U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Keramika a kámen
Kategorie: Zvláštní nabídka | Autor:
K renovaci keramických a kamenných předmětů s se rozhodneme zpravidla ze dvou důvodů. Buď jsou talíře nebo sošky tak sešlé, že se na to již nemůžeme dívat, nebo je někdo nešikovný poškodil či docela rozbil a my se pak pokoušíme je slepit a chybějící části nahradit.
Odstranění nečistot
Většinu nečistot z keramických předmětů odstraníme pouhým umytím v destilovaní vodě se saponátem. Ještě před tím je ale štětcem zbavíme prachu, jinak by při mytí částice prachu vnikly do jemných prasklin. Pak je položíme na dno plastikové nádoby (nikdy ne do dřezu na nádobí) naplněné teplou vodou se saponátem. Hadříkem vytřeme špínu, opláchneme studenou vodou a necháme uschnout na teplém místě (nebo použijeme fén). Úpornější nečistoty (dehet, zbytky lepidla atd.), které se vodou a saponátem smýt nedají, začneme čistit nejprve mechanicky (nožem, žiletkou nebo skalpelem). Některá stará lepidla se dají narušit horkou vodou. Zbytky nečistot definitivně odstraníme syntetickým rozpouštědlem, denaturovaným lihem, nebo vhodným bělicím prostředkem (např. peroxidem v poměru 1:3 s vodou a s přidáním pár kapek čpavku). Před každou další aplikací rozpouštědla předmět vždy ponoříme do vody. Počítejme s tím že bělení někdy trvá velmi dlouho až několik týdnů! Vápenné usazeniny odstraníme roztokem kyseliny chlorovodíkové ve vodě. Předmět zcela zalijeme kyselinou a pomalu přidáváme vodu (nikdy naopak!) až začnou usazeniny šumět. Ostatní usazené soli odstraníme destilovanou vodou. Vyměňujeme ji tak dlouho, až na lžičce po odpaření vody nezůstane žádný solný povlak.
Rozbitá mísa
První starostí po rozbití porcelánové mísy po babičce musí být důkladná inventura střepů. Střepy očíslujeme a sestavíme nákres. Pak je již známými způsoby důkladně očistíme. Mísu seskládáme “nasucho” a začneme s lepením. Jemné praskliny nahřejeme nad topením a jemně rozevřeme žiletkou nebo tenkým nožem. Vetřeme do nich epoxidové lepidlo, žiletku vytáhneme a stáhneme páskou. Při lepení oddělených střepů začneme ode dna. Lepicí tmel nanášíme v tenké vrstvě na obě plochy střepů a pak je spojíme. Druh lepidla zvolíme v závisti na druhu keramiky a následném využití předmětů. Když bude mísa jen na dívání, použijeme disperzní lepidla. Tato lepidla sice nejsou příliš vhodná pro nasákavé hmoty, zato do nich můžeme vmíchat bílou štukatérskou sádru. Pro dekorační předměty můžeme použít i lepidlo dvousložkové. Když ale chceme mísu dále používat při obědě, slepíme ji transparentním epoxidovým lepidlem (nikoliv kontaktním). Přetoky lepidla musíme očistit. K fixaci použijeme lepicí pásku. Po slepení je dobré předmět fixovat do písku nebo do modelářské hlíny, aby díly nesjížděly. Šikovnější z nás se mohou pokusit opravit i glazuru: Z epoxidové pryskyřice a malířských práškových hlinek namícháme stejný odstín a naneseme na poškozené místo. Asi za hodinu začne směs tvrdnout a tak ji vytvarujeme namočenými prsty. Pokud chceme dosáhnout lesku, přitiskneme na ještě nevytvrzenou vrstvu papír se silikonovou vrstvou (viz například lepicí štítky). Po vytvrzení papír odlepíme. Můžeme se pokusit nahradit i chybějící kus, ale to už je opravdu práce pro odborníky. Také renovace skleněných předmětů je natolik obtížná, že ji svépomocí jen těžko zvládneme.
Oprava kamene
Kamenné předměty v exteriéru i v interiéru jsou narušovány vlivem změny teplot a objemu, vodou, rozpustnými solemi a kyselinami a plyny z ovzduší. Při opravě předmět nejdříve musíme očistit kartáčem. Pak použijeme prostředky na likvidaci mechů a lišejníků. Nakonec je důkladně omyjeme destilovanou vodou. Na odstranění olejových a voskových skvrn použijeme osvědčenou metodu restaurátorů: Papír necháme nasáknout horkou destilovanou vodou až se udělá papírová kaše. Tu rozetřeme ve vrstvě 1-2 cm po povrchu kamene. Až směs vyschne, vcelku spolehlivě do sebe natáhne i skvrny. Pak se odstraní omytím čistou vodou. Dříve se kámen slepoval a opravoval tmelem z vápna a cementu, dnes se více používají syntetické tmely a směsi plnidla a pryskyřice (například do 1 dílu epoxidového lepidla dáme 3 díly kamenné drtě). Závěrečnou konzervaci povrchu děláme až po konzultaci s odborníkem, nebol velmi záleží na druhu a kvalitě kamene. Můžeme použít například fermež (pokud není předmět vystaven vlhkostí), nebo vápennou vodou (ta naopak odolnost vodě zvyšuje). Moderní konzervační prostředky jsou založeny na sloučeninách, které postupně uvolňují gel kyseliny křemičité. Jsou vhodné především pro opuku a pískovec.
