Kamenné zídky v zahradě

Rubrika: Inspirace, Zahrada

Kámen je přírodní materiál, který do zahrady patří, navíc se v její zeleni moc hezky vyjímá. Na stavbu různých zídek je jako stvořený.

Naši předci využívali při budování obydlí i úpravách jejich okolí logicky ty materiály, které se v dané lokalitě hojně vyskytovaly. Ne všude byl dostatek kamene vhodného na stavby domů, ale obyčejného kamení bývalo většinou dost. A někde až příliš. Ze starší literatury známe označení pro neúrodné části země „kamenitý kraj“, „na polích tu rostlo kamení“ a podobně.

Původní kamenné zídky

Zídky z nasucho skládaného kamene mají původ nejspíš právě tady – aby se políčka dala obdělávat a přinášela úrodu, bylo třeba kamení z orné půdy vysbírat. Kam s ním? Buď skončilo na hromadě vedle pole, nebo posloužilo na vytvoření nízkých zídek. Ty oddělovaly jednotlivé pozemky, bránily splavování zeminy deštěm, vyrovnávaly nerovnosti terénu – zvláště v horských krajích posloužil kámen k vytvoření terasových políček a zahrad.

Kolem ovocných sadů tvořily vyšší zdi překážku zvěři, aby neokusovala stromy. Někde se mezi kameny dostala hlína, v ní se uchytila semínka hnaná větrem… a zídka krásně obrostla zelení.

Skládání kamene

Dnes kolem těchto a podobných zídek chodíme a tiše je obdivujeme. Ono vůbec není jednoduché poskládat nesourodé kameny tak, aby zídka byla stabilní, nebortila se a nesesouvala. A ještě ke všemu hezky vypadala. Až kolem nějaké půjdete, schválně si všimněte, jaké kameny tu byly použity a jak jsou kladeny.

Odlišně vypadá zídka z omletých valounů, z nízkého plochého kamene, jiná je ze směsi nejrůznějších ostrých i oblých, velkých i malých kamenů. Dříve se většinou kombinovaly velké i menší, různé tvary – prostě co zem dala. O to to bylo složitější. Kvůli stabilitě se kameny kladly na plocho. Čím nižší kámen, tím lepší.

Jak stavět

Dnešní majitelé venkovských zahrad se občas tímto obyčejným „uměním“ inspirují a s nadšením se pouštějí do stavby suchých zídek. Mají dvě možnosti – buď použijí sbíraný kámen, s nímž je práce náročnější, ale hotová zídka vypadá velmi přirozeně, nebo si koupí nově lámaný kámen, který je pravidelnější, většinou stejně velký a práce je s ním snazší.

Výsledný dojem ovšem nebude takový jako u kamene opracovaného přírodou. Ale snadná pomoc – mezi kameny sem tam vsadíme nenáročný netřesk, trs mateřídoušky a podobné rostlinky, a zídka za krátký čas zkrásní.

Zpevněné zídky

Zárukou pevnosti hlavně vyšší kamenné zdi je použití malty. Kameny se skládají podobně jako u suché zídky, ale kladou se do maltového lože. Po ztvrdnutí malty je zeď velmi odolná. Vzhledově ale působí trochu jinak.

Pokud potřebujeme postavit zeď opravdu pevnou, ale s přírodnějším vzhledem, nedáváme maltu až k okrajům kamenů, ale z vnější části by měly mezi nimi zůstat patrné spáry. Ty pak můžeme na některých místech vyplnit zeminou a zasadit do nich vhodné skalničky. Budeme tak mít zeď pevnou, ale působící velmi přirozeně.

Uplatnění zdí a zídek v zahradě

Prvotní funkcí zdi je oddělovat od sebe různé prostory. Vyšší i nižší zeď tedy může mít úlohu plotu ohraničujícího pozemek. Ale i v rámci zahrady má své uplatnění. Vyšší zeď pohledově zastíní nevzhledný kout nebo oddělí romantické zahradní posezení. Nízká zas vytvoří předěl mezi dvorkem a zeleninovými záhony, ohraničí terasu u domu. Hezky se na nich vyjímají sem tam postavené nádoby s květinami.

Kamenné zídky jsou dobrým pomocníkem při vyrovnávání svažité zahrady. Někdy postačí k vyrovnání různých úrovní trávníku jedna nízká zídka, ve větším svahu jich může být i několik nad sebou. Jednotlivé terasy propojíme schody nebo šikmou zatravněnou plochou. Zídky nemusí být jen rovné, ale mohou se stáčet i do oblouku, záleží na terénu.

Pár rad závěrem

Rozhodnete-li se pro stavbu zahradní zídky, dobře si zvažte, jakému účelu má sloužit a jakou máte představu o jejím vzhledu. Zda bude na sucho skládaná, nebo zpevněná maltou. Teprve podle toho vybírejte vhodný kámen. Ten se může lišit svou barevností – od bílé přes žlutou k šedé až černé.

Důležité jsou velikost a tvar kamenů – jinak působí zeď z velkých, tvarově pravidelných bloků, jinak z nízkého štípaného kamene a úplně jinak ze směsi drobnějšího kamení. Zeď může být hladká, kde všechny kameny lícují, nebo mohou trčet různě ven do prostoru. Kamenná zídka prostě může mít spoustu podob.

text: IVA TVRZOVÁ
foto: MARTIN MAŠÍN, FRANTIŠEK VA ŇÁSEK, KAMIL VARCOLLER , PAVEL VESELÝ , MARIE VOTAVOVÁ A SHUTTERSTOCK