Když sluníčko pálí…

Jakmile sluníčko pálí, rostliny v zahradě vadnou, žloutnou a mají žízeň. Jak mnoho a jak často zavlažovat?

K zalévání používáme ne příliš studenou vodu. Mnohé druhy rostlin ji totiž nesnesou

Bujný trávník, prosperující rostliny, bohatá úroda ovoce a zeleniny je snem každého zahradníka. Výsledek mohou zhatit nejen škůdci, ale také špatná nebo nedostatečná závlaha. S přibývající teplotou potřebují vodu rostliny, keře a stromy i několikrát denně.

Do podzemní retenční nádrže se vejde více dešťové vody než do sudu (Pumpa)

Na kvalitě půdy záleží

Nedostatek vláhy v půdě může být způsoben jednak tím, že srážky jsou nedostatečné, anebo tím, že je půda není schopna zachytit a udržet. Dešti neporučíme, ale kvalitu půdy můžeme ovlivnit.

Schopnost zadržet vláhu a předat rostlinám záleží především na složení a vlastnostech půdních vrstev, struktuře půdy a obsahu humusu. Zeminy s hrubou zrnitostí, prašnou strukturou a malým obsahem humusu bývají velmi suché. Naopak půdy bohaté jemnými půdními částicemi a humusem, s drobtovitou strukturou jsou přiměřeně vlhké. Abychom vliv sucha omezili, musíme půdu správně obdělávat a hnojit, to znamená kypřit půdní povrch, rýt již na podzim, zadržovat sníh, dodávat organická humusotvorná hnojiva.

Jakost vody je pro zalévání důležitá

Závlahová voda má mít neutrální reakci a má být o 2-3 ̊C teplejší než vzduch. Nejvhodnější pro rostliny je dešťová voda. Nemáme-li ji, volíme jiné zdroje – vodu říční, potoční nebo rybniční, studniční nebo z vodovodu.

Nevhodná pro mnoho rostlin je voda čištěná chlórováním a voda z řek a potoků znečištěných odpady. Není-li k dispozici zdroj lepší vody, je třeba si dát udělat chemický rozbor a podle obsahu škodlivých látek volit způsob, jak je zneškodnit (nejjednodušší je okysličení v otevřené nádrži). Vodu studniční, pramenitou rovněž napustíme do otevřené nádrže, kde se jednak oteplí a okysličí, jednak se usadí případný nadbytek solí v ní rozpuštěných.

Rozšiřitelná Sada Kärcher Rain Box je navržena tak, aby ji bylo možné namontovat bez použití nářadí. Obsahuje vše, co budete k automatickému zavlažování potřebovat (Kärcher)

Kdy a jak zalévat

Doporučuje se zalévat brzy ráno nebo navečer. Výsevy a mladé rostlinky zavlažujeme mlžením, zálivku větších rostlin, stromů a keřů konvemi nebo hadicí. Při zálivce konvemi volíme vždy pro určité kultury vhodný typ konve. Při zálivce hadicí dbáme na to, aby se hadice nelámala, a začínáme zalévat vždy od nejvzdálenějšího záhonku, aby hadice ležela stále na suché půdě.

Konvemi zaléváme obvykle natřikrát. Nejprve zvlhčíme suchý povrch, potom důkladnou zálivkou doplníme tolik vody, kolik půda stačí pojmout a později, asi po hodině, ještě jednou půdu důkladně zalijeme. Při jedné zálivce dáváme u zeleninových a květinových kultur 10 l vody na 1 m2.

Na zavlažování trávníků jsou vhodné různé typy zavlažovačů, které mohou být přenosné nebo napevno zabudované

Efektivní zavlažování

Kapková závlaha bývá běžnou součástí automatického závlahového systému celé zahrady s využitím stejných zdrojů vody. Je založena na úsporném dávkování vody, které je nastaveno pro každou rostlinu. Systém umožňuje vodou zavlažovat pouze kořeny rostliny či oblast kolem nich. Díky této metodě se zabrání zbytečnému vypařování vody a je prokázáno, že dojde k úspoře až dvou třetin klasické zálivky. Systém umožňuje individuální nastavení závlahy pro různé typy pěstovaných plodin.

Kapkovou závlahu tvoří rozvod tenkých hadiček s velkým množstvím aplikátorů, kterými mohou být jehlové odkapávače, mikropostřikovače, rosiče a další. Tím že je voda distribuována přímo k rostlině nebo dokonce ke kořenům rostliny, je tento typ závlahy považován za nejefektivnější. Na rodinných zahradách bývá rozvod vody umístěn pod mulčovací kůru nebo fólii, která pak ještě zamezuje odpad aplikované zálivky.

Při jedné zálivce dáváme na jeden vzrostlý strom 10 až 15 desetilitrových konví vody, aby se vláha dostala až ke kořenům

Dobré rady
• Nejekonomičtějším řešením zalévání je mít vlastní zdroj vody.
• Zalévejte důkladně! Častou chybou je časté zalévání příliš malou dávkou vody.
• Nepříjemné je i podmáčení rostlin, které vede k jejich zahnívání. Dobré je ke vzorku půdy přičichnout. Pokud zapáchá, znamená to, že voda vytlačila vzduch z půdy. V takové půdě kořeny rostlin uhnívají.

Během normální vegetace je zapotřebí roční závlaha v rozmezí 300-500 litrů vody na m2 podle skutečného množství srážek

Text: Martina Lžičařová
Foto: Shutterstock a archiv firem

Když sluníčko pálí…