U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
K IZOLACI OKEN
Kategorie: Stavba | Autor: ing. Jiří Šála
PORADNA
Loni v červenci jsem si nechala od specializované firmy zasklít lodžii patřící k mojí garsonce. Je až ve čtrnáctém patře, na návětrné straně. Při prvním dešti mi však teklo proudem nad i pod oknem. Po reklamaci něco opravili, ale s izolací prý nic neudělají. A to je právě problém. Čtyřdílné okno v šoupačkách bez parapetů je posazené na několik centimetrů silné betonové desce, která tvořila zábradlí. Mezera dole je zakrytá plechem. Místo parapetu jsem venku aspoň vy-tmelila hranu přes beton. Kdybych věděla, že desku nebudou izolovat, asi bych nic nezasklívala. Chtěla jsem zimní zahradu – a tu mám perfektní, vše mi celou zimu kvete. Jenže občas zalévám, uvařím a dýchám a z oken teče na promrzlou desku sražená pára. Přestože stále větrám, přes zimu betonová deska obrostla plísní, kterou stírám Savem. Z venkovní strany izolovat nelze, mohu tedy z vnitřní strany přilepit neprodyšně polystyrenové desky? A pokud ano, tak čím? Se zakrytím bych si už poradila.
(M. M., Most)
Popsaný problém není vůbec tak jednoduchý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Má několik příčin:
1.Místně příslušný stavební úřad mylně považoval zasklení balkonů za stavební úpravu, která nemění způsob užívání stavby ani její vzhled. Celá akce tedy zřejmě proběhla jen formou ohlášení stavebnímu úřadu, nikoliv v režimu stavebního povolení (viz § 55 až 58 Stavebního zákona), při kterém by bylo třeba budoucí užívání lépe popsat. Nebyla tak zvážena velmi pravděpodobná možnost využití zasklené lodžie jako dalšího vnitřního bytového prostoru s prostředím zimní zahrady. Tím se stalo, že nebyly řádně zohledněny podmínky budoucího užívání zasklené lodžie jako zimní zahrady, nebyly tedy ani navrženy potřebné úpravy navazujících konstrukcí a zřejmě ani vlastního systému zasklení a větrání lodžie. Zároveň se tím celá akce příliš zjednodušila a pravděpodobně se “ušetřilo” na projektové dokumentaci.
2. Lodžie je podle popisu pravděpodobně jednoduše prosklená, téměř netěsněná a asi i špatně odvodněná. Takto provedené zasklení lodžie je schopno pouze snížit působení náporu větru na obvodové konstrukce v lodžii a zvýšit teplotu vzduchu v jejím v prostoru pasivním využitím sluneční energie. Jde tedy pouze o chráněný vnější prostor, který nelze bez dalších úprav užívat jako vnitřní prostor ani jako zimní zahradu s teplým a vlhkým vnitřním prostředím. Zde je zřejmá i chyba specializované firmy, která nedokázala informovat o správném použití zasklívané lodžie budoucího uživatele, popř. nedokázala splnit jeho odlišný požadavek. Informace o správném používání zabudovaného výrobku musí být součástí záručních podmínek podepisovaných uživatelem.
3. Pro bezchybné využití uzavřené lodžie jako zimní zahrady je třeba zajistit, aby její konstrukce splňovaly minimální požadavky ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky pro předpokládané teploty a vlhkosti v prostoru lodžie. Prakticky to znamená:
a) Zasklení lodžie by mělo být zdvojené či z dvojskla, křídla by měla být dvoustupňově těsněná nebo pevná, jejich rámy i osazení by měly mít zajištěn odvod případného kondenzátu i dešťové vody. b) Prostor lodžie by měl být řádně větrán úměrně zdrojům vlhkosti jak z umístěných rostlin, tak z přilehlých místností bytu odvětraných přes lodžii (hlavně s ohledem na vaření a praní v bytě).
c) Ochlazované konstrukce tvořící lodžii musí být tepelně izolovány tak, aby jejich povrchová teplota v zimním období nezpůsobila riziko vzniku plísní. To se týká parapetního panelu, včetně zakryté mezery dole, stropu i podlahy k sousedním lodžiím, které nemusí být prosklené, popř. mohou být při prosklení intenzivně větrány. V případě předsazených lodžií či lodžiového pole je třeba tepelně izolovat i boční stěny. Tepelné izolace všech těchto konstrukcí je nejvhodnější provádět z jejich chladné strany – tím se vyloučí rizika vnitřního zateplování (podrobněji viz kniha Zateplování v praxi, Grada 2002). Při vynuceném vnitřním zateplení je třeba zpracovat projektovou dokumentaci s řešením rozhodujících detailů, které sníží rizika této méně vhodné úpravy.
Na závěr dovolte ještě jednu poznámku. V běžné mluvě se často zaměňují pojmy “zimní zahrada” a “zasklená lodžie”. Uvedený příklad může být i dokladem toho, že nepřesné vyjadřování může vést ke špatnému vzájemnému pochopení, k vadám a poruchám staveb. Je však povinností odborníků na stavebních úřadech i v prováděcích firmách tato nebezpečná nedorozumění včas poznat, odhalit problémové stavební úpravy a zodpovědně je navrhovat i provádět.
