U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Knihovna v krabici
Kategorie: Volný čas | Autor: Pavla Valentová
Inženýr Libor Michalák váže miniaturní knížky. Ale nejsou to jen tak nějaké mrňavé knížečky – co miniatura, to názorně vyvedený exponát, ilustrující vtipnou zkratku: těhotná knížka, rádiovka, knížka brožovaná, biblionéra…
Poprvé jsem se se jménem Libora Michaláka setkala na Salonu nakladatelů, který pořádal Vratislav Ebr v Arbesově knihkupectví na Smíchově v roce 2001. Do maličkých knížek svázaných “přítelem Liborem” zapisovali spisovatelé, hudebníci i výtvarníci své názory na daná témata, a když se svazeček zaplnil vtipnými texty, vydal jej svérázný knihkupec jako bibelot v unikátní edici.
“Vráťa Ebr mě svou sbírkou knižních kuriozit inspiroval k tomu, že jsem začal vymýšlet vlastní objekty,” přiznává pan Michalák. Na Západočeské univerzitě v Chebu přednáší marketing neziskových organizací, pro studenty pořádá zasvěcené výklady o muzice, ale většinu volného času věnuje svému pozoruhodnému hobby.
Učňovská léta
K vázání knížek ho přivedl výtvarník
a přední knižní restaurátor Milan Kodejš, který pracuje pro chebské muzeum. Tam je jako knihovnice zaměstnána paní Irena Michaláková. Když měl Milan Kodejš před lety v muzeu výstavu, bydlel u Michaláků a po večerech učil pána domu sešívat aršíky a pracovat s knižním lisem. Z této dřevní doby pocházejí sbírky říkanek, určené synovi Ondřejovi a dceři Andree, svázané do svérázně zdobených pouzder. Svérázný je i jejich obsah. Na ukázku dvě “zeměpisné” říkánky: “Byly mšice v Kostarice, stříkala je babka, postřik zničil dědkům kštice, zachránil však jabka” nebo “Peru není věta holá s neudaným podmětem, nýbrž země Indiánů! Vždycky všechno popletem!”
Mistrovské miniatury
Koš s rolemi papírových stuh, jaké používají v květinářství, miniaturní knižní lis, pár nástrojů na stole. Celé vybavení tohoto “knihařství” se snadno vejde do pracovny inženýra Michaláka. V létě ovšem nejraději pracuje na zahradě chalupy v Klokočné, kde se baví i dalším výtvarným koníčkem, vyškrabáváním plastik z betonových tvárnic.
Zpočátku, v takříkajíc učňovské době, vázal Libor Michalák i skutečné knižní kolibříky z antikvariátu do zbytků kůže. Nyní, kdy se sám stal mistrem, vycházejí z jeho dílny většinou miniatury jiného druhu. Sám autor označuje plody své fantazie a zručnosti výrazy NEknížky či aprílové knížky. Je pravda, že si v nich příliš nepočteme, ale zato se hodně pobavíme
a potěšíme. Do velké pruhované papírové škatule se vejde téměř stovka těchto aprílových knížek. Obsah krabice je už značně zcestovalý – potěšil a pobavil návštěvníky výstav po celé republice. Během uplynulých pěti let vystavoval Libor Michalák ve Znojmě, v Pelhřimově, Plzni, několikrát v Praze, nejčastěji pochopitelně v západních Čechách, doma v Chebu, v Karlových Varech, Františkových Lázních…
Co kus to vtipný unikát
Rozloženy po velkém jídelním stole knižní exponáty ožívají a probouzejí fantazii. K některým není třeba žádný komentář – knížečka s broží vsazenou do horní desky je samozřejmě ,brožovaná’ knížka, drobné svazečky v obalu od bonbonů, to je ,biblionéra’. K dalším patří slovní hříčky, které vyvolávají uznalý smích. Třeba knižní rodiny se týká popisek: Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka aneb O jedné knižní nevěře (pocta J. G. Mendelovi). “Co vy na to, mořští vlci?” táže se autor nad skleněnou lahví, v níž je místo obvyklého trojstěžníku svazek nadepsaný Stavba lodi v láhvi. A hned člověku vrtá hlavou: “Jak tam tu knížku asi dostal?” A tak by se dalo pokračovat dál: ,Best-celer’ je knížka zadlabaná do hlávky celeru, ,Modrý debil’ je ozdoben anténkou a číselníkem z debila, promiňte, z mobilu. Originální chebský knihvazač má hodně přátel mezi umělci a je pro něj otázkou cti vymyslet takový knižní dárek, který bude pro obdarovaného něčím typický, prostě na míru. Režisér Dušan Klein, který je stejně jako Libor Michalák absolventem ostravského Matičního gymnázia, tak dostal k narozeninám ,Knížku míru s dýmkou’ a k tomu veršovánku v ostravském nářečí: “Fajka Knižka miru je gryfna a fajna od chachara Michalaka pro chachara Klejna”. Malíř Ivan Svatoš obdržel pochopitelně ,Knižní paletu’. Grafička Michaela Lesařová-Roubíčková má svou knížku ukrytou v obalu od Míši (netřeba dodávat, že jde o oblíbenou mraženou pochoutku na dřívku). Zpěvák Radek Tomášek zase dostal maličko větší knížku, aby se tam vešly všechny texty, které napsal ke svým písničkám. Libor Michalák říká, že inspirací mu je život a způsob myšlení našeho velikána Járy Cimrmana, mezi exponáty proto nemůže chybět pocta jeho duchovním otcům Smoljakovi a Svěrákovi: “To jsou oni, pane Cimrmane!”
Při pohledu na dokonale promyšlené pointy všech knižních unikátů člověk snadno pochopí, proč musí být exponáty na výstavách uschovány pod sklem ve vitrínách: nejeden návštěvník by asi neodolal a pokusil se ,za pět prstů’ obohatit vlastní bibliotéku.
Popisy k obrázkům
Slovácko sa súdí
Tak se dělá encyklopedie
Cimrmanovská dvojice Smoljak a Svěrák
Libor Michalák s částí své ,knihovničky’
Knižní paletu věnoval autor malíři Ivanu Svatošovi
Modrý debil
Zápisky z vězení
Autor fotografií: FOTO PAVEL VESELÝ
