Kočičky
K symbolům časného jara patří větvičky vrby jívy, tak zvané „kočičky“. Proč se jim tak říká? Snad proto, že se svou jemnou srstí podobají koťátkům. Z téhož důvodu dostaly i další jméno „jehnědy“ – z příbuzného slova „jehně“.
O Velikonocích se tyto větvičky světí. V evropské kultuře nahradily palmové ratolesti, kterými byl Ježíš při svém příjezdu do Jeruzaléma vítán.
Lidé od pradávna věřili, že „kočičky“ posvěcené na Květnou neděli mají magickou moc. Tři kočičky z posvěcené snítky bývaly lékem proti bolesti v krku a zimnici. Přidávaly se také kravám do krmení, aby dobře dojily. Hospodář kladl větvičky jívy za krov a zapíchával je na kraj pole. Věřil, že stavení bude ochráněno před bleskem a že úrodu nepomlátí kroupy. Na Velký pátek pomáhal vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat skryté poklady. Dívky se chodívaly tento den česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a zdravé vlasy.
Dnes už se pod vrbu česat nechodíme, spíš si nařežeme několik proutků do vázy. Ale nezapomeňte, že právě kočičky jsou první jarní pastvou včel. Ty bíle plstnaté jsou samčí jehnědy a poskytují včelám pyl, na samičích nazelenalých jehnědách včelky sbírají nektar.
Text Martina Lžičařová, foto Shutterstock
Kočičky
