Konstrukce dřevostaveb: přírodní dřevo i sendvičové panely
Z dřevostaveb si můžete vybrat romantickou variantu dominujícího přírodního dřeva, ale můžete mít i dům, který je na první pohled k nerozeznání od klasické zděné venkovské chalupy.
Dřevostavba zahrnuje celou řadu možných kombinací materiálů a prvků ze dřeva či na bázi dřeva, ale pro spoustu lidí je ideálem masivní dřevěný dům, v jehož konstrukci dominují různě opracované kmeny. Trámy a kulatina slouží přímo ke stavbě obvodových zdí především u srubů a roubenek. Rostlé dřevo je u těchto staveb i významným estetickým prvkem a určuje celkový vzhled domu.
Kulatina a trámy se izolují buď výplní spár, nebo se izolace vkládá mezi zdvojené dřevěné stěny. Instalace se zabudují rovnou do dřevěných stěn, stavební otvory pro okna a dveře se zpravidla vyřezávají do už postavených částí domu.
Roubenky a sruby mají kromě jiných výhod velmi dobré přirozené tepelně izolační vlastnosti i akustické parametry a jejich vysokou odolnost proti působení povětrnostních podmínek lze ještě posílit poměrně snadnou pravidelnou údržbou, zejména včasným obnovováním nátěrů dřeva.
______________________________________________________________________
Další články speciálu Dřevostavby a dřevěné konstrukce:
Impregnace a nátěry dřevostaveb
Stromové domy
Ošetření dřevěných konstrukcí
Dřevostavby pro milovníky tradice i moderny
Trochu jiné chaty
Citlivá místa dřevostaveb
Čištění a nátěry dřevěných konstrukcí
Výplně spár
Tmelení prasklin ve dřevě
Dřevěné obklady
________________________________________________________________________
Nejdříve nanečisto
Srub je vcelku jednoduchá stavba, která se buduje na izolované betonové základové desce s připravenými přípojkami inženýrských sítí.
Jednotlivé díly srubového domu dodavatelská firma v drtivé většině případů nejprve sestavuje z vybraných smrkových či borovicových kmenů ve vlastním výrobním zázemí. Dřevo by mělo být už v tomto stádiu přípravy impregnováno nátěry proti škůdcům, plísním a houbám.
Jednotlivé díly stavebnice se očíslují, vyříznou se do nich stavební otvory a vyvrtají se prostupy pro instalaci technických rozvodů.
Rozebraný srub se po převozu na místo sestavuje zpravidla maximálně několik týdnů a v podstatě za každého počasí. Kromě spojů už není nutné dělat další dodatečné izolace stěn, což je jednou z výhod roubených staveb. Kvůli vysoké difuzní propustnosti dřeva obvykle nenastává problém s vlhkostí, ale je nutné stavbu odsadit od terénu a zajistit dostatečný přesah střech.
Pro montáž srubů se obvykle používá původně kanadská technologie stavění z nevysušeného dřeva. Je tedy nutné počítat s tím, že dům nějakou dobu vysychá a sesedá, což se musí zohlednit při vestavbě příček, schodišť či zárubní nebo okenních rámů. Nejvíce se to projevuje během prvních tří let, zcela stabilní je srub po pěti letech. V prvním roce může proces sesychání představovat až patnáct centimetrů na patro.
Srub je vzhledově poměrně výrazná a pro Česko ne zcela typická stavba. To může být někdy nevýhodou v procesu získávání stavebního povolení.
Přesné roubenky
Roubenka je jednou z variant masivní dřevostavby, u níž jsou však na rozdíl od srubů konstrukčním prvkem hranoly, zpravidla o šířce 20-25 cm a výšce 24-28 cm. Oproti popsané víceméně manuální technologii stavby srubů se roubenky v současné době nejčastěji staví ze sušených lepených nosníků. Zpravidla se používají BSH hranoly, které jsou vyrobené z vrstvených a vzájemně slepených lamel jednoho druhu dřeva. To jim dává výjimečnou pevnost a rozměrovou stabilitu.
Veškeré konstrukční díly a detaily včetně prostupů pro elektroinstalace či dřevěných spojů připravuje řada dodavatelských firem na speciálních dřevoobráběcích strojích (CNC), které na základě zadaných parametrů připraví stavbu velmi přesně. Dům se sestavuje až na místě stavby, následný tvarový posun a dosychání je vzhledem k použitému materiálu a technologii stavby výrazně nižší než u srubů.
Rychlé panely
Kvůli ceně, poměrně nízké náročnosti výstavby a možnosti postavení domu, který snadno zapadne i do tradiční české venkovské zástavby volí lidé velmi často dřevostavbu ze sendvičové panelové montované konstrukce.
Stěnu dřevostavby tvoří u tohoto typu konstrukce hotové, tedy dřevěné rámy, na nichž jsou upevněny velkoformátové desky (OSB desky či jiné typy dřevovláknitých desek). Takto opláštěné rámy se vyplňují tepelnou izolací v tloušťce projektované pro obvodové stěny nebo interiérové příčky.
Panely se na staveniště dopravují v různých stupních dokončení a za pomocí techniky se poměrně rychle sestaví na základové desce, zvenčí i zevnitř se zpevní opláštěním a vyplní izolací. Už z výroby jsou tedy částečně připraveny stěny, střecha i další stavební prvky, hrubá stavba tedy může stát během několika dnů. Na míru se obvykle předem vyrábějí i některé vnitřní doplňky a zařizovací prvky, například schodiště či obklady stěn.
Je třeba připomenout, že na pojem sendvičové konstrukce narazíte i u zděných staveb, kde se tak označuje kombinaci vrstev stěn z různých materiálů.
Pro větší variabilitu
Skeletová konstrukce dřevostavby se od sendvičové liší především menším podílem předem vyrobených polotovarů. Řada konstrukčních prvků se v tomto případě vyrábí a kompletuje až na staveništi, což zajistí větší variabilitu. To má spolu s rychlostí stavby i možností stavět víceméně kdykoli v průběhu roku vliv na cenu stavby, kterou snižuje také minimální potřeba těžké manipulační či stavební techniky.
Trámky, desky a latě konstrukčního skeletu se spojují hřebíky nebo tesařskými spojkami, do takto vzniklé dřevěné sítě se pak vkládá izolace. Poté se stěny obkládají OSB deskami nebo jinými dřevovláknitými či dřevocementovými deskami, jako finální obkladovou vrstvu lze použít sádrokarton či palubky.
Dosáhnout vzhledu klasického zděného domu lze tak, že konstrukce zůstává skryta ve stěnách, ale s použitím dřevěného opláštění fasády, palubek či částečně přiznaných dřevěných konstrukčních prvků v interiéru naopak můžete vybudovat jednoznačně dřevěný dům.
Na fasádu je možné použít tradiční omítku, ale i dřevěný rošt či jiné typy fasád včetně lepených cihelných pásků.
Setkat se můžete i s pojmem těžký dřevěný skelet, který oproti lehkému více využívá dřevěných trámů s větším průřezem. Nosná konstrukce tohoto typu nevyžaduje další zpevnění sendvičovými panely či jinými deskovými materiály, stejně jako skelet z fošen a hranolů se však obkládá. Některé typy těchto dřevostaveb kombinují částečně přiznanou dřevěnou konstrukci s cihelným zdivem.
Vrstvené panely
V posledních letech získávají popularitu i dřevostavby z vrstvených masivních panelů. Jde o konstrukční systém dřevěných panelů vyrobených z masivních, křížem vrstvených dřevěných lamel. Na českém trhu se s ním setkáte pod označením CLT nebo X-LAM.
Základ systému tvoří dřevěný panel sestávající z vrstev masivních lamel, které se k sobě pod tlakem lepí polyuretanovými lepidly nebo šroubují. Vzniká tak mimořádně pevný dřevěný konstrukční prvek s vysokou nosností, který vykazuje tvarovou stabilitu i při změnách vlhkostních poměrů. Vzhledem k tomu, že jde vlastně o přesně řezané a opracované vrstvené dřevo, mohou CLT panely fungovat rovněž jako atraktivní pohledový prvek a součást originálního designu takto postaveného domu.
Typy domů
Dřevostavby jsou tvořeny konstrukčními prvky ze smrkového, ale i jedlového, modřínového či borovicového dřeva. Vyznačují se dobrými izolačními vlastnostmi, jejich odolnost proti požáru i trvanlivost je srovnatelná se zděnými domy. Mezi nejrozšířenější typy konstrukcí dřevostaveb patří sendvičové (panely z OSB desek vyplněné izolací), panelové (masivní vrstvené dřevěné bloky, lepené hranoly), skeletové (nosná konstrukce z hranolů, mezi které se vkládá izolace) a rámové (nosná konstrukce z fošen, do ní se vkládá izolace), ale i roubenky a sruby. Z hlediska ekologické výstavby jsou jednou z nejlepších voleb.
Zděné konstrukce jsou tradiční typy domů, u nichž se obvodové a nosné stěny i příčky vyzdívají z pálených cihel a dalších typů stavebních tvárnic zděných na maltu či na lepidlo.
Sendvičové konstrukce zahrnují kromě dřevostaveb i zděné stavební systémy, u nichž se kombinují vrstvy zdiva (např. vápenopískové tvárnice) s izolací a přizdívkami či opláštěním, které mohou tvořit například lícové cihly. Součástí obvodových stěn mohou být i provětrávané mezery
Co dát na střechu
U dřevostaveb je velmi důležitá dlouhodobá ochrana proti působení vlhkosti. Kvalitní střecha s dostatečným přesahem, funkční systém okapů a správně udělané klempířské prvky jsou proto nutností. Střešní krytinu lze zvolit v podstatě jakoukoli, samozřejmě s ohledem na únosnost konstrukce krovů, sklon a také na požadovaný vzhled. Kombinaci mnoha variant designu, nízké zátěže, spolehlivosti a minimálních nároků na údržbu představují v posledních letech zejména plechové střechy. Nabídka zahrnuje trapézové či falcované plechy, ale i šablony imitující klasickou pálenou krytinu nebo šindele. Novinkou je například střešní krytina SATJAM Šindel, která reaguje právě na trend výstavby dřevostaveb. Krytina, jejíž vzhled je inspirován tradiční architekturou podhorských a horských domů, je vyrobena z pozinkovaného ocelového plechu se dvěma typy povrchových úprav na bázi polyuretanu. Výrobce slibuje stálobarevnost a odolnost proti poškození.
Jak vybírat dřevo
Téměř každá dřevostavba zahrnuje vedle plošných materiálů (panelů) i velký podíl konstrukčního řeziva na stavbu rámových konstrukcí či krovů.
- Rostlé dřevo neboli řezivo z rostlé kulatiny musí pro stavbu splňovat předepsané pevnostní a vlhkostní charakteristiky a normy. Předností této základní varianty je obvykle nižší cena, mezi nevýhody patří vyšší vlhkost, ale i nižší odolnost vůči požáru a dřevokazným škůdcům.
- KVH profily jsou nejspolehlivějším konstrukčním materiálem. Vyrábí se z vybraného technicky vysušeného řeziva a spojují se speciálním zubovitým spojem, který umožňuje získat i velmi dlouhé a pevné konstrukční prvky.
- Lepené nosníky z technicky vysušených fošen nebo hranolů jsou plošně spojené (slepené) ze dvou anebo tří vrstev těchto prvků. Pro vytvoření potřebné délky jsou přířezy nastaveny zubovitým spojem. To zajišťuje jejich vynikající pevnost a stabilitu. Variantou je lepené lamelové dřevo, které umožňuje vytvoření oblouků či jiných netradičních tvarů.
Text: Richard Guryča
Foto: Vladimír Hájek, Petr Strach, archiv firem a Shutterstock