U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
JEŘÁB PTAČÍ (Sorbus aucuparia)
Kategorie: Volný čas | Autor: Filip Jenč a Iva Tvrzová
Byliny pro lékárnu i kuchyni
Kolem cest a silnic i na okraji lesů můžeme teď na podzim vidět keře nebo stromy, na nichž svítivě září oranžové až šarlatově červené malvičky – jeřabiny. Latinský název sorbus pochází z keltského sor = trpký, aucuparia ze slova aucupium = vnadidlo na chytání ptáků. Zmínky o využití jeřabin najdeme už u starých Římanů. Plody planého jeřábu jsou jedlé, ale trpké a hořké, doporučuje se proto sbírat je až pozdě na podzim, kdy přešly několika nočními mrazy, pak jsou sladší a jemnější. Vedle planého jeřábu existuje i sladkoplodá odrůda – Sorbus aucuparia var. edulis Dieck (syn. var. moravica Zenger). Pěstuje se v zahradách, ale najdeme ji i v přírodě. Poznáme ji po chuti a podle listů, které mají pilovité okraje jen v horní části, v dolní jsou hladké. Ovšem takové listy mají někdy i plané jeřáby. Jeřabiny obsahují značné množství vitaminu C, kyselinu jablečnou, sorbinovou a parasorbinovou, karotenoidy (provitamin A), flavonoidy (rutin, kvercetin), cukry (sorbit), pektiny, třísloviny, hořčiny. Sbírá se: květy (květen, červen), plody (od září)
LÉČIVKA: Květy obsahují látku podobnou ženským hormonům, proto se doporučují při poruchách menstruačního cyklu, klimakterických potížích apod. Čerstvé plody mají mírně projímavý účinek, jako kompot nebo naložené v lihu působí jako střevní regulans. Doporučují se při revma, dokážou rozrušovat a vyplavovat močový písek a drobné kaménky (i ledvinové), jsou silně močopudné i žlučopudné (nejúčinnější je odvar a šestihodinový macerát). Zpevňují cévní stěny, snižují lomivost cév a zlepšují krevní tok. Jeřabinové produkty užíváme při virových onemocněních (chřipka) i jarní únavě.
V KUCHYNI: Z plodů připravujeme kompoty, zavařeniny (i ve směsi s jiným ovocem), sirupy, víno, likér, pálenku, ocet, sušíme na čaj, proslazené sušíme jako rozinky, kandujeme, nakládáme jako okurky (na jednohubky, chlebíčky). Čerstvé nebo zavařené přidáváme do omáček, k masu (zvěřina, drůbež). Konzumujeme je však s mírou.
JINÉ: Větve užívají proutkaři jako virgule, dříve bylo dřevo ceněno zejména v kolářství.
Koupel k posílení odolnosti organizmu: 2 hrsti jeřabin zalijeme 3 l vroucí vody a krátce povaříme. Po čtvrthodině slijeme a omýváme u dospělých hlavně nohy, děti pokud možno celé. Provádíme během podzimu 1x za 14 dní.
Kompot: 1 l vody svaříme s 3/4 kg cukru, vsypeme 1 1/2 kg opraných jeřabin a vaříme, až plody zesklovatí. I s nálevem dáme do sklenic a 20 minut sterilujeme při teplotě 85 °C.
Marmeláda: 1 kg jeřabin a rozkrájený citron vaříme ve 4 dl vody do změknutí. Propasírujeme přes síto, přidáme cukr (na 600 ml šťávy 400 – 500 g cukru), vaříme do zhoustnutí, plníme do skleniček.
FOTO IKAR, ITA
