U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Koni na zuby nekoukej, pile ano
Kategorie: Dílna | Autor: Karel Štech
Dělení dřeva, kovů i ostatních materiálů odedávna umožňovaly pily. Jde vlastně o velmi jednoduchá a přitom velmi funkční zařízení, známá již z neolitu: kovové (dříve kamenné) “zuby” byly vsazovány v řadě do kousku dřeva, posunováním této primitivní pily se v řezaném materiálu vytvářela drážka a posléze se materiál rozdělil.
Vdobě bronzové a následně v době železné již byly vyráběny ploché listy pil podobné těm, jaké známe dnes. Časem byly zuby pil vyráběny z kvalitnějších ocelí, zakalovány a tzv. rozváděny (opatřeny “šraňkem”). V současné době bývá geometrie zubů přizpůsobena řezaným materiálům, takže rychlost řezání se značně zvýšila. Poznatky z ručního řezání byly aplikovány při konstrukci pil motorových, které buď pracují s “nekonečným” pilovým pásem (pily pásové), listem kmitajícím (lupenkové, přímočaré, pily typu mečoun), nebo jsou osazeny pilovými kotouči (okružní pily, ruční kotoučové pily). Nás bude především zajímat, jak je to se zuby pil ručních a kotoučových, neboť právě ty se nejčastěji vyskytují v domácích dílnách.
Materiál pro pily
Všechny druhy pilových listů – pro pily ruční i motorem poháněné – jsou vyrobeny z kalitelných uhlíkatých ocelí, z ocelí HSS (Hart-Schnell Stahl, rychlořezná ocel), popř. z chrom-vanadové oceli. Pilové listy většiny z těchto ocelí lze naostřit i v domácích podmínkách (pilníkem s trojúhelníkovým profilem, tvarovým brusným tělískem).
Rovněž kotouče okružních pil se původně vyráběly z uhlíkatých ocelí; v současné době se však setkáváme (i u “hobby” kategorie) se zuby, na něž jsou přivařeny úzké plátky z tzv. tvrdokovu (nejčastěji karbid wolframu). Tato úprava výrazně prodlouží životnost pilového kotouče a prodlouží intervaly mezi ostřením zubů. Zároveň však přináší nutnost použít pro pilu silnější motor (navařený plátek má větší šířku než je šířka rozvedených zubů “klasického” pilového kotouče) a klade větší nároky na pozornost při práci.
Jak je to se zuby
* Ruční pily
Počet zubů u ručních pil a jejich tvar závisí na tvrdosti řezaného materiálu i na dalších parametrech. U běžných pil (ocaska, děrovka) se pohybuje v rozsahu 15 až 32 zubů na decimetr (někdy se udává rozteč mezi vrcholy zubů, v anglofonních zemích “TPI”, tooth per inch; zuby na palec). Ocasky mívají 7 až 12 TPI, pily čepovky 12 až 15 TPI. Obloukové pily mívají listy s 18 až 36 TPI, přičemž platí, že čím je delší list pily, tím mívá jemnější ozubení. Plátky ručních pil pro řezání kovů mají 18 až 24 TPI, zahradnické pilky 6 až 8 TPI, ruční pilky na pórobeton se zuby z karbidu wolframu 17 až 34 TPI.
* Kotoučové pily
Pily typu “mafl” jsou určeny pro řezání dřeva a výrobků z něho (dřevotříska, laťovka, spárovka, překližka, lamino). Průměr pilových kotoučů pro mafly v hobby kategorii se pohybuje od 120 do 180 mm. Pilové kotouče jsou opatřeny lichoběžníkovými zuby z karbidu wolframu, zpravidla o šířce 4 mm. Kotouč o průměru 160 mm mívá nejčastěji 12 zubů a je určen pro hrubé řezání dřeva a dřevo-třísky. Někdy je v základním vybavení těchto pil pilový kotouč s 18 zuby, které jsou “rozvedeny” – ten je vhodný pro řezání s vyšší kvalitou řezu.
Pro řezání deskových materiálů by zuby měly mít lichoběžníkový tvar, pro podélné řezy ve dřevě, při němž vznikají delší třísky než při příčném, se mají používat kotouče s nižším počtem zubů a větším prostorem mezi zuby. Když totiž zub pily “vyhrábne” jisté množství dřeva, musí být před záběrem dalšího zubu tyto třísky odklizeny – znamená to, že se musí do mezery mezi zuby celý objem třísek vejít, aby se pila nezadírala. Při příliš rychlém tlačení pily do řezu nebo pro řezání měkkých materiálů se proto používají kotouče s méně zuby a speciální úpravou, naopak pro přesné řezy je vhodné, aby pilový kotouč měl co nejjemnější ozubení – například pro kotouče o průměru 160 mm, kde by univerzální kotouče měly 18 zubů, se používají kotouče s 38 nebo dokonce 46 zuby. Také pro řezání lamina, při kterém hrozí vy-štípávání tvrdého povrchu, se používají listy s malými a početnými zuby. Naopak pro práci ve stavebnictví je výhodný speciální pilový kotouč na řezání dřeva s hřebíky a se zbytky betonu, který má méně zubů o odlišném tvaru. Kotouče na řezání kovu vyrobené z oceli HSS mají velmi jemné ozubení – například u průměru 125 mm je to 64 až 128 zubů (stejně velký kotouč na řezání dřeva mívá jen 10 až 18 zubů).
Spirálové drážky, které jsou vytvořeny v bocích větších pilových kotoučů, potlačují jejich deformace při zahřátí a snižují mechanické rázy při řezání.
Několik zásad pro kotoučové pily
1. Pro řezání měkkého dřeva a na podélné řezání je nutné používat pilové kotouče s menším množstvím řezacích zubů – například u kotouče o průměru 160 mm by měl být počet zubů asi 18.
2. Pro řezání tvrdého dřeva nebo překližky musí mít pilový kotouč větší počet zubů – například u kotouče o průměru 160 mm by měl být počet zubů asi 30.
3. Pro řezání nábytkových laminovaných desek, které jsou velmi tvrdé, musí být používány buď pilové kotouče s plátky z karbidu wolframu, nebo rychlořezné pily s jemnějším ozubením – nejméně 40 zubů u kotouče o průměru 160 mm.
4. Na kvalitu řezu i hlučnost řezání má vliv i tloušťka pilového kotouče (popřípadě navařených vidiových plátků). Příliš silné zuby vyžadují velký výkon motoru pily a způsobují velký prořez, naopak kotouč se zuby příliš úzkými je nutné přebrušovat velmi často.
5. Pilový list by měl řezaný materiál přesahovat zhruba o 1,5 až dvojnásobek výšky zubu (asi 10 – 15 mm), aby se zuby zanořily ve správném úhlu (asi 45°).
Jak velké zuby u ručních pil na dřevo?
1. Velké zuby řežou rychle, ale jsou náchylné k vylamování materiálu a neudělají zcela rovný řez.
2. Malé zuby řežou mnohem jemněji, čímž je pila snadněji ovladatelná a řez hladší.
3. Pro příčné řezání velkých kusů dřeva se používá ozubení se 3,5 až 7 zuby na palec.
4. Pro normální tesařské práce se používají pily se
7 – 9 zuby na palec.
Pro přesné řezání je to 9 – 13 zubů na palec.
***
KOTOUČOVÉ PILY
Standardní pilové kotouče pro řezání dřeva (Pilana)
Standardní pilový kotouč pro všechny druhy dřeva, desky ze stavebního materiálu a měkké umělé hmoty, hrubý řez (Standardní pilový kotouč, Festo)
Kotouč pro rychlé řezání s malou námahou, především pro podélné řezání (Pilový kotouč Panther, Festo)
Kotouč pro čistý jemný řez potažených a dýhovaných ploch bez vytrhávání materiálu (Pilový kotouč s jemnými zuby, Festo)
***
RUČNÍ PILY NA DŘEVO
Univerzální ozubení XT patří k posledním vývojovým novinkám v této oblasti. Každý třetí zub je kratší a rozvedený, zatímco ostatní zuby jsou přímé a nerozvedené. Pila s XT ozubením zvládá příčné řezy o 20 % a podélné o 50 % rychleji oproti běžným pilám (Pila Superior, Bahco)
Ozubení GT je vyvinuto pro vysoký výkon při řezání. Trojboký broušený tvar zubu zajišťuje výborné výsledky ve všech druzích dřeva a o 20 % rychlejší záběr a vynášení třísky (Pila ProfCut, Bahco)
Univerzální ozubení UT je pevné a odolné proti opotřebení a vhodné do všech druhů dřeva. V ozubení UT existují pilové listy i v ostřitelném (netvrzeném) ozubení (Pila PrizeCut, Bahco)
Velké tradiční trojúhelníkové ozubení pro příčný řez. Je určeno na pily pro hrubé stavební dřevo a trámy. Ozubení je ostřitelné (Pila ProfCut Timber, Bahco)
Zvlášť jemné UT ozubení pro přesné a pokosové práce. Pilou s těmito “zoubky” se docílí hladkých čistých řezů (Pila ProfCut Precision, Bahco)
***
ROZVOD A OSTŘENÍ ZUBŮ
Aby se list ruční pily ve dřevě “nedusil”, musí být tzv. rozveden = všechny zuby jsou vyhnuty do stran tak, aby si ve dřevě vytvářely drážku. Ta zabraňuje tření listu o boky řezaného materiálu (její šířka musí být větší než je šířka pilového listu, aby se list pohyboval lehce). Velikost a sklon zubů musí odpovídat tvrdosti řezaného materiálu.
Rozvádění a ostření zubů bychom měli svěřovat výhradně odborným brusičským firmám. U moderních typů ozubení se totiž může stát, že laickým zásahem stav pily zhoršíme a při řezání se pak neúměrně nadřeme. Pila s tvrzenými hroty se nedá ostřit vůbec.
Jestliže si přesto (ale jen u starších typů pil s jednoduchým trojúhelníkovým ozubením) na vytvoření rozvodu neboli “šraňku” troufneme, musíme mít k dispozici svěrák opatřený vložkami z mosazného či hliníkového plechu. List pily do svěráku sevřeme a tzv. rozvodkou (rozváděcím klíčem) zuby střídavě a shodně vyhneme na obě strany tak, aby rozvod odpovídal původnímu stavu. Jestliže pilový list má rozvod malý, je řezání pracné, naopak při příliš velkém rozvodu bude šířka řezu zbytečně velká, kromě toho se pila dříve otupí. Součástí rozvodu musí být i ostření pil. Používáme co nejdelší pilník s trojúhelníkovým profilem nebo brusné tělísko.
Pily bychom měli brousit včas, dokud jsou vodicí plošky ještě znatelné a usnadňují nám tak vedení pilníku pod původním úhlem. Ručně lze rozvádět i brousit také větší pilové kotouče (z uhlíkatých ocelí, nikoli ze slinutých karbidů). Tyto pily bývá nutné odnést k odborníkům.
***
JAKÝ TVAR ZUBŮ ZVOLIT?
Pro řezání dřeva a tesařské práce (příčný řez přes vlákna) se používají pilové listy s přímým ozubením. Ty se dodávají s různými roztečemi zubů a umožňují plynulé řezání bez vibrací (obr. a).
Pro podélné řezání kutilové používají pily s univerzálním ozubením, profesionální tesaři volí pily se zuby broušenými do strmých čel a šikmých hřbetů. Jejich hroty pracují jako malá dláta (obr. b).
Univerzální ozubení řeže dobře jak po vláknech, tak napříč vláken. Zuby jsou skloněny vpřed a řežou při dopředném pohybu. Jejich hrany jsou v obou směrech nabroušeny do ostrých břitů (obr. c).
Pro kácení stromů nebo řezání syrového palivového dříví se volí pilové listy s broušeným zkosením zubů. List má ostré řezné zuby a dlátovitě tvarované zarovnávací zuby (obr. d).
***
FOTO ARCHIV BAHCO, PILANA, FESTOOL A ARCHIV REDAKCE
Kotoučová pila je vhodná pro řezání většího množství materiálu
S ruční pilkou se dosáhne přesnější a jemnější práce
Pilník na pily má trojúhelníkový průřez
