilátorem. Přestože některé zplyňovací kotle umožňují spalovat také uhlí, je dominantním palivem pro tento kotel kusové dřevo, brikety, pelety a štěpky.
Proces zplyňování se odehrává ve všech typech kotlů, ale u zplyňovacích je podporován ventilátorem. Regulátor provozu kotle tak může přesněji regulovat průběh spalování i jeho výkon. Tyto kotle mívají spalovací komoru vytvořenu ze žárobetonových tvarovek, které ještě zlepšují kvalitu hoření. Technologie rovněž umožňuje dosahování přísnějších emisních limitů, takže se na vývoj zplyňovacích kotlů zaměřují i výrobci.
Existuje však i prohořívací způsob spalování. Kotle s touto konstrukcí spalují volným hořením bez podpory ventilátoru. Palivo prohořívá postupně a spaliny procházejí do komína přes vrstvu paliva. Tyto kotle bývají konstrukčně nejjednodušší, snadno se čistí a obvykle v nich lze spalovat dřevo i uhlí.
U odhořívacího kotle palivo odhořívá postupně ve spodní části násypky. Hoření můžete do jisté míry regulovat uvolňováním popela z roštu. Odhořívací kotle využívají palivo o něco lépe než kotle prohořívací.
Na více druhů paliv
Kotel Enbra TP-EKO umožňuje spalovat více druhů paliv (dřevní pelety a hnědé uhlí ořech) v jediném univerzálním hořáku. Dosahuje parametrů nejpřísnější 5. emisní třídy a splňuje požadavky dotačních programů. Dodatečně jej lze vybavit i řídicí jednotkou pro regulaci výkonu a pohonem směšovacího ventilu.
Prodává se ve škále výkonů od 19 do 76 kW s levým nebo pravým provedením násypky. Násypku si navíc může jeho majitel i poté umístit na straně kotle, která mu více vyhovuje. Kotel je vybaven pětitahovým vertikálním výměníkem. Ten se méně zanáší, což snižuje nároky na jeho údržbu. Kotel má podle výrobce účinnost až 93,1 %. Kotel s rozsahem výkonu 7,5 až 25 kW stojí 80 900 korun.
Ceny zplyňovacích kotlů začínají kolem 25 tisíc korun, nejvýkonnější automatické kotle pak mohou stát i více než 80 tisíc. Vybírat můžete například u českých výrobců Atmos či Dakon.
text: Richard Guryča
foto: archiv firem
Kotle na dřevo, uhlí a pelety
Kotle na dřevo, uhlí a pelety
