Jaro a vajíčka
Vajíčko je nejstarším symbolem plodnosti. A také symbolem stále se opakujícího života. Není divu, že se již v dávných dobách plodivé síle, které vajíčko má, přisuzovaly magické vlastnosti. Ty se zvýrazňovaly barvením vajíčka a zdobením ornamenty. Taková vajíčka se používala při jarních rituálech, které zahajovaly polní práce. Vložená do brázdy v poli měla zajistit zdárný růst plodin, koulená po hřbetě krávy obstarala zdraví a plodnost dobytka.
Vajíčka se také dávala koledníkům o Velikonočním pondělí jako odměna za „pomlazení“ neboli vyšlehání pomlázkou, pletenou ze zelených vrbových prutů. Čeština má pro velikonoční vajíčka krásný název „kraslice“, který pochází ze staročeštiny a který poukazuje na nejoblíbenější barvu – červenou (červený = krásný).
Právě červené kraslice dívky schovávaly jako „poslíčky lásky“ pro své chlapce. Obarvená vajíčka se zdobila různými technikami, takže na skořápce vznikaly pestré vzory. Kromě jednoduchých i složitých ornamentů, rostlinných a figurálních motivů se na kraslicích objevovaly vzory krajkových výšivek, někde se na ně vyrývalo i milostné veršování. Půvabné je třeba tohle: To vajíčko malovaný je od srdce darovaný, v malovaném vajíčku posílám ti hubičku!
Foto Shutterstock
Jaro a vajíčka
