Když nemůžete nastartovat auto

Zvláště v zimě můžete mít problém s nastartováním auta. Pár mrazivých nocí někdy stačí k tomu, že vám vůz při odjezdu z chalupy nenaskočí. Na podobné situace se však lze připravit.

Teploty pod nulou dokážou poměrně rychle vybít především starší autobaterie a při vyšších mrazech se nelze spolehnout ani na relativně nový akumulátor, zvláště pokud děláte jen krátké vyjížďky, během nichž se baterie nestihne automaticky dobít.
Zkusit auto „nahodit“ pomocí roztlačení mnohdy nelze a často se to ani nedoporučuje kvůli riziku poškození rozvodového řemene. Existují však dvě poměrně spolehlivá řešení: startovací kabely a startovací zdroje.

Na kabelech nešetřete

Dvojice startovacích kabelů je jednoduchá a celkem levná pojistka pro případ nouze. Potřebujete k nim však druhé auto, což obvykle není problém v civilizaci, ale může být na horské samotě. V každém případě lze doporučit zahrnutí startovacích kabelů mezi nepovinnou výbavu auta, protože nezaberou mnoho místa a nepomohou-li zrovna vám, můžete se s nimi stát dobrým andělem pro někoho jiného.
Použití kabelů je poměrně jednoduché a spočívá v propojení dvou vozidel pomocí svorek umístěných na odpovídající póly baterií nebo na předepsané místo na bloku motoru. Auto s funkční baterií pak prostřednictvím kabelů dodá energii potřebnou pro nastartování druhého vozu. Způsob připojení startovacích kabelů je ostatně vždy popsaný v technické příručce ke konkrétnímu typu auta a vyplatí se ho znát a dodržet, abyste nepoškodili elektroinstalaci.
U této startovací pomůcky je velmi důležité nešetřit, protože levné, tenké a příliš krátké kabely nemusí k nastartování stačit. Kritériem kvality je co největší průřez vodiče, který by měl být měděný, a také dostatečná délka kabelu. Průřez je jedním z povinných údajů na obalu výrobku a řiďte se podle něj, ne podle tloušťky kabelu, která může ve zdánlivě silné izolaci ukrývat příliš tenký vodič. A při výběru mezi hliníkem a mědí volte vždy měděný vodič, protože hliníkové se snadněji lámou.
Prodávají se kabely v délkách zhruba od 2 do 6 metrů, přičemž ty krátké postačí za předpokladu, že může pojízdný vůz najet těsně vedle nefunkčního nebo předkem k jeho přední části.

Abyste kabely spojili bez problémů, musí být dostatečně dlouhé a vzdálenost baterií musí být o něco kratší, než je délka kabelů

Startování s kabely

Použití kabelů v praxi je jednoduché, ale postupujte obezřetně, ať nezpůsobíte škody sobě, nebo svému dobrodinci. Funkčním autem je třeba najet co nejblíž, aby byla vzdálenost k baterii kratší, než je délka kabelů. Pozor při tom dejte zejména na ledu a sněhu! Pak vypněte zapalování u obou aut, zatáhněte ruční brzdy a připojte svorku červeného kabelu na kladný pól vybité baterie a poté druhou svorku červeného kabelu na kladný pól nabité baterie. Druhý kabel bývá obvykle černý nebo modrý a připojí se nejprve na záporný pól nabité baterie. Druhý konec tohoto kabelu lze připojit i na záporný pól vybitého zdroje, ale často se doporučuje raději připojení na blok motoru vybitého vozu, kde na to někdy bývá i označený bod. Poté nastartujte funkční vůz.
Mějte na paměti, že existují kabely umožňující startovat vybitý vůz hned, ale i výrobky, u nichž se doporučuje nechat pomocný vůz běžet nějakou dobu před pokusem o nastartování toho vybitého, aby se akumulátor stihl dobít. Ať už hned, nebo po chvíli zkuste druhé auto nastartovat. Když nenaskočí hned, opakujte další pokus až po chvíli. Startér spínejte maximálně deset sekund, jinak se kabely včetně svorek přehřívají.
Podaří-li se vybité auto nastartovat, nechte běžet motor a kabely odpojte v opačném pořadí než při jejich zapojování. Důležité je pak jet s vozem dostatečně dlouhou dobu, aby se akumulátor stihl dobít.

Startovací zdroje

Součástí některých startovacích stanic je i příruční kompresor
(ObI)

V nabídce obchodů je najdete i jako startovací stanice a představují sice dražší, ale spolehlivější řešení. Nepotřebujete k nim druhý vůz a můžete je používat i k jiným účelům, než je startování vybitého auta. Mohou být samostatným zdrojem energie třeba v karavanu, ale poslouží i jako powerbanka pro dobití baterií do menších spotřebičů. Lze si je tedy představit jako chytrou univerzální nabíječku, která navíc v nouzi dokáže dodat energii potřebnou k nastartování vozu. Soupravy s vestavěnou baterií lze použít kdekoli, ale je nutné myslet na dobíjení zdroje samotné stanice. Soupravy pro připojení do sítě využijete jen tam, kde je k dispozici elektřina.
Součástí výbavy některých souprav může být i kompresor k dofouknutí pneumatik či testery autobaterií, standardem bývá ochrana proti přepětí, zkratu či obrácené polaritě a rovněž automatické vypnutí po dobití baterie.
Použití startovací stanice je jednoduché: při vypnutém zapalování vozu se nejprve připojí červený kabel na kladný pól vybité baterie, poté černý kabel na záporný pól. Po připojení kabelu nastartujte.

Dobré rady

Jestliže vybité a přes kabely nastartované auto po odpojení pomocného vozu opět zhasne, není problém v autobaterii.
Vybitý akumulátor se dobije až po delší jízdě, zatímco krátké jízdy ho zvláště v zimě rychle znovu vybijí.
Může se stát, že nízký výkon pomocného vozu nebude k nastartování velkého vybitého auta stačit.
Mějte po ruce standardní nabíječku autobaterií. Pro nastartování bude akumulátoru stačit i částečné dobití.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock