U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Když prší…
Kategorie: Víkend | Autor: HČ
Víte, jak to s vodou a deštěm na naší planetě vlastně je? Vědci zjistili, že na světě je jí asi 1260 milionů krychlových kilometrů. 97 % z toho je obsaženo v mořích, 2 % v ledovcích a pouhé jedno procento se vyskytuje ve sladké podobě v jezerech, rybnících, řekách nebo v podzemí. Všichni si pamatujeme ze školního přírodopisu kapitolu o “věčném koloběhu vody v přírodě”. Zajišťuje ho Slunce. To zahřívá všechno povrchové vodstvo, mění vodu v páru, která se v horních vrstvách atmosféry kondenzuje do nesčíslného množství kapiček či ledových krystalků, z nichž se skládají mraky, jejichž vlhkost se zase vrací zpátky na Zemi. Tím je tento životadárný cyklus uzavřen. Často se však stane, že mraky přejdou nad naší hlavou a žádný déšť z nich nespadne. Je to tím, že k tomu potřebuje určité podmínky. Stoupající teplý vzduch se musí napřed ochladit, aby se vodní páry srazily. Drobné kapičky do sebe vzdušným proudem narážejí, slučují se a tak postupně rostou. Teprve když dostatečně ztěžknou, mohou spadnout na zem. Odhaduje se však, že polovina dešťových srážek začíná pravděpodobně jako sněhové a ledové krystalky, které teprve pádem do teplejších vrstev roztají do podoby deště. Veliké kapky mohou dosáhnout rychlosti až 8 metrů za sekundu. Když máme nakreslit kapku, každý z nás, zcela automaticky, vypodobní tvar slzy. Je to ale velký omyl. Žádná kapka nikdy, ať je jakkoli velká, nemá tvar slzy. Vždycky je kulatá, jen ty největší bývají zespodu zploštělé.
