U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Klíněnka jírovcová
Kategorie: Aktuálně | Autor: rab
není hlavním škůdcem stromů
Před pár lety se u nás objevil dosud neznámý škůdce dřevin, klíněnka jírovcová. Od té doby se pravidelně vždy na konci léta a začátkem podzimu přetřásá problém předčasné degradace a následného opadu listí jírovců neboli kaštanů.
Podle ing. Josefa Mertelíka, CSc., vedoucího oddělení ochrany rostlin Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, původ klíněnky jírovcové není přesně objasněn. Poprvé byla zjištěna v Makedonii v roce 1984 a v roce 1992 se z Balkánu dostala až k nám. Housenka klíněnky, drobného motýlka, rostlinu vlastně poraní – vyžere vnitřní pletivo zelených listů, které pak rychle degradují. Tento typ poškození se nazývá minování. Avšak klíněnka není jedinou příčinou současného stavu jírovců. To, jak rostlina v daném prostředí vypadá, se vytváří vzájemnou kombinací různých lokálních podmínek a dalších škodlivých činitelů. Pak stačí, když jeden z těchto činitelů převládne a dojde ke zvratu, jehož projev je najednou velmi markantní. Dřeviny v posledním období dlouhodobě ovlivňují neustále se měnící klimatické podmínky. Riziko poškození, podporované negativními činiteli jako je nedostatek vody, vysoké teploty, škodliviny v ovzduší či špatná údržba zeleně, může zvýraznit příchod takového faktoru, jako je klíněnka. Obecně se v posledních letech na listnatých dřevinách ve vyšší míře vyskytuje poškození i od jiných druhů minujícího hmyzu. Nelze však přesně vysvětlit, jestli je tento stav přechodný, nebo jestli tento jev bude pokračovat dál. Před jakýmkoliv zásahem ve prospěch rostlin je třeba si ujasnit, co vlastně chceme udělat. Předně je špatné zdůvodňovat zvolená opatření tím, že “chceme zachránit” jírovce, stejně jako “zachránit zeleň”. Přesnější je “chceme zlepšit kondici dřevin”. Jestliže naše pojetí ochrany spočívá jen v eliminaci klíněnky, tak jde pouze o dílčí ochranu přechodného rázu. Pokud chceme jednat zodpovědněji, je třeba odborně posoudit, v jakých podmínkách dřevina roste a co by asi pro ni bylo nejlepší. Z nepostradatelných činitelů, jako je světlo, teplo, voda, vzduch a živiny, můžeme účinněji regulovat pouze vodu a živiny. V některých podmínkách může situaci zlepšit zmírnění vlivů dopravy, zvětšení volného nezpevněného povrchu kolem stromu, nebo úklid listí. Těmito zásahy určitě nic nezkazíme. Na druhou stranu je ale nutné si uvědomit, že stejný zásah v různých podmínkách může mít rozdílný efekt. Tak například shrabání listí, tedy snaha o snížení první generace klíněnky, někde nemusí vést k úspěchu. V parcích s keřovitým podrostem, kde nelze úklid provést důkladně, je toto opatření z hlediska účinnosti na klíněnku téměř zbytečné. Faktem je, že z estetického hlediska je úklid listí pravidelnou součástí údržby a v případě jírovců má vliv na snížení rizika houbové infekce, která v opadaných listech rovněž přezimuje a může se významně podílet na degradaci listů v následném vegetačním období. Naopak u soliterních stromů může být efekt úklidu listí až překvapující. Listí se však z hygienických důvodů již nesmí volně spalovat, lze je tedy pouze zkompostovat pod vrstvou zeminy. Nelze však zapomínat, že úklidem listí se odebírá organická hmota, kterou je pak třeba doplnit. Velice úspěšná je ochrana chemická, mimo jiné také proto, že eliminace jednoho faktoru – klíněnky, nám umožňuje sledovat a následně napravovat i ostatní negativní vlivy. Z rostlinolékařského hlediska nebyla doposud prokázána natolik vysoká škodlivost působení klíněnky, aby ovlivňovala samou podstatu života stromů, tedy jejich růst a vývoj. Naopak aplikace chemických zásahů může přinést vážné riziko narušení ekologických vazeb. Z pohledu zahradnického je jírovec krásnou dřevinou, dotvářející areály mnoha významných staveb či sídel. Tím že opadá už v srpnu, je tato jeho hodnota výrazně snížena. V takovém případě může být razantnější zákrok pomocí chemických přípravků použit, toto použití však musí být přísně diferencované. Nejvhodnějším se jeví přípravek Dymilin 48SC, který působí selektivně a je vysoce účinný, zastavuje vývoj larev klíněnky a působí po celou dobu vegetace. Jeho použití je dostatečně ověřeno, ale jak již bylo řečeno, není možné tento způsob aplikovat obecně. Mimoto existují i jiné, více či méně vyzkoušené a úspěšné, metody ochrany. Například v ústavu organické chemie a biochemie jako první na světě syntetizovali feromon lákající samečky klíněnky jírovcové, který je zkoušen spolu se speciálními lapači, pro možnost využití v případě soliterních stromů do obytných vnitrobloků. Zvláštní je, že zatímco o květiny obvykle pravidelně pečujeme, v případě stromů tomu tak zpravidla není. Potřebná péče musí být správně volena, mimo jiné i s vědomím faktoru zpožděného projevu.
Kde hledat radu
V problematice klíněnky jírovcové i jiných škodlivých činitelů rostlin občanům mohou poradit místně příslušné úřady státní rostlinolékařské správy či referáty životního prostředí při okresních úřadech. Pokud si tito nevědí rady, je možné s jejich doporučením kontaktovat příslušné specialisty ve výzkumných institucích.
