Klenby opravujte včas

Klenuté prvky v exteriéru patří v lidové architektuře k nejcennějším a inspiraci lze najít i u staveb ve skanzenech. Foto: Shutterstock

Klenuté stropy dávají chalupě punc výjimečnosti, stejně jako klenuté doplňky zvenčí domu. Klenby ovšem někdy vyžadují opravu a to není jen tak.

V souvislosti s klenutými prvky ve starých venkovských domech lze s jistou pokorou konstatovat, že pro zednické mistry bylo vyklenutí oblouku či stropu rutinní záležitostí a technologie kleneb nebyla výsadou bohatých. Zvláště u stropů bylo někdy jednodušší postavit klenbu. Proto ji i dnes často najdete v bývalých stájích či maštalích. Lidé ji v souvislosti s přestavbami těchto velkorysých prostor často rekonstruují, nebo dokonce zjišťují, že se klenba skrývá pod kdysi dodělaným rovným stropem, který byl na stavbu a údržbu přece jen snazší.

Takové klenby, stejně jako například původní oblouky nad okny a dveřmi, budované jako dekorativní prvek i jako opora tam, kam se dnes zazdí překlad, občas vyžadují opravu. Do těch lehčích se můžete pustit sami, složitější a rozsáhlejší rekonstrukce by však měla být spíše zakázkou pro zkušeného zedníka nebo firmu, která se na podobné práce specializuje. Neodborným zásahem lze specifický řád konstrukce kleneb narušit a poškodit, nehledě na to, že se vám dílo může sesypat na hlavu.

Jednoduchá logika

Pro ty, které to baví, je jakákoli klenutá konstrukce zajímavým matematickým rébusem: pochopit, proč a jak to celé vlastně drží pohromadě, je určitě dobré, pokud chcete cihlový či kamenný oblouk vyklenout nebo opravit klasickým postupem. Není tedy od věci znát postup stavby, i když vás čeká třeba jen dílčí oprava. A s překvapením zjistíte, že princip konstrukce je geniálně jednoduchý a spočívá v rozložení zátěže mezi jednotlivé cihly vyzděné tak, aby si navzájem poskytovaly oporu.

Na snímku je vidět dřevěný ramenát, který posloužil při stavbě klenby vinného sklepa na Moravě. Foto: Shutterstock

Pro vybudování jakékoli klenby je stěžejní podpůrná konstrukce, která se dělá z tzv. ramenátů. To je vlastně dřevěné bednění, které si můžete představit jako na míru připravené skruže či šablony ve tvaru a velikosti vnitřního oblouku zamýšlené klenby. Na takových konstrukcích se v minulosti stavělo, používají se i dnes při opravách a zásadou je, že ramenáty musí být dostatečně pevné, aby při stavbě unesly váhu klenbové zdi, ale zároveň je nezbytné udělat oporu tak, aby ji šlo posléze snadno a bez otřesů odstranit.

Vložené výztuže

Opravy většího rozsahu, na které už nestačíte sami, řeší stavební firmy velmi často vložením stabilizujících prvků, tzv. helikální (šroubovité) výztuže. Jde o dodatečné vlepení nerezové výztuže do kotevní vysokopevnostní malty, do připravených vrtů a drážek v daném konstrukčním prvku.

Prvky dodatečně vkládané helikální (šroubovité) výztuže lze podle potřeby tvarovat (foto: Helifix)

Systém dodatečné helikální výztuže tak při přenášení zatížení využije ocelové profily, což umožňuje zesílit konstrukce v oblasti zatížení tahovými silami. Prvky lze podle potřeby tvarovat a polohovat na míru opravované konstrukci a k posílení funkčnosti systému se využívá i různých kotev, třmínků či spon. Oprava takového rozsahu se vyplatí tam, kde je žádoucí klenbu zachovat a zároveň vyřešit její případné narušení nebo zatížení, například v důsledku změny způsobu užívání domu, dostavby patra či zobytnění podkroví nad klenutými stropy.

Dílčí opravy kleneb

Dílčí opravy nebo „probuzení“ staré klenby do krásy nemusí být nijak náročné, a není-li vlhkostí nebo otřesy narušené zdivo do té míry, že by vypadávaly jednotlivé cihly a konstrukce vykazovala známky nestability, postačí opatrně oklepat omítku, mechanicky vyčistit spáry od nesoudržných zbytků původní malby, vše kvalitně přespárovat (spárovací malta je tady důležitým stabilizačním faktorem klenuté konstrukce) a včas se rozhodnout, zda například klenuté stropy budou ve finále omítnuté, nebo zvolíte efektní, ale ne vždy doporučované očištění zdiva tak, aby cihly vytvořily pohledový povrch stropu.

Spárování cihlové klenby nelze dělat jen jemným betonem, který se používá u kamenných dlažeb, ve stropě by nedržel

Pro spárování lze použít některou ze speciálních tzv. šedých malt dostupných na trhu (foto: Kamenium)

Spárování je tak trochu alchymie a zkušenosti majitelů chalup s klenutými stropy jsou různé, ale doporučuje se „mastná“ vápenná či (s opatrností) cementová malta, spárovací hmoty pro široké spáry, speciální spárovací „šedá“ malta (pod tímto názvem ji běžně seženete v nabídce spárovacích hmot) a před spárováním nátěr cihlového povrchu penetrací. Na to jsou názory různé, penetrace by každopádně neměla v cihlové klenbě uzavřít vlhkost. Pokud cihly praskají a zároveň jsou vlhké, vzdejte se raději vyspárované pohledové zdi a použijte na strop vhodnou omítku. Cihly tak budou moci dýchat, nebude se vám sypat na hlavu prach a omítnutí je rovněž podstatným stabilizujícím prvkem, nehledě na to, že může vypadat dobře a možnost použití světlého odstínu výmalby stropu přinese do klenuté místnosti více světla.

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock a se svolením firem Kamenium a Helifix

Klenby opravujte včas