U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
JEN PILA NESTAČÍ
Kategorie: Zahrada | Autor: JH
JAK NA TO
Než se do něčeho pustíme, měli bychom vždycky napřed vědět, co všechno nás čeká a nemine. O to víc, pokud se chceme dát do práce, která už tak trochu zabíhá do velmi profesionální roviny. Kácení stromů k takovým činnostem bezesporu patří.
Pokud se rozhodneme, že nějaký vzrostlý strom na svém pozemku vlastními silami zlikvidujeme – ať již proto, že to žádá jeho věk či případné choroby, nebo jen proto, že máme s místem jiné záměry – měli bychom začít od prostých právních předpisů, tedy seznámit se s tím, co vše můžeme a nemůžeme kácet. Že máme ten konkrétní strom na své zahradě, ještě neznamená, že s ním můžeme zacházet, jak se nám zlíbí. Existuje zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a k němu prováděcí vyhláška 395/92, kde se mimo jiné říká, že když obvod kmene stromu je ve výšce 130 cm větší než 80 cm, nesmíme ho pokácet, pokud k tomu nedostaneme souhlas nejbližšího obecního úřadu a jeho odboru životního prostředí. Pokud bychom tento krok opomenuli, může nás postihnout pokuta až do 10 000 korun. Vycházejme nyní z toho, že posvěcení úřadů dostaneme, předpokládejme, že máme i motorovou nebo elektrickou řetězovou pilu, takže se můžeme pustit do práce. Avšak ani po přečtení a sebedůkladnějším prostudování tohoto článku bychom si o sobě neměli začít myslet, že se z nás rázem stanou rutinní dřevorubci. Berte náš příspěvek jen jako návod jak postupovat, pokud najdete odvahu do kácení stromů se vlastními silami pustit. Na paměti bychom také měli mít, že u takové činnosti nikdy nesmí být člověk sám. Nejen proto, že další ruce budeme nejspíš potřebovat, ale hlavním důvodem je ochrana vlastní bezpečnosti, protože nikdy nevíme, co se může stát. Nejdříve musíme očistit základ kmene stromu, abychom získali dostatečnou volnost k práci s pilou (1). Uvolnit bychom měli všechny části vyčnívajících kořenů, a začneme tím největším (2). Poté musíme udělat klínový zářez (3) ve zvoleném směru pádu tak, aby zasahoval do hloubky 1/5 až 1/3 průměru kmene. Pokud je průměr stromu menší než 20 cm, pak se klínový zářez dělat nemusí. Stačí jen vodorovný. V následné fázi děláme pilou proti klínovému zářezu vodorovný řez (4). Tím vznikne tzv. zámek, jehož šířka by měla odpovídat 1/5 až 1/10 průměru stromu. Rozdíl mezi výškou klínového zářezu a vodorovného řezu má odpovídat 1/20 průměru stromu, pokud se jedná o tvrdé dřevo a 1/10 pokud se jedná o dřevo měkké. Abychom mohli s pilou dobře pracovat a nezakusovala se nám vahou narušené rovnováhy stromu, musí zůstat vodorovný řez otevřený. K tomu používáme klíny (5). Nikdy by neměly být z tak tvrdého kovu, jako je ocel, protože ty by mohly ze zářezu odskočit a my bychom také mohli přijít o pilu. Doporučují se umělohmotné nebo z hliníku, ale dobře poslouží i klíny z tvrdého dřeva. Při volbě místa, kam má kácený strom dopadnout, zvažujeme vždy jeho přirozený sklon. Směrujeme ho také tam, kde má největší a nejsilnější větve. Pokud však směr pádu potřebujeme změnit, například proto aby neutrpěla okolní vegetace nebo naše obydlí, je možné pomoci si systémem kladky (6). Lanem taženým přes další strom docílíme žádoucí směr.
NÁPAD
Vždycky nemusíme kácet stromy tak razantním způsobem, jaký je popsán na vedlejších řádcích. Někdy můžeme část kmene v zemi ponechat a osázet ho popínavou zelení. Může to být třeba stálezelený břečťan, který roste pomaleji, a nebo “psí víno”, které velice rychle vytvoří působivou zahradní dekoraci.
1. Očištění základu kmene.
2. Uvolnění kořenů.
3. Klínový zářez.
6. Použití kladky.
5. Vložení klínů.
4. Vodorovný řez.
