U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Kalendář
Kategorie: Zahrada | Autor: rb
* Je čas vysazovat všechny druhy jehličnanů. Doporučujeme keříky z kontejnerů nebo s dostatečně velkým kořenovým balem, zabaleným v jutě. Smrkům, jedlím, modřínům a borovicím se vyplatí přidat na dno jámy lesní hrabanku.
* K mladým stromkům a keřům drobných bobulovin rozhodíme kompost a na něj nasteleme řezanku slámy nebo později vrstvičku posekané trávy. Udrží půdu rovnoměrně vlhkou a kyprou a ušetří práci s odplevelováním.
* Prořezáváme keře, které kvetly v předchozích měsících (zlatici, vřesovce, vilín, meruzalku, zimolez nejvonnější, kalinu vonnou a další) a sestříháme živé ploty ze stálezelených keřů se širokými listy (například bobkovišeň).
* Ještě začátkem května můžeme oddělením trsů nebo výběžků množit některé pozdě rašící trsnaté trvalky. Řízkovat lze ostrožky neboli stračky.
* Do volné půdy přesazujeme předpěstované letničky, popřípadě sázíme nakoupené rostlinky. Pamatujme na to, že by se jednotlivé druhy měly alespoň po roce střídat; předejdeme tak jednostrannému vyčerpání půdy. Podle termínu výsadby je lze rozdělit na tři skupiny. První snese nulové i nižší teploty (karafiáty, hledíky), druhá se vysazuje až po ledových mužích (astry, krásnoočko, gazánie) a třetí až koncem května (laskavec, krásenka, nestařec atd.).
* Do připravené půdy vysazujeme narašené hlízy mečíků a jiřinek.
* Květy cibulovin odstraňujeme hned, jak uvadnou; zbytečně pak ukládají živiny do semeníků namísto do cibulí.
* Od poloviny května můžeme na prohřáté záhony vysévat keříčkové fazole, okurky, tykve, patizony a také pozdní mrkev a sazíme celer. Když už nehrozí pozdní mrazíky, vysazujeme papriky, rajčata, tykve, patizony a ředkve.
