Kopřivka může i zabít

Na jaře začínáme více konzumovat ovoce. Po jahodách a dalším ovoci můžeme dostat kopřivku. Existují ale i jiné příčiny této nemoci a některé druhy nás mohou ohrozit na životě.

Chronická kopřivka patří mezi 20 nejčastějších kožních onemocnění. Každý pátý člověk na světě se alespoň jednou za život s nějakým druhem kopřivky setká. Maximum výskytu chronické kopřivky je mezi 20. a 40. rokem věku a při nevhodném léčení může mít dlouholetý a velmi nepříjemný průběh. Při vážnějších příznacích může dokonce ohrožovat i na životě.
„Kopřivka se projevuje především malými nebo velkými kopřivkovými pupeny (urtikami) na kůži. Ty jsou velmi svědivé, až do pocitu pálení. Pupeny se stěhují z místa na místo, ale většinou do 24 hodin mizí a nezanechávají po sobě stopy, tedy pokud nejsou rozškrábány. Mohou být načervenalé, ve středu bledší, u 20 – 30 % případů je provází i svědivý otok. Ten mizí většinou v průměru do 72 hodin od výskytu,“ říká dermatolog prof. MUDr. Petr Arenberger.

Příčinou může být i nemoc orgánů
„Kopřivka není pouze nemoc, kterou dostanou děti po tom, co snědly nějaké nevhodné ovoce, a jejíž projevy zvládneme rychle vyléčit tekutým pudrem. Může se jednat o rozsáhlé onemocnění. Jednou z variant kopřivky je totiž angioedém, tzn., že může otékat prostor, který potřebujeme k dýchání,” upozorňuje profesor MUDr. Petr Arenberger. Nejčastěji se kopřivka objeví po konzumaci určitých potravin např. jahod, je reakcí na chlad nebo studenou vodu.
U dospělých může být kopřivka prvním projevem některých vážných vnitřních chorob, například onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní. U té časti pacientů, u kterých se příčina nenajde, pak hovoříme o chronické spontánní kopřivce. Lékaři dělí kopřivky na akutní a chronické. Akutní trvá obvykle několik hodin nebo dnů, často se u ní uplatňují mechanismy imunologické přecitlivělosti a s větší pravděpodobností se najde spouštěcí příčina.

Včasná návštěva dermatologa
Závažnější je chronická kopřivka, trvající déle než 6 týdnů, či několik měsíců až let. „Zpravidla dělíme chronické kopřivky na spontánní (neexistuje jednoznačný zevní vyvolávací faktor, příčiny tak mohou být známé či neznámé) a na indukovatelné, kdy tělo reaguje na konkrétní zevní podnět – například na chlad, tlak, teplo nebo fyzickou zátěž,“ dodává profesor Arenberger. Zapomeňte na domácí samoléčbu. Důležité je při jakýkoliv příznacích na kůži navštívit dermatologa, který stanoví postup diagnostiky a léčby. Diagnostickým postupem se pokusí zjistit vyvolávající příčinu, aby v pozitivním případě poradil, jak ji odstranit. Dále nasadí antihistaminika nebo kortikoidy, celkově imunomodulátory a u chronické kopřivky, u níž se příčina nenašla, i moderní biologika. O kopřivce se dozvíte také na www.chcizdravoukuzi.cz

TEXT: REDAKCE
FOTO: ARCHIV ASPEN

Kopřivka může i zabít