U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

KDO ŽIDLI MÁ, BYDLÍ

Kategorie: Doma | Autor: Iva Tvrzová

ZAŘIZUJEME

Na židli se posadíme k dobrému jídlu, na židli sedíme při nejrůznější práci, uvelebíme se na ni k odpolední kávě, usedáme na ni k vážným debatám i k přátelskému popovídání. Židle prostě patří k nábytku, bez kterého se neobejdeme. Jaká by měla správná židle být? Především se na ní musí pohodlně sedět. Každému z nás však nemusí vyhovovat stejná. Roli tu hraje výška, velikost a tvarování sedáku a výška, tvarování a sklon opěradla. Pro větší pohodlí může mít židle područky. Ocení je hlavně starší lidé při vstávání, kdy se o ně mohou dobře opřít. Chalupu máme většinou zařízenou starším nábytkem. Zatímco u skříní a příborníků může platit: čím starší, tím lepší, u sedacího nábytku nemusí být tohle pravidlo vždy na místě. Funkční židle totiž musí být dostatečně stabilní a pevná. Pokud je vratká, stářím rozvrzaná a kýve se s námi jako parník na vlnách, necháme ji buď opravit nebo si pořídíme jinou. Starších židlí, pokud mají pevnou konstrukci a dobře se nám na nich sedí, se samozřejmě zbavovat nebudeme. Jestliže už na jejich vzhledu zahlodal zub času a nevypadají moc pěkně, zrenovujeme je. Nový nátěr, případně čalounění promění Popelku v krásnou princeznu. “Šmrnc” i pohodlí dodá jednoduché celodřevěné židli barevný polštářek na sedák, poškozené opěradlo schováme pod návlek z látky. Pevnou a pohodlnou židli, která sice nevypadá příliš vábně a různá poškození by byla i pod novým nátěrem patrná, ukryjeme celou pod textilní návlek. A jaký typ židle se hodí do venkovského obydlí? Záleží na stylu domu a především na zařízení interiéru, protože židle by měly ladit s ostatním nábytkem. K jednoduchému, robustnímu nábytku se hodí i stejně jednoduché a robustní židle. K zdobnému, soustruženému nebo vyřezávanému budou ladit také podobně zdobené židle. Starší židle mívají především zajímavě pojednané opěradlo. Jeho “šprycle” jsou vyřezávané, soustružené nebo sestavované do různých vzorů. Některé mají sedák a opěradlo potažené kůží, vyplétané lýkem nebo čalouněné. Vedle přírodní barvy dřeva může mít židle i jiné barevné odstíny, získané mořením nebo lakováním. Nejčastější je bílá, krémová, modrá, zelená, černá, možné jsou však i kombinace dvou barev nebo přírodního dřeva s barvou. Také ze sortimentu nových židlí si můžeme vybrat vhodný typ. Z materiálů má samozřejmě přednost dřevo, k některému typu nábytku se hodí i proutěná nebo ratanová židle, případně v kombinaci kovu s ratanem či dřevem. Příliš modernímu designu se ale vyhneme.

NÁPAD

Při renovaci židlí většinou zachováváme původní povrchovou úpravu. Při větším poničení můžeme různé vady na kráse překrýt novým krycím nátěrem, třeba i ve výraznější barevnosti. Zkusme v tom případě pustit svou fantazii jak se říká na špacír a pomalujme staré dřevěné židle podle vlastní fantazie. Pokud budou naše “výtvory” stát vedle sebe, měly by mít společného jmenovatele, kterým zdaleka nemusí být jejich tvar (každá židle může být úplně jiná), ale všechny bude spojovat jejich barevnost. Na každé by se měla opakovat nejméně jedna barva, raději však dvě.

KDO ŽIDLI MÁ, BYDLÍ