Speciál Ploty: Kdo odpovídá za plot
Ploty a oplocení zahrad a pozemků bývají předmětem sousedských sporů. Lidé často nevědí, za jakých podmínek lze plot postavit a kdo je zodpovědný za údržbu plotů, jejichž vlastnictví je nejasné.
Jedním z důležitých témat v problematice plotů je výstavba nového oplocení. Stavební zákon (konkrétně § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona) říká, že pro výstavbu oplocení včetně zdi musí mít stavebník územní souhlas.
Získání tohoto souhlasu je podmíněno dodržením základních pravidel pro podobu oplocení, která shrnuje § 7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby. Z něj mimo jiné vyplývá, že oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. Provedení oplocení pozemku pak nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat.
_______________________________________________________________________
Další články speciálu Ploty:
Dřevěné ploty
Natírání dřevěného plotu
Stavba plotu I. – drátěný
Stavba plotu II. – zděný
Clony na plot
Plotové sloupky a pilířky
________________________________________________________________________
Nenechte se omezovat
Možná ohniska sváru mezi sousedy vznikají například kvůli zastínění či jakémukoli narušení sousedního pozemku výstavbou nového plotu či zdi. Takovou situaci je tedy nutné řešit zejména zjištěním, zda stavebník plotu získal příslušný územní souhlas. Pokud ne, může stavební úřad postupovat proti stavebníkovi i formou řízení o odstranění nepovolené stavby. Kompromisu pak lze docílit přijetím takových kroků, které umožní dodatečné povolení stavby poté, co stavebník udělá příslušná opatření a dodrží uvedená zákonná pravidla.
Jestliže by případné sporné otázky kolem plotu či zdi přetrvávaly i nadále, nezbude než využít možnost obrany soukromoprávní cestou. Při řešení sporů tohoto typu se zpravidla zkoumá dodržení § 1013/1 občanského zákoníku. Ten doslova říká, že se vlastník pozemku zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.
O příslušný paragraf se tedy můžete v případném sporu opřít i za předpokladu, že řešíte spor o poškozený plot nebo zídku v prokazatelném vlastnictví souseda a škody na vašem pozemku způsobené například sousedovými domácími zvířaty.
Přesná hranice
Při stavbě plotu je třeba počítat s některými problematickými momenty, které zcela přesně neřeší ani příslušné paragrafy stavebního zákona. Vzhledem k poměrně obecně formulovaným pravidlům se někdy objevují protichůdné výklady a požadavky jednotlivých stavebních úřadů. Nejjednodušší tedy je zjistit u konkrétního stavebního úřadu jeho podmínky předem a vyhnout se tak pozdějším sporům. A v případě nesouhlasu s podmínkami, na kterých váš místně příslušný úřad trvá, řešit vše dříve, než se pustíte do stavby.
U novostavby je i v případě rekreačního domu vhodné zahrnout ploty a oplocení do stavební dokumentace. Zároveň je důležité vědět, že oplocení pozemku není povinné, i když se někdy lze setkat s pokusy stavbu plotů nařizovat.
Stavbu plotu je nutné zakládat přesně v souladu s hranicemi vašich pozemků podle katastrální mapy. V některých případech se tak nevyhnete poměrně nákladnému zaměřování pozemků, ale je to spolehlivá cesta, jak předejít případným nesvárům v budoucnu.
Povinnost údržby
Vlastník plotu je povinen plot udržovat a opravovat, ale majiteli sousedního pozemku vyplývá ze zákona povinnost umožnit vlastníkovi údržbu plotu i z druhé strany. Vždy však po dohodě konkrétního termínu. Příslušný paragraf občanského zákoníku doslova říká, že vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. A na toto znění zákona se lze odvolávat u případných sporů.
Je samozřejmě lepší docílit přátelské dohody bez zbytečného harašení paragrafy. Ale zároveň je třeba mít na mysli, že případná neschopnost domluvy se sousedem vás nezbavuje zákonné odpovědnosti za případné škody způsobené oplocením či zídkou, například při zřícení takového oplocení, které způsobí škody na zdraví nebo majetku.
Jestliže něco podobného kvůli stavu vašeho plotu hrozí a zároveň se s majitelem sousedního pozemku nelze dohodnout na vstupu na jeho pozemek za účelem nutné údržby a oprav, nezbude vám než se pokusit vyřešit spor prostřednictvím stavebního úřadu nebo soudu.
Komu patří plot
Mezi lidmi se stále traduje, že v případě nejasností ohledně vlastnictví plotu patří majiteli pozemku ta část oplocení, která je po jeho pravé ruce při pohledu od veřejné komunikace. Toto pravidlo mělo podle všeho před lety skutečně oporu v zákoně, ale dnes už neplatí. Pokud se však na jeho dodržování a respektování sousedé shodují, není důvod se podle něj neřídit.
Složitější je to v případě sporů a dohadů o odpovědnost za plot, který potřebuje opravy, ale nemá jasného vlastníka. Jestliže se tedy majitelé sousedících pozemků ve věci vlastnictví a z něj vyplývající zodpovědnosti za plot neshodují, nezbývá než prověřit všechny dostupné zdroje, tedy zejména stavební dokumentace k nemovitostem, kterých se spor týká.
Dalším možným řešením je podání žaloby o vlastnictví plotu. V takových případech někdy soud rozhodne tak, že plot bude kvůli nemožnosti určení vlastníka nadále považován za spoluvlastnictví obou sousedů. Oběma z toho pak vyplývá zejména povinnost sdílených nákladů na jeho opravy a údržbu.
Text: Richard Guryča
Kresba: Jiří Novák
Tip: Vzhledem k povinnosti majitele plotu oplocení udržovat a opravovat, doporučujeme při stavbě využít plotovky z kvalitního dřeva, které vám při správném zacházení vydrží mnoho let.