Kdy sáhnout státu do kapsy

Rubrika: Hospodaření

Na daních každý státu zaplatíme zhruba třetinu ze svého příjmu. Na druhou stranu stát nabízí možnosti, jak si aspoň část peněz stáhnout zpět do své peněženky.

Kdy sáhnout státu do kapsy

Pochopitelně existuje mnoho způsobů, jak získat od státu peníze, ale většina z nich je uskutečnitelná pouze za určité situace nebo při splnění množství podmínek. Nebudeme se tedy bavit ani o dávkách státní sociální pomoci, ani o grantových a dotačních projektech, o “zelené úsporám” či daňových úlevách.

Co je vhodné využít

Zaměříme se na státní příspěvky a daňové odečty, spojené s pořízením určitých finančních produktů, konkrétně stavebního spoření, penzijního připojištění, kapitálového a investičního životního pojištění. Tyto peníze se mohou objevit v rozpočtu skutečně každému z vás.

Problémem těchto produktů však je, že spoluúčast státu považujeme za jejich hlavní přednost, kterou zaslepeně klademe při jejich pořízení na první místo, aniž bychom dopředu zvážili veškeré výhody či nevýhody daného produktu. Je-li něco zadarmo, levné či snadno dostupné, máme tendenci opomíjet další skutečnosti a chováme se iracionálně. Pak si pořídíme produkt, aniž bychom ho skutečně potřebovali, a potom ho využíváme naprosto nevhodným způsobem.

VIP stavební spoření

Stavební spoření je skutečnou stálicí v našich finančních portfóliích. Smlouvu o stavebním spoření ve fázi spoření má více než 4,5 miliónu lidí, tedy téměř každý druhý Čech. Za loňský rok bylo uzavřeno přes 400 tisíc nových smluv. Dnešní stavební spoření je ale svou konstrukcí a finančním přínosem na hony vzdáleno od produktu, který vznikl na počátku devadesátých let minulého století.

Kdy sáhnout státu do kapsy

Zatímco v začátcích stavebního spoření nám při naspoření roční částky 18 000 korun stát připsal dalších 4500 korun, při stejné naspořené roční částce dnes dostaneme příspěvek 1800 korun, tedy skoro třikrát méně. Abychom dosáhli na maximum 2000 korun, musíme za rok vložit na účet stavebního spoření alespoň 20 000 korun.

Další výhodou stavebního spoření bývalo osvobození připsaných úroků od daně z příjmů a neúčelovost využití naspořených peněz a připsaných státních příspěvků. Od loňského roku jsou však úroky zdaňovány 15% sazbou daně a použití státních příspěvků je omezeno pouze na potřeby plnění, tedy pořízení bydlení a podobně.

Navíc se peněz musíme vzdát na šest let, tedy o rok déle než u původního stavebního spoření, a již dopředu musíme počítat s tím, že peníze nebo alespoň státem připsané příspěvky budeme moci použít pouze na bydlení. Je jen otázkou času, než politici rozhodnou o účelovém užití celé naspořené sumy.

Kdy je „stavebko“ výhodné

Jak tedy naložit s dnešním stavebním spořením? Tento produkt by si měl pořídit člověk, který již dopředu ví, že je užije na bydlení, a který si může dovolit odložit za rok 20 000 korun. Je-li celkový časový horizont využití peněz delší než 10 a více let, je vhodné po uplynutí šestileté lhůty smlouvu vypovědět a naspořené peníze investovat, případně založit smlouvu novou, ovšem bez přesunutí peněz se staré smlouvy na novou. To z toho důvodu, že vliv připsaných dvou tisíc korun se s rostoucí naspořenou částkou snižuje.

Pokud například máte na stavebním spoření naspořeno 200 000 korun, pak státní příspěvek 2000 korun představuje zisk 1 %. Spolu s obvyklou úrokovou sazbou u stavebních spořitelen se dostáváme na zhodnocení cca 2-3 %. Každým rokem tak postupně klesá ziskovost stavebního spoření a není tedy vhodné spořit déle než šest let.

Renovované penzijní připojištění

Radikálních změn doznalo v minulém roce také penzijní připojištění. Lidé si tento produkt pletou s druhým pilířem důchodového systému, tedy soukromým důchodovým spořením. Ve skutečnosti se však jedná o třetí pilíř, tedy státem podporovaný komerční produkt sloužící k zajištění stáří. A protože si konečně politici uvědomili důležitost a nevyhnutelnost zajištění důstojného stáří každého z nás z vlastních zdrojů, kompletně předělali konstrukci tohoto produktu tak, aby skutečně sloužil ke spoření na důchodový věk.

Jak je známo, máme tendenci státem dotované produkty využívat k jiným účelům, než k jakým jsou určeny. Většina účastníků penzijního připojištění své úspory jednorázově vybere po ukončení smlouvy a téměř 70 % z nich je rychle utratí. Více než třetina prostředků z penzijního připojištění putuje na opravu nebo koupi nemovitosti, téměř 10 % na vybavení domácnosti a z 9 % je pořízen automobil. A kde je ta penze? Není divu, že na účelovost využití úspor na penzijním připojištění si politici také posvítili.

A udělali to opravdu radikálně. Veškeré naspořené prostředky u smluv vzniklých po listopadu 2012 bude možné využít především na získání pravidelné renty. Budete-li chtít naspořené peníze vybrat jednorázově, nebudete tak moci pravděpodobně udělat dříve než po dovršení důchodového věku.
U nových smluv uzavřených po listopadu 2012 již také nebude možné čerpat výsluhovou rentu nebo vybrat polovinu úspor po 15 letech spoření. S novými smlouvami přicházejí také účastníci penzijního připojištění o garantované nezáporné zhodnocení, na druhou stranu si mohou vybírat mezi různými investičními strategiemi. Produkt se tak stává vhodným i pro mladší ročníky.

Vyšší státní příspěvek

Aby stát podpořil chuť lidí spořit si na penzijní fondy, navyšuje se od příštího roku státní příspěvek až na 230 Kč měsíčně při měsíčním spoření 1000 korun. Zůstává také zachována možnost odečtu od základu daně. Odečíst si můžete vklady převyšující 1000 korun měsíčně respektive 12 000 korun ročně.

Abyste dosáhli na maximální státní příspěvek a zároveň maximální odečet od základu daně, v praxi by to znamenalo, že musíte měsíčně spořit minimálně 2000 korun. Konečný prospěch pak bude 4560 korun při stávající sazbě daně z příjmů, při avizovaném zvýšení daně na 19 % by se jednalo dokonce o 5060 korun. Změna ve státním příspěvku se týká jak stávajících smluv, tak smluv nových, uzavřených po listopadu 2013.
Penzijní připojištění je vhodné pro člověka, který si chce vylepšit finanční situaci v období stáří. K jinému účelu tento produkt nepořizujte! Stávající penzijní připojištění je vhodné pro lidi, kteří mají 5 – 10 let do důchodu. Pokud si budou spořit minimálně 2000 korun, bude mít pro ně tento produkt maximální efekt.

Lidé mladší mohou vstoupit do penzijního připojištění za stávajících podmínek do konce listopadu 2012. Pokud tak učiní, je vhodné nastavit měsíční vklad na minimální požadovanou částku k získání příspěvku, tedy 300 korun. K navýšení vkladů by měl účastník spoření přistoupit opět 5 až 10 let před započetím čerpání důchodové renty.
Pokud do penzijního připojištění vstoupíte až po listopadu 2012, tedy již za nových podmínek, bude mít produkt pro vás největší efekt při spoření 2000 korun měsíčně. Čím delší doba bude zbývat do započetí čerpání pravidelné renty, tím rizikovější investiční strategii byste měli zvolit.

Cesta daňových úlev

Posledním produktem, který stát nějakým způsobem zvýhodňuje, je rezervotvorné životní pojištění, tedy pojištění se spořicí nebo investiční složkou. Stát vám umožňuje odečíst si od základu daně roční pojistné až do výše 12 000 korun. Úspora na dani tak činí 1800 korun. Životní pojištění by ale nemělo sloužit ke spoření, ale pouze k zabezpečení budoucích příjmů. Jako spořicí respektive investiční produkt má význam pouze v případě, že vám na něj přispívá zaměstnavatel.

TEXT: JAROSLAV BARTOŠ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Kdy sáhnout státu do kapsy