U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Jedeme do hor
Kategorie: Volný čas | Autor: js, FOTO ARCHIV
Každoročně vyráží řada řidičů nejen k našim sjezdovkám, ale stále více jsou oblíbeni i alpští velikáni. Jízda ve vysokohorských podmínkách má ovšem
svá specifika, se kterými bychom měli počítat.
Ještě předtím, než se vydáme na cestu, si ověříme, zda je místo, které chceme navštívit, vůbec automobilem přístupné. Trasu naplánujeme tak, abychom do místa pobytu přijeli ještě za světla. Řada vysokohorských silnic a průsmyků je v alpských zemích v zimě uzavřena a na ostatních je většinou povolena jízda pouze se řetězy. Ty bychom se samozřejmě měli naučit nasazovat už v klidu domova.
V horských oblastech platí obvykle pravidlo, že ten, kdo jede do vrchu, má přednost. Musíme počítat i s tím, že na řadě míst je vyhýbání možné jen na tzv. výhybkách. Musíme tedy včas předvídat a reagovat na protijedoucí vůz. Při dlouhém stoupání je nutné udržovat motor ve středních a vyšších otáčkách, při kterých se nejlépe využije točivý moment motoru a chlazení je nejúčinnější. Jestliže se teploměr dostane do červeného pole, je nutné na nejbližším odpočívadle zastavit, nevypínat motor, otevřít kapotu a nechat při nízkých otáčkách motor vychladnout. Vyplatí se před cestou překontrolovat, zda řádně spíná čidlo ventilátoru chlazení. Do kopce jedeme na tři čtvrtiny plynu, včas řadíme. Při jízdě z kopce brzdíme motorem na stejný rychlostní stupeň, jakým bychom jeli nahoru. Správný je ten stupeň, při němž vozidlo bez přidání plynu nezrychluje. Před zatáčkami pak jenom krátce přibrzdíme. Dlouhá jízda s nepřetržitým brzděním dokáže rozpálit brzdové kotouče, bubny i obložení tak, že brzdová kapalina začne vřít, vznikají bubliny a výkon brzdy se pak rovná nule. V takové situaci už může být na vše pozdě. Pamatujme proto včas na kontrolu bodu varu brzdové kapaliny, která by se měla vždy po dvou letech vyměnit – bubliny páry se totiž tvoří z vody, kterou do sebe každá brzdová kapalina postupně absorbuje. Delší zimní cesty vyžadují nejen správnou techniku jízdy, ale i správné oblečení. Nejčastější chybou bývají příliš teplé, silné oděvy a neforemné zimní boty. Abychom si zachovali volnost pohybu, uložíme kožichy, oteplovačky, sněhule a pohorky raději do kufru. Pohodlné kalhoty, košile, pulovr, boty pro řidiče a lehké řidičské rukavice pro jízdu, přikrývky, horký čaj v termosce, pevné boty a větrovka pro případ poruchy či nehody, to je ta správná výbava. Pokud s vámi cestují děti, pamatujte, že se nesmějí v autě ani potit, ani mrznout. Nikdy nezapomínejte na to, že jízda za ztížených horských podmínek vyžaduje cit, správnou techniku a zejména zvýšenou odpovědnost a ohleduplnost.
