U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Kam nemůže slunce, tam chodí složenky
Kategorie: Teplo domova | Autor:
Využívání sluneční energie, která je zdarma a je jí dostatek, se stává běžnou věcí. V Česku však ještě ne na sto procent. Solární topení neboli kolektory u nás jako hlavní zdroj energie nejsou typické. Solární baterie v zimě nefungují, ale lze je kombinovat s jinými zdroji.
Sluneční kolektory jsou investicí do budoucna. Ať se jedná o solární systém jednookruhový, ten je průtočný a ohřívá se u něj přímo voda, nebo ten dvoukruhový, kde je systém doplněn výměníkem, a kde se napřed zahřeje nemrznoucí směs, která předává teplo vodě,” naznačuje fungování kolektorů specialista Antonín Krůta, majitel firmy Aton centrum s.r.o., která zmíněné systémy realizuje. Zatím je doporučuje hlavně na ohřev užitkové vody a vyhřívání bazénu. I když se s nimi dá i přitápět… Na panelovém domě v Chebu instaloval Aton 46 kolektorů na ohřev 5000 litrů užitkové vody, v sousedství je dům se 36 kolektory na předehřátí 10 000 litrů užitkové vody. V základní škole v Čelákovicích osadili z Atonu 48 kolektorů, jimiž škola předehřívá užitkovou vodu a ohřívá bazén. Jedinečná instalace je v Centru odborné přípravy technicko-hospodářské v Praze 9, kde je kombinace slunečních kolektorů, tepelného čerpadla a fotovoltaiky jako funkčního celku, u něhož je vše monitorováno a data energetických zisků archivována. “Zdá se, že větší zájem o tento typ energie je mezi organizacemi, to ale neznamená, že individuální zájemci nejsou. Jsou, a hodně. Chtějí systém s celoročním využitím,” říká Krůta a naznačuje podmínky pro instalaci. “Ideální je, je-li střecha domu, kam se kolektory dávají, orientována na jih či s drobnou odchylkou na východ či západ. Tím může kolektor absorbovat záření celý den a docílí maximální účinnosti. Když střecha nemá vhodný sklon či orientaci, dají se kolektory umístit i v zahradě,” informuje Antonín Krůta. Jenže… Pokud jsou kolektory mimo obydlí, je na ně při koupi uvaleno nikoli 5 % DPH, ale už devatenáct! Dostatek teplé vody i tepla je v bydlení považován za standard, a právě ohřev vody solární energie dokonale zařídí. “V České republice svítí slunce asi sedmnáct set hodin ročně, ovšem paradoxně nejméně v době, kdy je potřeba tepla největší. Ročně ze slunečního svitu solární kolektor vytvoří tak 450 kWh. Je tedy zřejmé, že se vyplatí, bohužel se musí kombinovat s bivalentním zdrojem,” vysvětluje odborník a propočítává, že cena nejednoduššího systému pro rodinný dům 4 +1 se třemi až čtyřmi obyvateli představuje v základě částku 1 20 až 150 000 korun. “Vstupní ceny jsou velmi individuální věc. To servis není až tak výrazná položka, činí asi tisíc pět set korun za rok. Životnost soustavy je dvacet pět let, takže po ten čas nemusí majitel kalkulovat se zvyšováním cen na trhu, nicméně jedna kWh ho bude stát přes dvě koruny,” krčí rameny oborník s tím, že u tohoto systému je nutností dokonalé využití veškeré zachycené solární energie. “Čím více ji využijeme, tím je kWh levnější. Pro majitele bazénu, pro sezónní ohřev vody na chatě a podobně je to báječné.” Solární systémy jsou hodně populární v Německu a Rakousku.
***
A další sluneční počty?
Průměrná cena kapalinového kolektoru na našem trhu je pět až sedm tisíc Kč za metr čtvereční. Roční přínos z tohoto rozměru je tak 400 kWh, přitom na ohřev vody ve stolitrovém zásobníku z 15 stupňů na 55 stupňů Celsia je třeba 5 kWh. V červnu až srpnu se z jednoho metru kolektoru získají průměrně 3 kWh. Pokud chce majitel vyhřívat vodu kolektory i v jiném období, je třeba plochu solárního systému úměrně zvětšit. Lze tak v domku ušetřit padesát až šedesát procent roční spotřeby energie na ohřívání užitkové vody.
A ještě něco
Hudba brzké budoucnosti má jméno solární fotovoltaický panel, který je vyroben z monokrystalických článků s vysokou účinností přeměny slunečního světla na elektřinu. Spolehlivě funguje přes dvacet let, je odolný proti povětrnostním vlivům, nevyžaduje údržbu, ale… Fotovoltaické články, kterými lze získat elektřinu přímo ze Slunce, a stát se tak energicky soběstačným, jsou drahé. Zatím taková kilowatthodina přijde na 20 až 30 korun. V zahraničí se podobnými systémy ale už mnozí vybavili. Často se takové panely objevují na administrativních budovách, bytových domech apod.
