Klimatizace ochlazují i čistí vzduch

O filtry v nástěnných klimatizačních jednotkách je nutné pečovat podle pokynů výrobce. Foto: Shutterstock

Různé typy klimatizací neřeší jen ochlazování vzduchu v horkém parném létě. Mnohé toho umí víc, a i když zvednou v domě spotřebu energie, mohou chránit zdraví a zvýšit pohodlí bydlení.

Se zmíněnou ochranou zdraví se to má tak, že je potřeba používat klimatizační jednotky a jejich nastavení s rozumem a také případně vybrat ty, co umí přece jen o něco víc než jen chladit. Klasickému problému letního sípání a chrapotu v důsledku přecházení mezi horkem a nepřirozeným chladem v „překlimatizovaných“ prostorách se lze vyhnout správným nastavením těchto přístrojů.

Jak je nastavit

Doporučuje se udržovat teplotu vzduchu uvnitř alespoň o 6 °C nižší ve srovnání se stávající venkovní teplotou. Je-li však venku horko, neměla by teplota v interiéru klesnout na méně než 24,5 °C, i když jste třeba v zimě zvyklí vytápět místnosti ještě na nižší teplotu. Přechody mezi většími teplotními rozdíly než v rámci uvedených hodnot vystavují lidský organismus opakovaně teplotnímu šoku, který bývá příčinou nemocí. Při extrémně vysokých venkovních teplotách (35 °C a vyšších) je lepší snížit vnitřní teplotu na spaní o něco více, ale i tak by neměla být nižší než 27 °C.

Klimatizační jednotky lze uvést do provozu velmi snadno a jejich efekt se projeví rychle, ale nárazové ochlazení prohřátého interiéru příliš roztáčí spotřebu energie a automat se navíc snaží docílit požadovaného snížení tepla produkcí příliš chladného vzduchu, což znáte například z autoklimatizací, a neprospívá to zdraví. Je tedy lepší nechat klimatizaci zapnutou průběžně, tak aby vzduch postupně ochlazovala a udržovala v požadované teplotě i v případě, že nejste doma.

Zdravější provoz

I když je to někdy lákavé, vyhněte se pohybu přímo v proudu chladného vzduchu z přístroje. Řada klimatizačních jednotek je vybavena čidlem, které při zaznamenání výskytu osob přesměrují proud jinam. Od věci není ani eliminace případné hlukové zátěže, přičemž téměř bezhlučné jsou ve zdi zabudované pevné klimatizační jednotky, zatímco v lecčems výhodné mobilní klimatizace obvykle produkují o něco větší hluk. Ty se však často používají právě k rychlému ochlazení vzduchu v místnostech, v nichž právě nikdo není.

Pevnou nebo mobilní

Výběr mezi zabudovanou a přenosnou (na kolečkách) klimatizační jednotkou má poměrně jednoduchá kritéria: pevné jednotky vyžadují stavební zásah, ale po zabudování jsou nenápadné, tiché a efektivní. Mobilní klimatizaci prostě přivezete a zapnete, což je vykoupeno poměrně rozměrným přístrojem v místnosti a nutností připojení nasávací hadice, která vede obvykle do okna. Může však být dobrým řešením ke zpříjemnění sezónního pobytu ve sluncem přehřáté chatě a dá se snadno přesouvat mezi jednotlivými místnostmi.

Vestavěné klimatizační jednotky vyžadují vybudování otvoru ve stěně, mobilní klimatizace potřebuje vyvedení hadice do okna

Víte, že…

Součástí výbavy klimatizací bývá i filtrace vzduchu, který prochází přes tzv. pasivní filtry s obsahem antibakteriálního stříbra nebo titanu. Některé klimatizační jednotky využívají i aktivní filtry, které ke svému fungování potřebují elektrickou energii a umí elektrickým výbojem rozložit i výpary (např. formaldehydu) z podlahových krytin.

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock

Klimatizace ochlazují i čistí vzduch