Když nechce povolit
Nad zarezlým šroubem není nutné bezradně stát, ani ztrácet nervy. Vyzkoušené postupy i speciální nářadí nakonec vždy pomohou najít východisko z této zapeklité situace.
Povolování šroubu, který povolit nejde, to je poměrně běžná situace. Může vás potkat při opravě sekačky, sundávání kotouče z cirkulárky, nebo výměně kola na zahradním traktoru. Šroub bývá zarezlý, ale problém nastává i se strženými zářezy pro nasazení plochého nebo křížového šroubováku či v okamžiku, kdy se po marných pokusech o uvolnění hlavička šroubu ulomí.
Pro tyto situace existuje celá řada osvědčených kutilských fíglů, ale také speciální nářadí, prověřené například v autoservisech či pneuservisech. Zarezlý šroub nebo matice či stržený zářez v hlavičce šroubu je samozřejmě k zlosti, ale pokuste se zůstat v klidu. Přílišné „násilí“ může napáchat víc škody než užitku.
Mazat, klepat, vrtat
V případě zkorodovaného spoje nejdříve šroub nebo matici zakapejte či zastříkněte viskózní kapalinou, tedy buď speciálním přípravkem pro uvolňování zarezlých šroubů (k dostání v železářství, hobbymarketu či cyklistických potřebách), nebo univerzálním mazivem WD 40 ve spreji. Na internetových kutilských fórech se k rozpuštění rzi zhusta doporučuje i coca cola, ale málokdy se najde někdo, kdo by měl s tímto receptem praktické zkušenosti.
Takto ošetřený zarezlý šroub pak zkuste poklepat. Často ho překvapivě rychle uvolní už mírné klepnutí, ale pokud to nestačí, zvyšte intenzitu úderu. Nejjednodušším speciálním nářadím, které vám už v tuto chvíli může pomoci, je úderový (klepací) šroubovák. Vyrábí se buď v pevném provedení, nebo jako univerzální nosič pro výměnné nástavce. Poklepem na dřík, který prostupuje celou rukojetí, dojde vždy zároveň k velmi mírnému pootočení šroubu a při troše trpělivosti se může uvolnění podařit bez dalších zásahů. Na podobném principu jsou založeny různé typy profesionálního nářadí, kterými lze povolit šroub kombinací rotace a úderů. Zhruba dva až tři tisíce úderů za minutu spolu s minimálním zpětným rázem dělá z těchto nástrojů účinné pomocníky v autodílnách, ale je otázkou, zda se toto speciální nářadí vyplatí mít v domácí dílně. Ceny profesionálních rázových utahováků se pohybují v rozmezí od šesti do patnácti tisíc korun, hobby provedení začíná zhruba na patnácti stech korun. Vyrábějí se v pneumatické, elektrické i akumulátorové variantě. Pokud například opravujete staré zemědělské stroje, setkáte se se zarezlým šroubem často, ale pro běžné situace tohoto typu postačí vyzkoušet méně nákladná řešení.
Automechanici někdy používají rovněž speciální nástavec na vrtačku, který násobí její sílů a povolí pak velmi snadno i velmi důkladně „zapečené“ matice.
Vytahovač a žár
Existuje také speciální vytahovač šroubů. Ten se nasune do díry, vyvrtané ve šroubu klasickým vrtákem a „vytáhne“ šroub pomocí vrtačky či vratidla na závitníky. Negativní zkušenosti některých uživatelů však hovoří například o tom, že se vytahováky ve šroubu zalomí, případně ještě více roztáhnou vyvrtanou díru.
Pokud se při marných pokusech o povolení ulomí hlava šroubu, je možné zkusit vyseknout sekáčkem do pahýlu drážku na uchycení šroubováku, závit zalít mazivem a pak se pokusit tělo šroubu dostat ven. Mechanici rovněž doporučují šroub nahřát pomocí rozžhavené ocelové tyčky, která se přitiskne ke šroubu. Kombinace nahřátí, maziva a s rozmyslem použité síly by měla vést k úspěchu.
Pokud všechny ostatní pokusy selžou, nebo pokud jsou stržené zářezy pro šroubovák v hlavičce vrutu, nezbude než šroub odvrtat. Použijte dobře nabroušený vrták do kovu a vrtejte na pomalý chod. Pokud je vrut v plastu, vyplatí se při vrtání zároveň chladit, například pomocí vody z PET lahve.
TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: SHUTTERSTOCK, WIKIPEDIA, REGARDEN