U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Kdy a jak zalévat
Kategorie: Zahrada | Autor: rb
Chcete dodat rostlinám dostatek vody a přitom ji ušetřit? Že si to odporuje? Věřte, že pokud budete zalévat v pravý čas a optimálním způsobem, je tento požadavek reálný.
Jestli zelenina nebo květiny potřebují více či méně vláhy, o to bychom se měli zajímat už při jejich setí (většinou najdeme tento údaj stejně jako jejich nároky na hnojení, dobu sklizně atd. na sáčku) nebo sázení (většina pěstitelů sadby ráda poradí). Jednoznačně lze říci, že hojnou zálivku potřebují rostlinky zelenin, květiny (hlavně letničky, které mělce koření) i dřeviny zejména v první fázi růstu. Dalším pravidlem je, že nemá cenu zalévat často a krátce, kdy navlhčíte pouze povrch půdy, ale v delších intervalech, zato důkladně. Také usměrněný proud vody z hadice nebo konve je rostlinám (i naší kapse) prospěšnější, než zalévání celé plochy.
Ráno nebo večer?
Z hlediska úspornosti a dobré využitelnosti vláhy je optimální časná ranní zálivka. Můžeme klidně postříkat i listy, protože oschnou dřív, než by je slunce mohlo spálit. Přes poledne by se na rostliny vůbec nemělo stříkat: kapky vody totiž na listech fungují jako malé optické čočky, v nichž se sluneční paprsky soustřeďují a způsobují na listech popáleniny. Navíc je to neekonomické, protože část vody se vypaří již ve vzduchu a další část hned při dopadu na rozpálenou zem. Jestliže rostliny přes den vadnou, pomůžeme jim vláhou přímo ke kořenům.
Večer by se mělo zalévat pouze ke kořenům. Pokropené listy nestihnou oschnout a je nebezpečí vzniku houbových chorob. Jinak je večerní zálivka výhodná, protože voda se přes noc dobře vsákne do půdy a rostliny ji mají pro příští horký den v zásobě. V té době se dá také zjistit podle zvadlých listů, kde je jí skutečný nedostatek.
Co s “víkendovou” zahradou?
To je otázka, na kterou hledají odpověď mnozí naši čtenáři. Ovšem ubývá jich – není výjimkou, že ti, kdož jsou na penzi a nenutí je zůstávat v městě ani nějaká brigáda, mohou se o zálivku náročnějších zelenin a květin postarat. Pro ostatní platí – volit spíše druhy, které tu trochu sucha přežijí. Pomoci jim můžeme mulčováním drcenou kůrou stromů (v okrasné části zahrádky) nebo i posečenou trávou či slámou. Pozor ovšem na plzáky, kteří v takové vrstvě rádi hledají úkryt, aby mohli v noci vyrazit na hostinu. Doporučujeme do mulče zakomponovat některé z pelet na jejich hubení, jichž je na trhu dostatečný výběr. Optimálním řešením je zařídit si na zahrádce automaticky řízenou a podle vlhkosti půdy reagující kapénkovou závlahu. I když je vstupní investice větší, budete šetřit na vodě, protože ztráty výparem jsou při využití těchto systémů minimální.
Obrázek
1 Solitérním květinám i zeleninám svědčí, když kolem nich vyhloubíme rýhu, v níž se zálivková i dešťová voda déle udrží – a kořeny mají čas ji využít
Obrázek
2 Takhle si můžeme dovolit zkropit rostliny ráno nebo ještě v mírném dopoledni. Listy se omyjí a osvěží a stihnou oschnout, než přijde polední parno
Obrázek
3 V poledne i večer zaléváme jen ke kořenům. V prvním případě se kapky změní v malé optické čočky a slunce může listy spálit, večer již neuschnou a jsou náchylné na houbové choroby
Obrázek
4 Další možnost, která pomůže dostat vodu ke kořenům, aniž by se vypařila z povrchu půdy. Jednoduše si zahradnickým kolíkem vyhloubíme šachtu a mírným proudem zamíříme do ní
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: KRESBY HANA RAŠÍNOVÁ
