U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Koliba pod Hostýnem
Kategorie: Návštěva | Autor: Pavel Veselý, FOTO AUTOR
Když se z Bystřice pod Hostýnem vydáte jihovýchodním směrem, cesta vás přivede k úpatí Hostýna. Na táhlém svahu mezi vilkami Chvalčova uvidíte dřevěnou kolibu, která svým umístěním v krajině působí, jako by mezi zdejšími vzrostlými stromy poskytovala přístřeší už po několik staletí.
Při pozorném pohledu však vyjdou najevo minimálně dvě věci: jednak nejde o běžné obydlí, protože vývěsní štít se znakem plzeňského pivovaru slibuje okolojdoucím poutníkům pohoštění a osvěžení, jednak světlá barva trámů prozrazuje, že ji někdo postavil teprve nedávno. Jinými slovy je to hospůdka postavená ve stylu valašské chalupy. A kde se tady vzala? Na svědomí ji mají manželé Pavlína a Jiří Chytilovi. “Moji rodiče mívali na Hostýně, který je vyhlášeným poutním místem, stánky s občerstvením. Jako třináctiletý kluk jsem jim začal pomáhat, a přestože původním povoláním jsem strojní mechanik, táhlo mě to k podnikání a k provozování hospůdky,” začal vysvětlovat náš dnešní hostitel. “Brzy po listopadu jsme měli noční bar, ale tohle je mnohem romantičtější. Navíc se koliba lépe snáší s rodinným životem, protože tady v prvním poschodí taky bydlíme. Zpočátku jsem si myslela, že se budu starat jen o výzdobu a estetický dojem, ale končí to u vaření guláše a u kbelíku se smetákem,” svěřuje se paní Pavlína.
* Podle čeho jste pro vaši kolibu – hospodu vybírali umístění?
“Na tomto místě stála stará dřevěnka, kterou jsme koupili a chtěli ji renovovat, ale když si ji prohlédl tesařský mistr Maléř a viděl červotočivé trámy a další projevy zubu času, bylo jasné, že bude lepší postavit dům nový. Z úcty ke krajině a k tradici jsme se rozhodli, že to bude zase dřevěnice,” zasvěcuje nás do situace pan Jiří.
* Jakým způsobem jste hledali projektanta dřevěného domu? V našich zeměpisných šířkách těch zkušených a kvalitních asi není mnoho?
“Napadlo nás zajet do Štramberka, kde stojí hodně nových domů ze dřeva. Chodili jsme od jednoho ke druhému a ptali se lidí, kdo jim je stavěl a kdo projektoval. Tak jsme se propracovali až k architektu Skalíkovi, kterého jsme pak navštívili a povídali si s ním o našich představách.”
* Museli jste je hodně měnit? Nebo spíš upravoval své návrhy on?
“Chtěli jsme pěknou chalupu s hospodskou činností a čekali jsme, co nám jako odborník navrhne,” říká pan Jiří. “Musím říct, že jsme se docela rychle shodli. Pro-blém nastal až při realizaci, kdy jsme s Pavlínou chtěli mít ve střeše vyklápěcí okna, ale tesař ze stavební firmy nám je rozmluvil, že se do valašské chalupy nehodí.”
* Přizpůsobili jste se jeho názoru, nebo jste okna “vyválčili”?
“Přijali jsme jeho názor, i když dost neradi, protože jde o jižní stranu, s impozantním výhledem do údolí. Dodnes to trochu bolí, proto uvažujeme, že střechu otevřeme a prorazíme do ní vikýř se stříškou, což by zdejšímu stylu neodporovalo,” plánují manželé.
* V českých zemích není v dnešní době dřevo na stavbu domu obvyklý materiál. Věděla si s ním stavební firma rady?
“Dům stavěli řemeslníci z tesařství Maléř a syn v Novém Jičíně. Nahrubo, prozatím bez finálního čepování a bez kompletní střechy, jej ze smrkového a jedlového dřeva postavili na nádvoří v tamní pile, kam jsme přijeli schválit jeho podobu,” vysvětluje majitel. “Za čas přivezl kamion veškerý materiál a čtyři řemeslníky, kteří dům na připravených betonových základech během čtrnácti dnů sestavili.”
* Přineslo vám obývání domu ze dřeva nějaké nové zkušenosti a pocity?
“Přestože jsme jej dokončili na podzim a nechali jej přes zimu vymrznout, dřevo pracovalo a já jsem se první dva tři měsíce v noci budil neznámými zvuky. Domem například procházejí dva třináctimetrové trámy ze stromů, které ještě v lednu 2000 stály v lese, v březnu je tesaři pokáceli a nařezali a v srpnu přivezli na staveniště.”
* Neměly tedy nejprve vyschnout?
“Technologie stavby s tím počítala. Celý dům si o jedenáct centimetrů sedl, avšak nad okny byla pro tento případ nechána dilatace.”
* Střechu kryje klasická betonová taška Bramac. Neuvažovali jste o zastřešení šindelem?
“Uvažovali, ale zůstalo jen u úvah. V okolí jsme nenašli nikoho, kdo by jich
tolik vystrouhal, navíc za slušnou cenu…,” trochu lituje paní Pavlína.
* Z čeho jsou udělány ucpávky mezi jednotlivými trámy?
“Spáry jsou zatepleny temovacím provazem z přírodního konopí, kdežto ve škvírách kolem dveří a oken je ovčí vlna, která snadno přijímá vnitřní vlhkost a rychle ji pouští ven,” vysvětluje pan Jiří.
* Některé firmy v Čechách a na Moravě stavějí domy například z finské borovice. Nelákalo vás to?
“Určitě jsou to kvalitní materiály, vesměs lepené, takže se nekroutí, avšak my důvěřujeme i těm našim, které se ke zdejším lesům víc hodí,” uzavírají naše povídání mladí manželé.
FOTO 1 – Dřevěná valašská chalupa postavená na míru slouží k bydlení i k provozování živnosti. Pískovcové kvádry z původní chalupy posloužily bystřickým kameníkům jako materiál na zídky i na schodiště
FOTO 2 – Manželé Pavlína a Jiří Chytilovi v prostředí venkovní udírny
FOTO 3 – Udírna na kraji terasy je v přímém kontaktu se sadem a s okolní přírodou
FOTO 4 – Když se se dřevem pracuje s láskou, je to vidět – třeba na drobných zdobných detailech
FOTO 5 – Vonící dřevo posloužilo nejen ke stavbě domu, ale i k vybavení jeho interiéru. Všechno je práce moravských truhlářů
FOTO 6 – Spáry mezi trámy jsou vyplněny temovacím provazem z přírodního konopí
FOTO 7 – Na detailu okna je vidět kvalitní a nápaditá tesařská práce
FOTO 8 – Výběr i umístění drobných předmětů k výzdobě hospůdky má na starosti paní Pavlína
