Krbová kamna – vybere si každý

Rubrika: Interiér

Sednici v chalupě si neumíme představit bez kachlových kamen, zálesácké chatě sluší otevřený krb. Krbovou vložku s obestavbou z kamene, keramiky či kovu lze umístit do mnoha interiérů – a uplatnění krbových kamen je ještě širší.

Na krbových kamnech Dorella L12 si můžete nejen uvařit, ale ve smaltované troubě také něco upéct. Mají velmi nízkou povrchovou teplotu, takže vyhovují i v domácnostech s malými dětmi (www.lanordica.cz., www.top-el.cz)

Obrázky krbových kamen, která jsme vybrali z nabídky našich výrobců i obchodních firem dovážejících ověřené zahraniční značky, výmluvně dokumentují, že krbová kamna jsou vhodná skutečně do každého interiéru. Většina výrobců nabízí jak menší typy o výkonu 5 – 6 kW, která se vejdou i do malé chaty nebo poslouží jako doplňkový zdroj pro interiéry s jiným druhem ústředního vytápění, tak i podstatně větší a výkonnější varianty (10 až 14 kW).

Do vysokých kamen 2BUO můžete přikládat polena dlouhá až 45 cm, ale díky tomu, že mají popelník, také zatopit uhlím (www.morso.cz)

Velmi rozmanitý je také tvar, povrchová úprava, barevnost a členitost krbových kamen. Předurčují je pro určitý styl místnosti -od tradičního „chalupářského“ až po zcela moderní. S jejich povrchovou úpravou a členitostí souvisejí i další funkce, a tak si v prostoru nad topeništěm můžete přihřát v hrníčku čaj, na plotně uvařit oběd a v kamnech, vybavených troubou, dokonce upéct buchty. A tvar? Můžete si sami představovat, kam se hodí malovaná kamínka Tiffany Decorata, kam rustikální Odense s prostorem na dřevo, hravý Fireball nebo třeba malá kamínka Isseta s varnou deskou, do nichž se dá přikládat šikovně z boku.

Samostatnou kapitolou je topení v krbových kamnech. „Při účinnějším dvojitém spalování, kdy je žár v topeništi vlivem hoření plynů podstatně vyšší, nesmíme kamna přetápět, ale držet se přesně návodu,“ připomíná Jiří Čihák z obchodu Top-El. „Jestliže taková kamna přetopíme, dojde k nenávratnému poškození ocelového pláště nebo i litinových částí ohniště. Ty odolají 700 – 800 °C, ale účinnost moderních kamen je až o 30 procent vyšší než u těch s jednoduchým spalováním a teploty v topeništi mohou dosahovat i 900 °C.“

Kamna Odense v antracitu mají vnější plášť v bocích obložený kachli pro větší akumulaci tepla. Jde o typ s teplovodním výměníkem. Topí se v nich kusovým dřevem, ekobriketami i uhelnými briketami (www.haasohn-rukov.cz)

Při výběru krbových kamen, zejména jsou-li vyrobena z plechu, radí pan Čihák, abychom dali přednost těm, která mají litinové ohniště a výměnné díly. Chatařům a chalupářům doporučuje spíše kamna litinová. A při nákupu bychom se měli zajímat i o množství zplodin CO2, odcházejících z krbových kamen.

„Prosklení poněkud změnilo teplotní poměry v topeništi. V jeho přední části je logicky nižší teplota než vzadu a může se stát, že se tam litina přehřeje, nebo dokonce praskne. Některé firmy, například La Nordica, řeší zmíněný problém přívodem terciálního vzduchu do litinové desky, který celou zadní část ohniště mírně ochlazuje. Výstupy terciálního vzduchu jsou vzadu v horní části topeniště, kde se vzduch v horkém prostředí předehřeje na vysokou teplotu a při promísení s plyny dojde ke katalýze a dohoření plynů s vývinem dalšího tepla. Kouř odcházející z kamen má velmi nízký obsah kysličníku uhličitého. Z komínu viditelně odchází jen pára a kouř po okolí není cítit. Je škoda, že tento způsob používá jen málo výrobců.“

Bytelná litinová kamna Isseta a s bočním přikládáním splňují hned několik funkcí: topí, na plotně se dá vařit a v troubě péct (www.lanordica.cz)

Evropská norma je vzhledem k některým výrobcům (např. francouzským a španělským firmám) velmi měkká. Účinnost kamen podle ní musí být přes 55 % a emise nižší než 1 %, s tím, že jednotlivé země si parametry mohou zpřísnit (při 1 % emisí by se totiž valil z komína černý čoud). Například Rakousko předepisuje emise CO2 0,12 % a méně a velmi dobrá kamna deklarují i 0,05 %. Severské státy jako Dánsko, Norsko a Švédsko mají jiný způsob měření i normu, která není srovnatelná s evropskou. Proto Jiří Čihák doporučuje, abychom se při nákupu krbových kamen zajímali, zda mají kamna výrobní štítek a na něm vedle účinnosti uvedenu, jak požaduje ČSN EN 13240, také hodnotu emisí.

Neměli bychom se také nechat okouzlit zkratkami jako TD (Top Draught = vynikající spalování), CB (Clean Burning = čisté hoření) nebo také Flamme Verte (Zelený plamen). „Například francouzské seskupení pod posledně uvedenou značkou dodává kamna s účinností 60 % a emisemi CO2 0,4 %. Srovnáme-li uvedené hodnoty s německou normou Din+ nebo rakouským paragrafem 15a B-VG, kde je minimální hodnota účinnosti 78 % a emise CO2 nižší než 0,12 %, inzerovaná zeleň plamene poněkud bledne,“ dodává odborník.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM