Kontrolujete auto před jízdou?

Automobil patří mezi nejsložitější zařízení, které ve svém životě většina z nás ovládá. Vozidla se navíc pohybují mnohem větší rychlostí, než jakou dokážeme vlastní silou vyvinout. Tomu by také měla odpovídat péče, kterou jim věnujeme.

Starost o auto by měla začínat ještě před tím, než do něj usedneme a vyrazíme na cestu. Již v autoškolách byla otázka na to, co má řidič udělat před jízdou, jednou z těch oblíbenějších. A scénu s hláškou „Stěrače stírají! Ostřikovače stříkají!“ z oblíbeného filmu „Vrchní, prchni!“ zná asi také většina z nás.

Náhradní žárovky nebo pojistky už v současnosti nepatří do povinné výbavy, u nových aut řidiči stejně nechávají výměnu světel na servisu. Foto: Shutterstock

Kontrola není zbytečná

Zákon o provozu na pozemních komunikacích nám dnes zcela přesně neříká, co vše máme zkontrolovat. Většina řidičů asi prostě jen do auta sedne a jede. Kontrola automobilu před jízdou ale rozhodně není zbytečná. Řidič má totiž k jízdě použít pouze vozidlo, které splňuje technické podmínky, jež jsou dány předpisy. K tomu patří třeba i to, zda někde něco z vozidla neuniká apod. Navíc řidič musí, pokud během jízdy zjistí, že vůz nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky, takovouto závadu na místě odstranit. V případě, že nemůže zastavit, smí pokračovat v jízdě přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde závadu může odstranit. Při tom musí zajistit, aby během tohoto přesunu nebyla ohrožena bezpečnost provozu, poškozena silnice nebo životní prostředí. K tomu všemu pak jsou také stanoveny sankce v různé výši, které mohou řidiče postihnout.

A tak ještě před tím, než nastoupíme do automobilu a vyrazíme na cestu, měli bychom jej alespoň rychlým pohledem zkontrolovat. I přes vybavení současných moderních automobilů nejrůznějšími elektronickými systémy je totiž optická kontrola vozu zcela nezastupitelná.

Správná hodnotu tlaku (měřená v PSI nebo barech) pro pneumatiky vozidla je uvedena v manuálu od výrobce vozidla. Foto: Shutterstock

Začneme pneumatikami

Především se podíváme na pneumatiky, které mohly být poškozeny třeba při parkování. Obejdeme auto, abychom zjistili, zda je kompletní a že není žádné kolo zjevně podhuštěné či úplně prázdné. Tlak v pneumatikách bychom měli čas od času zkontrolovat tlakoměrem, doporučuje se například jednou za měsíc nebo třeba při každém druhém tankování, záleží samozřejmě na tom, kolik s vozem najezdíme kilometrů. Občas se také podíváme na hloubku dezénu; stav pneumatiky může třeba poukázat například na špatné seřízení geometrie apod.

Pokud je hladina oleje nižší než ve vyznačených hranicích na měrce, je nutné jej dolít. Foto: Shutterstock

Při zběžné prohlídce se zaměříme rovněž na to, zda nám nechybějí registrační značky a zda jsou řádně očištěné a čitelné. Na čitelnost značek je potřeba pamatovat i během jízdy. Za jejich zašpinění a špatnou čitelnost můžeme být totiž poměrně citelně postiženi a vzhledem k tomu, že při jízdě po dálnici je v současnosti vozidlo registrováno do systému dálničních poplatků právě prostřednictvím registrační značky, mohli bychom se dostat i do dalších možných problémů.

Foto: Shutterstock

Víte, že…

U letních pneumatik je předepsaná minimální hloubka dezénu 1,6 mm. Pro bezpečnou jízdu se doporučuje minimálně 3 mm, např. kvůli aquaplaningu. U zimních pneumatik je předepsaná minimální hloubka 4 mm.

Dobře vidět i být viděn

Zaměříme se také na osvětlení vozidla. Pamatujme na to, že pokud automobilu na levé straně nesvítí přední světlo, mohou jej protijedoucí považovat za motocykl držící se u pravé krajnice, což je jedna z velmi nebezpečných situací, se kterými se můžeme na silnici potkat. Také nesvítící zadní světla, případně brzdová světla jsou nebezpečnou záležitostí (řada moderních automobilů je dnes již vybavena indikátorem vadného okruhu osvětlení přímo na přístrojové desce).

Zejména před dlouhými cestami a za špatného počasí zkontrolujeme kapalinu v ostřikovačích. A když již zvedneme kapotu vozu, tak je dobré podívat se na stav hadiček, kabelů a řemenů. Zkontrolujeme stav chladicí kapaliny i náplně motorového oleje. Pokud bychom zaznamenali větší úbytek chladicí kapaliny, tak to může znamenat některou ze závad, jako je například netěsný chladič, tekoucí vodní čerpadlo, případně již velmi vážné poškození, například u vadného těsnění hlavy válců, prasklá hlava válců apod.
Ještě stále ne všechna vozidla mají samočinnou kontrolu hladiny oleje, kdy se nízká hladina pomocí ikony, či jiným způsobem, zobrazí na přístrojové desce. Olej totiž může během času spotřebovávat motor při svém provozu, ale jeho náhlý úbytek může signalizovat nějakou závažnější závadu, a tak bychom na kontrolu jeho hladiny neměli zapomínat.

Kromě povinné výbavy bychom se před jízdou měli ujistit, že máme všechny potřebné doklady. Foto: Shutterstock

Podívejte se i pod auto

Občas je vhodné podívat se pod vůz, zda tam něco nekape, nebo neteče. Pokud ale máme ve voze klimatizaci, tak je potřeba uvědomit si, že normální je kondenzovaná voda z klimatizace, která se čas od času pod vozem může objevit.

Co znamená ta kontrolka?

Po spuštění motoru bychom se měli podívat na přístrojovou desku, kde by měly zhasnout všechny červené kontrolky, v případě těch oranžových, pokud dále svítí, si ověříme jejich význam v návodu k obsluze. Pokud by červené kontrolky nezhasly, je potřeba vypnout motor a další postup konzultovat nejlépe se servisem. A po nastartování se také zaposloucháme, zda se neozve nějaký neobvyklý zvuk, ten může ohlašovat například netěsný výfuk; klepání v motorovém prostoru pak může ukazovat závadu motoru apod.