U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Keře kvetoucí na podzim
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Pasečný, FOTO Petr Pasečný
Je jen málo druhů dřevin, které v klimatických podmínkách mírného pásma kvetou koncem léta a na podzim. V našich zahradách se vyskytují zřídka, ale je to škoda. Jsou totiž krásné květem, který je v tomto období vítaný, a jsou nenáročné na pěstování.
Jediné, co tyto keře vyžadují, je dokonalá zimní přikrývka, kterou ovšem provádíme u mnoha jiných druhů také. Důvodem jejich malého rozšíření u nás je hlavně to, že je neznáme a v nabídce většiny školkařských firem se neobjevují často. Skutečnost, že jim chybí propagace, se pokusíme napravit. Keře kvetoucí na podzim budou nejlépe prospívat v teplejších vinohradnických oblastech. Dají se pěstovat samozřejmě i jinde (na chráněných místech u zdí domů), ale nekvetou tak bohatě.
* Ořechokřídlec (Caryopteris x clandonensis) je krásným hybridem, který u nás dorůstá výšky jenom asi 60 – 100 cm. Raší, stejně jako ostatní druhy této skupiny, později. Je nápadný šedými kopinatými 5 – 8 cm dlouhými listy. Koncem léta, někdy už v srpnu, bohatě vykvétá modrofialovými květy o průměru až 2 cm. Barvou je skutečně nápadný, protože není mnoho dřevin kvetoucích modře. Ke zdárnému růstu a kvetení vyžaduje lehčí humózní půdy s obsahem rašeliny a teplou slunečnou polohu v závětří. V předjaří vyžaduje hluboký řez (o polovinu délky výhonů).
* Veleň (Elsholtzia stauntonii) roste volně v severní Číně. U nás dosahuje výšky 150 – 170 cm, ale opět jen v teplejších oblastech. V pahorkatinách do 500 m n. m. dorůstá maximálně 70 – 80 cm. Kvete od konce srpna – září až do příchodu mrazů. Květenství (klas) je 12 – 15 cm dlouhé a je složeno z mnoha desítek drobných růžových kvítků. Listy jsou světle zelené s výraznou žilnatinou a jsou delší, protáhlejší (asi 10 – 12 cm). Vyžaduje totéž umístění jako Caryopteris.
* Fuchsie (Fuchsie magellanica) pochází z jižního Chile a Argentiny. Vyznačuje se kopinatě čárkovitými listy a především vonícími 2 – 4 cm dlouhými červenofialovými květy. V našich podmínkách dorůstá výšky 50 – 70 cm. Vysazujeme ji rovněž na jaře nebo počátkem léta, aby do zimy dobře zakořenila. Kvete bohatě a neúnavně od konce léta až do příchodu mrazů. Chová se u nás jako trvalka, což znamená, že nadzemní část po prvních mrazících odumírá. Kořeny dobře zakryjeme listím a chvojím.Zeminu vyžaduje lehčí, humózní. Pro bohaté kvetení je důležité teplé, slunné a proti větru chráněné místo v zahradě. S čistým botanickým druhem se u nás nesetkáme, nejčastěji se pěstuje jeden ze dvou kultivarů (buď ,Gacilis’ nebo ,Riccartonii’), které jsou si velice podobné.
* Hlodáš (Ulex parviflorus) roste volně ve Středomoří a severozápadní Africe. Celý hustě se větvící keř je velmi trnitý (malé lístky jsou proměněny v trny). U nás dorůstá výšky asi 70 cm. Kvete koncem léta a na podzim bohatstvím žlutých květů. Habitem velmi podobný Ulex europeans ze Západní Evropy však kvete na jaře. Hlodáš vysazujeme také na slunná teplá chráněná místa do lehké záhřevné půdy s rašelinou.
Perovskie (Perovskia atriplicifolia) pochází se suchých horských oblastí v podhůří Himálaje. Tvoří vzpřímené, lehce rozkleslé a málo větvené aromatické keře, vysoké v teplých lokalitách našeho státu až 150 cm (jinak je běžná výška jen 80 – 100 cm). Jsou celé sivozelené až stříbřitě bílé. Modré šalvějovité květy rozkvétají naplno v srpnu až září. Perovskii vysazujeme na slunce na teplém a chráněném stanovišti. Půdu vyžaduje lehkou a propustnou (písčitou), protože nadměrné zimní vlhko by mohlo způsobit zahnívání kořenů. Je rovněž nutná zimní kořenová přikrývka.
Jak je pěstovat a množit
* Všechny tyto dřeviny pocházejí z klimaticky teplejších rajonů, než je území naší republiky, proto je nutné je v zimě chránit, zvláště proti holomrazům.
* Kolem kořenů nasypeme 15 – 20 cm vysokou vrstvu listí a ještě ji překryjeme chvojím. Větévky můžeme podle možností svázat k sobě a obložit také chvojím.
* V chladnějších oblastech je účelné postavit kolem rostliny igelitový kryt proti mrazivým větrům (jde o jakýsi rukáv, který se na ni navlékne).
* S řezem počkáme na jaře až do doby vyrašení pupenů. Potom větévky zakrátíme až k místu vyrašení.
* Po řezu rostliny vždy přihnojíme granulovaným hnojivem (Cererit, NPK).
* Rozmnožování není složité. Z letních bylinných řízků se množí pod sklem ořechokřídlec, veleň, fuchsie i perovskie, z polovyzrálých koncem července až v srpnu hlodáš, z dřevitých řízků veleň a semenem (pokud je seženeme) všechny druhy. Semena hlodáše je třeba před výsevem alespoň na den namočit do teplé vody, aby nabobtnala.
FOTO 1 – Fuchsie
FOTO 2 – Perovskie
FOTO 3 – Ořechokřídlec
FOTO 4 – Hlodáš
FOTO 5 – Veleň
