U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
K novému vodnímu zákonu
Kategorie: Právo | Autor: JUDr. ing. Jiří Staněk, CSc.
ZÁKON
O NAKLÁDÁNÍ S VODAMI BUDE ROZHODOVAT OBECNÍ ÚŘAD
V květnu tohoto roku schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vládní návrh zákona o vodách a o změně některých zákonů (zkráceně “vodní zákon”). Návrh byl vypracován společně Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR s cílem nahradit dosavadní právní úpravu (zejména zákon číslo 138/1973 Sb., o vodách, a zákon číslo 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství). Oba tyto zákony byly překonány vývojem společnosti doprovázeným velmi podstatnými změnami ve sféře vlastnických vztahů, rozmachem soukromého podnikání apod. Nový vodní zákon musí ještě schválit Senát Parlamentu a podepsat prezident republiky. Je však předpoklad, že v tomto legislativním procesu již k podstatným změnám zákona nedojde.
Vody nikdo nevlastní
Čtenáře bude jistě zajímat, co obsahují nejdůležitější ustanovení nového vodního zákona, zejména ta, která se dotýkají široké veřejnosti. Jde např. o práva a povinnosti při nakládání s vodami, o práva a povinnosti vlastníků nemovitostí ve vztahu k vodám a výčet a působnost vodoprávních orgánů. Účelem vodního zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl. Od takto obecně definovaného účelu se odvíjejí všechna další ustanovení zákona. Povrchové ani podzemní vody nejsou pro svou neovladatelnost předmětem vlastnických vztahů, ani dalších soukromých práv spojených s vlastnictvím a jsou v tomto smyslu věcí ničí (res nullius). Proto vodní zákon stanoví, že povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Vlastnictví k vodám se podle této zásady nabývá až jejich odběrem za podmínek stanovených vodním zákonem. Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné využívání za podmínek stanovených zákonem a při respektování veřejných zájmů. Nakládáním s vodami se přitom rozumí především jejich odběr, užívání energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, ale i vypouštění odpadních vod a další způsoby, jimiž lze zhodnocovat vlastnosti vod nebo také ovlivňovat jejich množství, průtok a jakost. Pro širokou veřejnost je důležité znát obsah pojmu “obecné nakládání s vodami”, a to zejména pokud jde o vody povrchové. V rámci tohoto obecného nakládání s povrchovými vodami může každý na vlastní nebezpečí a bez povolení nebo bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Povolení nebo souhlasu není třeba ani k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na pozemcích nebo stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem ochrany pozemků nebo staveb před jejich škodlivými účinky. Povolení nebo souhlasu není třeba ani k užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel. Vždy však platí, že při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy nebo břehové porosty, vodní díla a zařízení, popř. zařízení pro chov ryb. Nesmí se rovněž porušovat práva nebo právem chráněné zájmy jiných subjektů.
Podnikatelé zaplatí
K některým činnostem je, resp. bude, podle vodního zákona třeba povolení vodoprávního úřadu. Sem patří mimo jiné zejména odběr povrchových nebo podzemních vod nad rámec obecného nakládání s vodami, využívání energetického potenciálu vod nebo užívání povrchových vod pro chov ryb, vodní drůbeže nebo jiných vodních živočichů za účelem podnikání. Vodoprávním úřadem, do jehož působnosti bude patřit povolování odběru a jiného nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami pro potřeby jednotlivých občanů (domácností), s výjimkou vypouštění odpadních vod, bude příslušný pověřený obecní úřad. Obec bude také oprávněna bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat obecné nakládání s povrchovými vodami, bude-li to vyžadovat veřejný zájem nebo bezpečnost osob a majetku, anebo pokud při něm bude docházet k porušování povinností stanovených vodním zákonem.
Kdo udržuje břehy řek
Vodní zákon definuje také vodní toky jako povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku. Zároveň stanoví četná oprávnění a povinnosti správcům vodních toků a povinnosti vlastníkům pozemků, na nichž se vodní toky nacházejí, resp. i vlastníkům pozemků a staveb sousedících s koryty toků. Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, budou povinni zejména udržovat břehy jejich koryta ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky ve vodním toku (pokud taková činnost nevyžaduje zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky), dále budou povinni strpět na svém pozemku břehové porosty, strpět průchod osob podél vodních toků (mimo pozemky v zastavěném území obce nebo pozemky oplocené) apod. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů povrchových nebo podzemních vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou stanoví vodoprávní orgány ve veřejném zájmu tzv. ochranná pásma prvního nebo druhého stupně. V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodoprávní úřad současně stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vodní zdroj nesmějí být v ochranném pásmu prováděny. Vodní zákon dále také definuje vodní díla, mezi která zahrnuje mimo jiné zejména přehrady, hráze a vodní nádrže, dále stavby na ochranu před povodněmi, stavby sloužící k melioracím, zavlažování nebo odvodňování pozemků, studny apod. Vlastníkům vodních děl ukládá povinnost udržovat je v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožení bezpečnosti osob, majetku nebo jiných chráněných zájmů, dodržovat podmínky, za kterých bylo vybudování vodního díla povoleno, dbát pokynů správců vodních toků atd.
Na povodně s prevencí
Nový vodní zákon také nahradí dosavadní právní předpisy o ochraně před povodněmi (nařízení vlády číslo 100/1999 Sb.) a tuto ochranu nově definuje a zpřesňuje. Klade při tom důraz na systematickou prevenci, zejména na zvyšování retenčních schopností povodí “rizikových” vodních toků a na přípravu povodňových a krizových plánů. Stanoví také postup při vymezování tzv. záplavových území a omezení činností v těchto územích. Jde např. o zákaz těžit ve vymezených oblastech nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod, o zákaz provádět některé terénní úpravy nebo zřizovat tábory a jiná dočasná ubytovací zařízení.
Ceny podzemní vody
Vodní zákon stanoví také poplatky za odběr podzemní vody a podmínky, za kterých se platí, dále poplatky za vypouštění odpadních vod a za znečištění vypouštěných odpadních vod. Sazby poplatků pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody činí podle přílohy k zákonu 2 Kč/m3 pro zásobování pitnou vodou a 3 Kč/m3 Kč pro ostatní užití. Poplatek, resp. jeho předpokládaná roční výše, se vypočte vynásobením sazby poplatku povoleným objemem podzemní vody za kalendářní rok v m3 sníženým o množství podzemní vody, na které se platba nevztahuje. Poplatek se nebude platit za skutečný odběr podzemní vody z jednoho zdroje menší než 6000 m3 za kalendářní rok, nebo menší než 500 m3 měsíčně v kalendářním roce (což je případ chatařů a chalupářů, kteří při používání vody ze studní uvedené hranice odběru těžko překročí). Vodní zákon dále vyjmenovává vodoprávní úřady a jejich působnost včetně výkonu vodoprávního dozoru a pravomocí při mimořádných opatřeních, např. při přechodném nedostatku vody. V části upravující sankce vodní zákon stanoví, které vodoprávní úřady, komu a za jaké jednání (porušení nebo nedodržení vodního zákona) mohou ukládat pokuty. Tak např. za nepovolené odebrání povrchových vod uloží vodoprávní orgán právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě (pokud se uvedeného jednání dopustí při své podnikatelské činnosti) pokutu ve výši vypočtené násobkem sazby 10 Kč/m3 celkovým množstvím nedovoleně odebrané povrchové vody. Za nedovolené vypouštění odpadních vod může být vodoprávním orgánem uložena pokuta ve výši od 10 tisíc Kč do 10 milionů. Pokud bude nový vodní zákon schválen, stane se důležitou součástí našeho právního řádu, upravující rozsáhlé právní vztahy v odvětví vodního hospodářství způsobem odpovídajícím potřebám moderního státu a jeho občanů.
