Kde hledat datum vzniku stavby?
Říká se mu vročení. Jde vlastně o datum vytesané do dřeva nebo kamene nebo namalované ve štítě, kdy byla chalupa postavena.
Pokud pátráme, z jaké doby náš dům pochází, podíváme se zvenku i zevnitř chalupy, jestli někde neobjevíme dataci, kterou nějaký prozíravý předek zanechal. Může jít o snadný nález nebo naopak o nečitelné datum a někdy o něj ani nemusíte zavadit, přestože existuje. Ve starých domech se vročení vkládalo do schránky pod kámen, který byl ukrytý pod podlahou, anebo do základů. Naši předci však byli chytří. Věděli, že nejsnáze se datum zachová na hlavních konstrukcích a vytesané do kamene. Můžeme jej tedy hledat nade dveřmi či ve sklepě nebo na komíně. Vyryté ve dřevu bude nejspíš uvnitř domu, někde na nosném trámu.
Záklopové prkno
Datace a někdy i krátké zprávy o tom, kdo dům postavil, se můžeme dočíst na záklopovém prkně uzavírajícím horní část štítu. Na něm se setkáváme s celými zprávami o staviteli domu nebo o jeho majiteli. Bývají též malovány pozdravy či citáty.
Ale někdy se malované prkno nezachovalo, to spíš pěkně vyvedený rok vzniku na fasádě anebo mezi okénky na štítové straně. Ostatně právě na fasádách se nejčastěji s datací ať už nové výstavby, nebo zásadní rekonstrukce domu setkáváme.
Byla by škoda u nově postavených chalup opominout vročení
Jak je dřevo staré?
Dendrochronologie je nauka o stáří dřeva, přesněji řečeno určování podle letokruhů, proto když se chceme dopídit stáří roubenky, tak odborník (památkový architekt) může zjistit přibližné datum výstavby, respektive datum, kdy bylo dřevo káceno. To se dělá Presslerovým nebozezem, který odebírá vzorek dřeva. Dřevo použité ve starých stavbách pak lze pomocí chronologických řad letokruhů poměrně přesně datovat.
Kde hledat vročení?
- Na štítu
- Nade dveřmi
- Na prkně záklopu
- Na klenácích
- Uvnitř domu na komínovém tělese (na půdě)
- Na stropním trámu
V pozemkových knihách
Inkriminované stáří domu se dá vyčíst z pozemkových knih na katastrálním úřadu. Pokud pátráte po datu vzniku domu, doporučujeme zajít i do okresního archivu. Ale pozor! Státní pozemkové knihy jsou staré, a tak vás asi nepřekvapí, že texty budou psány v latině nebo němčině.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Tomáš Krásenský, Martina Lžičařová, František Vaňásek, Petr Zhoř, Petr Živný